Zkušenosti s dnešním Temelínem

Práce na stavbě jaderné elektrárny Temelín započaly v roce 1983, původně měl mít čtyři sovětské reaktory VVER-1000/320, každý o výkonu 1000 MW. Na začátku roku 1990 však bylo stavební povolení pro 3. a 4. blok zrušeno. Po mnohaměsíčních odkladech rozhodla Klausova vláda v březnu 1993 o dokončení jen dvou bloků. Měly být hotovy v roce 1995 za cenu 68,8 miliard korun.

Překročení rozpočtu

Na dostavbu ruských reaktorů byla vybrána americká firma Westinghouse, která u svých předchozích 54 staveb dosáhla zajímavého úspěchu: 420% překročení rozpočtu a průměrné prodloužení doby výstavby o 5 let. Její první středoevropský projekt ty minulé celkem zdatně následoval. Celkové náklady na dva temelínské reaktory překročily 111 miliard korun. Posunoval se také termín dokončení: namísto roku 1995 byly reaktory k síti nakonec připojeny až o šest let později.

(graf znázorňuje odhady ceny jaderné elektrárny Temelín, na sloupci jsou roky předpokládaného spuštění)

Trik s přímotopy

Ministerstvo průmyslu na přelomu let 1992–1993 varovalo, že pokud nebude Temelín spuštěn do roku 1995, lze v roce 1997 očekávat řádově tři týdny až sto dní výpadků v dodávkách elektřiny. Vláda na základě této zprávy rozhodla o dokončení elektrárny. Ale blackouty nenastaly v pětadevadesátém ani sedmadevadesátém roce, nenastaly ani o několik let později, kdy se Temelín pořád nedařilo dokončit. V roce 1999 totiž instalovaný výkon českých elektráren bez nedostavěného Temelína přesahoval 15 tisíc MW, špičkové zatížení elektrizační soustavy přitom stačilo pokrýt z 11 tisíc MW zdrojů.

Jak pro deník E15 zmínil dnes již bývalý ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hűner: „Tehdy byl docela dost dlouho trvající přebytek elektřiny díky kapacitám, které se vybudovaly v minulosti.“ A tak podle něj „stát vymyslel trik s podporou přímotopů.“ Trik zafungoval, spotřeba elektřiny se zvýšila, ale lidí o podporu přímotopů přišli a zplakali nad výdělkem, resp. nad fakturami za protopenou elektřinu.

Temelín nesnížil fosilní závislost

Jedním z předpokladů pro výstavbou dvou reaktorů v Temelíně mělo být snížení podílu uhelné energetiky a pomoc severním Čechám, které se ještě v devadesátých letech dusily pod exhalacemi z hnědouhelných elektráren. Už v září 2000 však ČEZ oficiálně oznámil, že žádné tepelné elektrárny neodstaví. Ani to nebylo v plánu. Po spuštění nových reaktorů se Česko zařadilo mezi největší světové vývozce elektřiny a v této pozici zůstává i dvacet let po spuštění a ČEZ začal vydělávat na exportech.

Reálné možnosti namísto atomové elektřiny

Již během rozhodování, zda projekt Temelína dokončit, existovala řada jiných možností, které by výkon reaktorů nahradily. Šlo například o kombinovanou výrobu ve výtopnách (5 až 9 TWh), náhradu elektrických přímotopů jinými druhy vytápění nebo zvýšení energetické efektivity budov (6 TWh), další úspory energie (10 TWh) či mix větrných, biomasových či vodních elektráren (6,5 TWh). Možnosti pochopitelně počítaly s možnostmi tehdejších technologií.

Temelín nepomohl vyšší zaměstnanosti

Provoz atomové elektrárny neznamená výrazné příležitosti pro tvorbu pracovních míst. V porovnání s jinými zdroji energie jádro značně zaostává. Elektrárny spalující biomasu nabízejí až 13-krát více možností pro uplatnění na pracovním trhu.

Svar svárů

Temelín má možná nejbezpečnější reaktory ve střední a východní Evropě, avšak s moderními atomovými elektrárnami v západní Evropě nebo v Japonsku je nelze srovnat. Navíc v průběhu dokončování a spouštění selhával ve své roli nezávislého dozoru i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Akceptoval různá provizorní řešení, přesuny a změny zkoušek, jen aby byly dodrženy politické termíny spuštění.

Patrně nejvíce kontroverzním ze všech sledovaných případů je problém chybného svaru chladícího potrubí reaktoru prvního bloku. V roce 1994 došlo k fatální chybě při sestavování potrubí - bylo navařeno opačně. To nebylo možné napravit v souladu s technickými předpisy, proto se pracovníci montážní firmy (Modřanská potrubní, a.s.) a dodavatele (Škoda Praha, a.s.) rozhodli provést opravu načerno rozřezáním potrubí a otočením do správné polohy.

Na tento postup upozornilo Greenpeace ČR, které přístup podrobilo kritice z důvodů vážného ohrožení jaderné bezpečnosti. V roce 2000 podalo trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z obecného ohrožení. Věc nebyla nikdy uspokojivě vyřešena, policie na základě mylných informací ČEZ nebo SÚJB celý rok analyzovala úplně jiný svar.

Další problémy

Degradace povrchu palivových prutů od firmy Westinghouse a jejich deformace byly také zdrojem radioaktivních látek uvolňovaných do životního prostředí a příčinou zhoršené funkce pádu klastrů v případě potřeby rychlého odstavení reaktorů. Nakonec vedly až k úplné změně aktivní zóny obou temelínských reaktorů přechodem na ruské palivo.

V květnu 2005 došlo při najíždění 2. bloku k přelití roztoku kyseliny borité přes řadu komponent reaktoru. V důsledku toho zkorodovaly ty ocelové materiály, které nebyly na povrchu pokryty vrstvou nerezavějící oceli. ČEZ v interní zprávě dokonce uvedl, že "s tímto typem korozního napadení není možné trvalé provozování reaktoru". ČEZ přesto dále reaktor provozuje. Tisíce litrů kyseliny borité uniklo v JETE již v roce 2004 a ani rok 2005 nebyl poslední.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost opakovaně zjišťoval problémy se zajišťováním jakosti a kultury jaderné bezpečnosti. Přehled poruch v jaderné elektrárně Temelín do konce roku 2008 je ke stažení na stránkách Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.

Zprávy o zátěžových testech jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, které Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) předal na konci roku 2011 do Bruselu, ukazují na snahu vydávat výsledky velmi nepravděpodobných ideálních průběhů havárií za průkaz bezpečnosti obou elektráren. Souběh více nepříznivých okolností například po zemětřesení není zpracován. ČEZ i Státní úřad pro jadernou bezpečnost také nedodrželi požadavky na zkoušky vydané ENSREG – Evropským sdružením jaderných regulátorů, kdy měl být vyhodnocen i pád letadla na elektrárnu. Stanovisko ke konečným zprávám ČEZ o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

V roce 2015 vyšlo najevo, že na jaderné elektrárně Dukovany došlo v předchozích letech k rozsáhlému falšování rentgenových snímků svarů a k ohrožení jaderné bezpečnosti. Stejná firma TEDIKO podle SÚJB manipulovala se snímky svarů i na jaderné elektrárně Temelín.

Ani po dvaceti letech provozu se nepodařilo odstranit problémy s turbínami, které znamenají neplánované odstávky v provozu.

*****

Temelín