Energetická politika

Při včerejším ohlášení prodloužení provozu Jaderné elektrárny Temelín na osmdesát let nezazněly některé důležité informace zrovna tak jako v dubnu, když byly ohlášené investice do prodloužení provozu Dukovan na stejných osm desítek let. K provozu obou jaderných elektráren dlouho pro projektované životnosti se totiž bude vyjadřovat nejen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale nezbytné by mělo být stanovisko Ministerstva životního prostředí po proběhlém procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nejde o formální krok. Kromě rozsáhlých technologických změn s delším provozem souvisí také větší množství radioaktivních odpadů včetně vyhořelého paliva nebo třeba odběry chladící vody a související dopady do ekosystémů v prostředí, které proměňují klimatické změny. Analýzy, na které se oznámené prodloužení provozu odvolává, nejsou veřejně dostupné a ČEZ je již v případě Dukovan odmítl poskytnout jako své obchodní tajemství.

Komise zřízená norskou vládou za účelem posouzení možnosti rozvoje jaderné energetiky předala začátkem dubna 2026 své výsledky ministru energetiky. Hlavním doporučením je aktuálně v Norsku nezahajovat plnohodnotný rozvoj jaderné energetiky, především z ekonomických důvodů. Komise zároveň doporučuje posílit expertní zázemí v oboru jaderné energetiky, aby tato varianta nebyla do budoucna vyloučena.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2025. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu. Rok 2025 přinesl v jaderných statistikách následující změny: byly spuštěny čtyři nové reaktory o celkovém výkonu 4,4 GW – dva v Číně, po jednom v Rusku a v Indii. Provoz ukončilo sedm jaderných bloků o výkonu 2,8 GW – po třech v Belgii a v Rusku a jeden na Tchaj-wanu, v jehož případě šlo o poslední provozovaný reaktor na ostrově. Celosvětově je aktuálně provozováno 404 jaderných reaktorů.

Renesance jaderné energetiky se po jejím dlouhém útlumu navzdory  proklamacím  politiků  nekoná.  Nové  jaderné  reaktory  se  kvůli požadavkům na bezpečnost ukazují jako příliš komplikované, jejich stavba zdlouhavá, velmi drahá a na trhu se jimi vyrobená  elektřina  stává nekonkurenceschopná.  Východiskem  by  se  podle jaderného  průmyslu  měly  stát  tzv. malé  modulární  reaktory,  pro které  se  užívá  zkratka  SMR (Small  Modular  Reactors).  Ty jsou  v  současnosti  prosazovány  jako  ekonomicky  výhodný  a  bezpečný  zdroj elektřiny,  který  má  snížit emise  skleníkových  plynů v energetice a zároveň oživit  jaderný  sektor.  Taková očekávání ale ve skutečnosti naplnit nemohou. Proč?   Stáhněte si informační list Cally. 

Je jaderná energetika skutečně tak levná a výhodná, jak se nám tvrdí? Česko stojí na energetické křižovatce. Zatímco o jádru se mluví jako o pilíři naší bezpečnosti, obnovitelné zdroje (OZE) zůstávají v ústraní. V detailním videorozboru se podíváme pod povrch oficiálních čísel a odhalíme skryté náklady, které se v budoucnu mohou dramaticky promítnout do našich peněženek.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že k záměru na stavbu modulárních atomových reaktorů v Tušimicích bude muset ČEZ nechat zpracovat celou řadu studií a vysvětlit mnoho nesrovnalostí, aby mohly být posouzeny dopady případné realizace na životní prostředí a zdraví lidí. Plyne to ze závěrů zjišťovacího řízení v procesu EIA, kterými ministerstvo reagovalo na vyjádření a připomínky úřadů, institucí, spolků či dotčených občanů. Třetí česká jaderná elektrárna nemá být podle plánů energetické firmy žádný drobeček, ale v blízkosti Kadaně či Chomutova by mohly vyrůst až tři reaktory velikosti dnešních dukovanských o celkovém výkonu 1 500 MW.