Další temelínské reaktory

Ministerstvo průmyslu a další čeští politici se domnívají, že spásou naší energetiky budou další dva reaktory v Temelíně.  Tyto plány se objevují v každém z návrhů energetické koncepce. V poslední době již dokonce přestává být zamlčován fakt, že nejde o pokrytí nedostatku elektřiny v Česku, ale že elektřina z nich by měla udržet a posílit exportní postavení ČEZu.  Avšak na úkor spotřebitele - je chystána garantovaná cena elektřiny z těchto reaktorů, bez které ČEZ do investice nehodlá jít. Vedle toho usiluje jaderný průmysl o další reaktor v Dukovanech a objevují se návrhy na novou jadernou elektrárnu v Blahutovicích a na dalších místech.

O zakázku se uchází americko-japonský Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200: Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport a francouzská Areva. Na počátku srpna  2012 tyto firmy předložily své nabídky v tendru zahájeném společnosti ČEZ v roce 2009. Areva byla pro nedodržení podmínek zadání v říjnu 2012 vyřazena, což opakovaně potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vítěz tendru měl být vybrán během roku 2013, avšak ČEZ ohlásil odsun rozhodnutí o rok až dva. Má však tento tendr reálné ekonomické základy? Z čeho a s jakými dopady na stát by měly být nové reaktory zaplaceny? Problematice se věnuje informační list Hnutí DUHA a sdružení Calla Příliš drahý atom - Potíže účastníků temelínského tendru. Vážené pochybnosti vnáší také studie Temelinomics 2 (či starší Temelínomika) od Candole Partners Research. Česká vláda se paradoxně rozhodla nezpracovávat analýzu finančních nákladů a chystá garanci pro ČEZ.

Vliv nových reaktorů v Temelíně na životní prostředí?

V roce 2010 předložil ČEZ k posouzení vlivů na životní prostředí dokumentaci záměru vybudovat v Temelíně dva nové reaktory o celkovém výkonu až 3400 MW. Čtrnáct českých ekologických organizací v předloženém materiálu našlo sérii nedostatků, viz stanovisko. K nejdůležitějším patří:

• Nedostatečné zdůvodnění potřeby záměru – předložené alternativy vůbec neřeší otázku potřebnosti nových reaktorů. Dokumentaci chybí srovnání s nulovou variantou - náhradou zvažovaného výkonu nových atomových bloků pomocí kombinace potenciálu obnovitelných zdrojů elektřiny, zvyšování energetické efektivnosti a snížení množství vyvážené elektřiny. Přesto, že taková existuje.

• V hodnocení je vynechána řada staveb a činností, které přímo souvisí s posuzovaným záměrem a zároveň mají výrazné dopady na životní prostředí: těžba uranu pro nové jaderné reaktory, zpracování uranové rudy a celý samotný proces výroby jaderného paliva, likvidace jaderné elektrárny, sklad vyhořelého paliva a celkové řešení problému vyhořelého paliva, vyvedení elektrické energie z rozvodny Kočín, především nové vedení 400 kV Kočín – Mírovka atd. >>>  Těžba uranu a následky

• Nejsou hodnoceny konkrétní typy jaderných reaktorů - je použita tzv. obalová metoda, kdy se hodnotí virtuální jaderná elektrárna stvořená z teoretických parametrů.

• Nedostatečně zhodnocené dopady těžké havárie – počítá se se zachováním funkčnosti kontejnmentu, aniž je uvažován únik radioaktivních látek pro případ poškození ochranné obálky například v důsledku vojenského útoku,  nadprojektové havárie, nebo při pádu velkého dopravního letadla.

• Není využit princip nejlepších dostupných technik (tzv. BAT), který zaručuje použití technologií s vyšší bezpečností, než současná praxe hospodářského vyvažování nákladů a zisků.

• Ekonomické podcenění záměru - z pohledu ekonomiky patří jaderná energetika k náročným, ale i nejistým odvětvím. >>> Ekonomické slabiny atomu

Posudek dokumentace EIA byl zveřejněn 29. února 2012. Všechny výše zmíněné výhrady bohužel zůstaly zpracovatelem Posudku nevyřešeny. Ministerstvo životního prostředí dokonce netrvá ani na zpracování svých podstatných požadavků ze závěrů zjišťovacího řízení. Vyjádření sdružení Calla k posudku. Veřejné projednání EIA se konalo 22. června 2012 v Českých Budějovicích.

Ministerstvo životního prostředí 18. ledna vydalo souhlasné stanovisko. Vzhledem k výše zmíněnému je postup úřadu v rozporu s právem.

Občané mlčte - vláda a ČEZ chce další reaktory

S přípravou projektu výstavby dalších jaderných reaktorů souvisí také možná úprava řady legislativních předpisů. Na vládu proto doputovala Analýza slabých míst výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, která mapovala právě povolovací proces z hlediska zákonů.

I když je Česko vázané řadou mezinárodních smluv, které zaručují ve vyspělých zemích běžnou účast veřejnosti při rozhodování o stavbách, jimiž bude ovlivněno životní prostředí, dodnes je zcela všechny neplní. Analýza však naopak místo doplnění chybějících paragrafů uvádí potřebu omezit právo dotčených občanů včetně vlastníků nemovitostí a místních obcí se k chystaným stavbám vyjádřit, případně využít soudní ochranu svých práv.

Tento přístup však může ohrozit samotné povolování. Zkušenosti například ze Skandinávie ukazují, že procesy, ve kterých úřady berou v potaz námitky občanů a jejich sdružení, jsou efektivnější, než když stát práva veřejnosti okleští. Reakce nevládních ekologických organizací na snahy okleštit práva veřejnosti.

*****

(c) Redakce Temelin.cz // foto: Budovy v Temelíně - Wikimedia Commons; Chladící věže - Calla