Radioaktivní odpady

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček má na odpovědnost také budoucnost obyvatel obcí, pod jejichž domovy mají skončit tisíce tun vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva. Zatímco se vrátil do funkce se slibem přidat další tisíce tun tohoto odpadu plánovaným rozhodnutím vlády o rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, chybí náznak, jakým způsobem se hodlá postavit k výběru finální lokality pro konečné hlubinné úložiště. Ministrovi podřízená Správa úložišť radioaktivních odpadů se chystá navzdory nesouhlasu a žalobám tří desítek obcí zahájit geologické průzkumné práce ve čtyřech lokalitách. Přitom starostkám a starostům ohrožených obcí chybí zákonné možnosti hájit oprávněné zájmy svých občanů. Karel Havlíček, který byl ministrem průmyslu již v letech 2019 až 2021, tehdy nepřipravil zákon, který by situaci napravil.

Francouzská agentura pro nakládání s radioaktivním odpadem Andra zveřejnila nový odhad celkových nákladů na výstavbu, provoz a uzavření plánovaného francouzského hlubinného úložiště pro vysoce a středně radioaktivní odpady. Nová částka se pohybuje mezi 26,1 až 37,5 miliardy eur (v cenách roku 2012), to je v přepočtu 640 až 920 miliard korun.

Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žaluji povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce. Po samosprávách z lokalit Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a naposledy nyní i z Horky z Třebíčska.

Na pravidelném shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti, které se tentokrát konalo v Praze, se starostové obcí ohrožených hledáním místa pro uložení vysoceradioaktivních odpadů a zástupci občanských spolků vyjádřili k aktuální situaci. Obce jsou rozhodnuty bránit se soudně proti stanovení průzkumných území pro geologické práce, ty z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína tak již učinily. Platforma také odhlasovala svoji podporu podané stížnosti spolku Zdravý domov Vysočina s podporou obcí z lokality Horka k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy z důvodu nedostatečných práv veřejnosti při rozhodování o úložišti [1], což je v rozporu s mezinárodními závazky.

Obce z lokalit zvažovaných pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu se i letos spojí v rámci tradiční protestní akce Dny proti úložišti. Cílem akcí, které se letos uskuteční 26. a 27. dubna, je vyjádřit nesouhlas s dosavadním přístupem státu při výběru finální i záložní lokality a upozornit na dlouhodobě přehlížené požadavky dotčených samospráv a obyvatel.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a také ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostali od Platformy proti hlubinnému úložišti kritickou oponentní zprávu ke studiím, které se měly dle svého názvu věnovat ekonomickým a sociodemografickým přínosům a rizikům hlubinného úložiště. O identifikaci a vyhodnocení možných dopadů pro dotčené regiony se však v pracích, které zadalo SÚRAO, dozvíme naprosté minimum. Nedůslednost a omezenost studií dokresluje, že autoři využili jen „výzkum od stolu“ a zcela rezignovali na zapojení místních znalostí a na práci v terénu. Autorem oponentury, kterou si nechaly zpracovat obce ze čtyř dotčených lokalit, je Adél Kučera z Centra pro společenské otázky – SPOT, z.s.