Radioaktivní odpady

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ [1] nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí [2]. Protože realizace koncepce může mít významné vlivy na životní prostředí a život lidí, hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti tento krok ministerstva jako účelový v rozporu s evropskou směrnicí [3], ale i Aarhuskou úmluvou [4]. Zvážíme proto podání stížnosti pro porušení směrnice i úmluvy. Ministerstvo svým postupem odmítlo požadavky a výhrady 26 obcí, 12 spolků a 55 občanů, kteří se k posuzování na výzvu úřadu vyjádřili v dubnu v rámci tzv. zjišťovacího řízení SEA [5]. 

Platforma proti hlubinnému úložišti je dobrovolným, neziskovým společenstvím obcí a spolků, dotčených projektem výstavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Aktuálně zastupuje zájmy 58 členů - 40 měst a obcí a 18 spolků. Na svém shromáždění členů 16. dubna 2026 v Praze přijala toto své prohlášení. 

Co udělá Česko s vysoce radioaktivním vyhořelým jaderným palivem? Postaví pod domy lidí, kteří si to pro své děti nepřejí, hlubinné úložiště na věčnost? Nebo bude hledat jiné řešení? A kdo to vše zaplatí?Ministerstvo průmyslu a obchodu právě navrhuje aktualizovat národní koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. A ptá se, zda chcete, aby byly vyhodnoceny její dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Chtějte!

Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit.

Vedle dotčených obcí z lokalit Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku, které byly proti své vůli zařazeny do výběru místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů a proto brání své oprávněné zájmy i soudní cestou, hatí plány státu další překážka. Klíčovou součástí geologických prací, bez nichž nelze získat potřebná data, měly být hluboké vrty. Takřka rok trvající výběrové řízení na dodavatele prací ale Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela zrušit a začala připravovat nové. Již tak časově napnutý harmonogram pro průzkumy dostal další trhlinu.

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček má na odpovědnost také budoucnost obyvatel obcí, pod jejichž domovy mají skončit tisíce tun vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva. Zatímco se vrátil do funkce se slibem přidat další tisíce tun tohoto odpadu plánovaným rozhodnutím vlády o rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, chybí náznak, jakým způsobem se hodlá postavit k výběru finální lokality pro konečné hlubinné úložiště. Ministrovi podřízená Správa úložišť radioaktivních odpadů se chystá navzdory nesouhlasu a žalobám tří desítek obcí zahájit geologické průzkumné práce ve čtyřech lokalitách. Přitom starostkám a starostům ohrožených obcí chybí zákonné možnosti hájit oprávněné zájmy svých občanů. Karel Havlíček, který byl ministrem průmyslu již v letech 2019 až 2021, tehdy nepřipravil zákon, který by situaci napravil.