Radioaktivní odpady

Obce i spolky požádaly své krajské samosprávy o pomoc ve věci hlubinného úložiště

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku požádaly o pomoc své nové krajské samoprávy krajů Plzeňského a Vysočiny. Chtějí po nich podporu vůči postupu zodpovědných státních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Především chtějí spojit síly v úsilí dosáhnout změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce, která namísto konečného uložení bude uvažovat i dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva.   Společné dopisy z lokalit Březový potok, Horka a Hrádek jsou k dispozici v příloze.

K „vánočnímu“ výběru čtyř prioritních lokalit došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Ten je jim slibován již desetiletí, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce stávajícího volebního období nevznikne.  Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších.

Dotčené obce budou také prosazovat, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která se musí otevřít i této variantě.

Že lze po krajských volbách očekávat silnější podporu od nových vedení dotčených krajů, ukázal předvolební průzkum Platformy proti hlubinnému úložišti, která oslovila lídry jednotlivých kandidátek v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů [2].

Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Víme, že současná doba s COVIDem-19 je pro všechny velmi složitá. I u lidí v našich obcích a také v řadách starostů a jejich rodin nemoc aktuálně útočí. Bohužel však i v této době nás současná vláda a představitelé MPO tvrdě tlačí svými rozhodnutími do pozice, kdy jsme nuceni se bránit. Proto deset obcí z Horažďovicka společně odeslalo žádost na vedení Plzeňského kraje o podporu v boji ochránit naše obce před státním záměrem budovat v Pošumaví úložiště radioaktivních odpadů. A postoj rady a zastupitelstva našeho kraje v minulých letech nám byl velkou oporou.“

Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Obce z lokality Horka žádají o podporu u Kraje Vysočina tak, jako o ni požádaly v létě jeho minulé vedení. Věříme, že nyní se již pomoci dočkáme.“

Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl:  „Oslovujeme nové vedení našeho kraje s vidinou možné budoucí spolupráce, která nám v minulosti chyběla. I když jsme jaderným krajem, nemůže mít někdo za to, že ledabyle zbudované úložiště by mělo být automaticky tolerováno.“

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz

V příloze:
+ Společná žádost 10 obcí z tzv. lokality Březový potok o pomoc a podporu vedení Plzeňského kraje ohledně hlubinného úložiště radioaktivních odpadů
+ Dopis 9 obcí z tzv. lokality Horka vedení Kraje Vysočina
+ Společná žádost 8 obcí a 4 spolků z tzv. lokality Hrádek o podporu a pomoc vedení Kraje Vysočina týkající se hlubinného úložiště radioaktivních odpadů

Poznámky:
[1]  Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2]  "Platforma zjistila názory lídrů do krajských voleb", tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 29. září 2020 včetně odpovědí jednotlivých lídrů

*****

(c) Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti

Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2020

Návrh čtyř lokalit vybraných Správou úložišť pro konečné složiště vysoce radioaktivních odpadů potvrdila vláda až na Vánoce.  Obyvatelé obcí v lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek tak dostali opravdu nechtěný dárek. Oproti tomu zákon, který měl s výběrem přijít a posílit práva obcí, nepřišel. A do voleb ani nepřijde. I ministr Havlíček totiž ví, že „slibem nezarmoutíš“.  Do roku 2030 tak čekají vybrané obce práce spojené s hledáním vhodného místa a s tím spojená propagační kampaň.

Obce se budou bránit proti projektu hlubinného úložiště

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku a které spolupracují v Platformě  proti hlubinnému úložišti, se budou dál bránit tomuto projektu. Využijí k tomu všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit po případné právní kroky. Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Správa úložišť opět utajovala informace nezákonně

Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kterým v roce 2017 odmítl poskytnout informace spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud pro odmítnutí poskytnout technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov nenašel žádný zákonný důvod a vrátil věc k novému rozhodnutí.  Callu v této soudní při zastupovala právní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o.. Calla již v minulosti vůči utajování informací ze strany SÚRAO u soudu uspěla, a to v roce 2002 a 2016.  

Havlíčkovo nadělení obcím: lokality vybrané bez oponentury a zákon, který měl přijít, nepřišel

Vláda má na svém  jednání 21. prosince 2020 rozhodovat o návrzích Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se výběru lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Především má potvrdit návrh Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že další práce se soustředí na čtyři lokality: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku [1]. Jako fíkový list při tom mají sloužit výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva. Ta ale není odborným oponentním řízením, jak jej požadovaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, kterým se takové rozhodnutí nelíbí [2, 3].

Nejvyšší kontrolní úřad kriticky k podzemním aktivitám Správy úložišť

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO, více zde.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo