Radioaktivní odpady

Platforma proti hlubinnému úložišti uvítala informaci, že se prezident republiky Petr Pavel zajímá o problematiku hledání konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a při své nynější návštěvě Jihočeského kraje se dnes setká a poobědvá se starosty čtyř dotčených obcí z lokality Janoch u Temelína.  Prezident by mohl pomoci změnit dnešní rozhodování o této stavbě nehledící na názor obyvatel a samospráv dotčených oblastí na rozhodování, kdy bude tento respektován. Hluboká nad Vltavou, tak Temelín, Dříteň i Olešník deklarovaly, že jsou proti záměru navěky odložit v této jaderným průmyslem již dosti zatížené lokalitě jaderný odpad.  Temelín, Olešník a Hluboká nad Vltavou se také odvolaly proti stanovení průzkumného území pro geologické práce a tyto tak nemůže Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zahájit.

Platforma proti hlubinnému úložišti napsala otevřený dopis novému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. Připomněla mu, že po jeho předchůdci zůstaly nesplněné sliby z programového prohlášení vlády: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.“, v jejichž důsledku panuje napjatá situace mezi zodpovědnými orgány státu, samosprávami i obyvateli dotčených obcí. Rovněž upozornila ministra na absurdně zkrácený harmonogram výběru úložiště, podle nějž má být rozhodnuto o umístění úložiště bez existence věrohodných dat, které by garantovaly potřebnou bezpečnost na statisíce let. 

Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.   

Již jeden a půl roku vzdorují obce, které se ocitly v hledáčku státu jako potenciální lokality pro vybudování konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, tomuto ohrožení.  Správa úložišť po tuto dobu usiluje o stanovení průzkumných území pro geologické práce ve čtyřech lokalitách - Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku pod Čeřínkem a Horka na Třebíčsku.  I pokud Ministerstvo životního prostředí povolení vydá, obce budou zvažovat své odvolání a případně se bránit i soudní cestou.

Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.

Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout.   O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.