Radioaktivní odpad
ČEZ zanechá Česku provozem svých jaderných elektráren za dobu jejich plánovaného provozu nejméně 4 tisíce tun vysoceradioaktivního odpadu. I přes různé experimenty s přepracováním se všeobecně považuje za nejbezpečnější cestu uložení odpadu pod zem. Je však důležité, aby projekt hlubinného úložiště vznikl pouze se souhlasem dotčené veřejnosti a v průkazně bezpečné a stabilní hornině.
Vyhořelé palivo do izolace
Vysoceradioaktivní odpad patří mezi jeden z nejnebezpečnějších lidských produktů. Přímý kontakt s vyhořelým palivem po vyjmutí z reaktoru by člověka ozářil smrtelnou dávkou během několika sekund. I když nebezpečnost použitých palivových tyčí postupně klesá, je třeba zajistit dokonalou izolaci po stovky tisíc let. Tak dlouhý časový horizont se však vymyká lidské zkušenosti. Pro ilustraci: před pouhými 30 000 lety vůbec neexistoval Lamanšský průliv a současnou Varšavu či Berlín pokrývaly jeden až dva kilometry polárního ledovce.
Česká vláda i další státy prosazují uložení odpadu do zemských hlubin. Místo pro úložiště musí splňovat přísná kritéria:
- Je nutné nalézt rozsáhlý masiv horniny neporušené prasklinami a štěrbinami, kde je vyloučeno zemětřesení a která zabezpečí odvod tepla po celou dobu, kdy radioaktivní odpad bude nebezpečný.
- Geologové musí vyloučit průniky podzemní vody do úložiště, protože postupná koroze by poškodila kontejnery s odpadem. Proudění podzemních vod by pak mohlo vynést radioaktivní a toxické látky na povrch nebo kontaminovat zdroje pitné vody.
Trvalé úložiště
Vybudování hlubinného úložiště pozmění vybraný region na desítky příštích let. Jde o vážný zásah do životního prostředí – jedná se v podstatě o 
hlubinný důl. Bude vybudována rozsáhlá infrastruktura v podobě přístupových cest, vedení vysokého napětí a dalších staveb. Výstavba ovlivní dnešní sociální podobu malých, na zemědělství a rekreaci orientovaných vsí. V důsledku uvedených činností nutně poklesne rekreační hodnota oblasti, může klesnout i důvěra v zemědělskou produkci z této lokality.
Samotný provoz úložiště bude obce vystavovat riziku nehody při přepravě vyhořelého jaderného paliva. Americké ministerstvo energetiky odhaduje, že vážná nehoda by vedla ke kontaminaci území o ploše sta čtverečních kilometrů a základní asanace by trvala déle než rok.
Hledání úložiště po Česku
Stát zastoupený Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vede zákopovou válku s obcemi z lokalit vytipovaných pro budoucí umístění úložiště radioaktivních odpadů. Obrovskou vlnu odporu vyvolal mezi místními obyvateli způsob výběru lokalit v roce 2003 
uskutečněný bez jejich vědomí. Veřejnost i zvolení zástupci v dotčených obcích a okolí odmítají požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce radioaktivní odpad. Na základě nesouhlasu s postupem státu se v lokalitách od roku 2003 uskutečnilo 27 místních referend s průměrnou účastí 73 %. Jejich výsledkem je jednoznačné „ne“ plánům na úložiště.
Místní požadují právo spolurozhodovat v procesu, který může nezvratně ovlivnit fungovaní a podobu jejich domova. Eskalaci napětí mezi obcemi a státem zabrání jen nastavení nových demokratických pravidel procesu založených na respektu k názoru obcí a veřejnosti. Příklady z jiných evropských států dokazují, že možnost práva veta v procesu výběru úložiště může vést k jeho odblokování. Obce by proto měly mít možnost samostatně rozhodnout o trvalém omezení svých vlastnických práv k území, na němž má být úložiště umístěno.
Existují reálné alternativy?
Často zmiňovanou možností, která má nahradit nutnost budovat trvalé úložiště je přepracování vyhořelého paliva. Při tomto procesu se separuje uran a plutonium z odpadu pro jejich opětovné využití jako součásti směsného paliva pro lehkovodní reaktory. Z hlediska bezpečnosti jde o velmi komplikovaný proces. Během složité chemické procedury vznikají velké objemy radioaktivních odpadů, často v kapalném skupenství. Jejich celková radiační aktivita je sice nižší, ale izolace je naopak náročnější než u nedotčeného vyhořelého paliva.
V oblastech, kde se nacházejí přepracovací závody, byl u místních obyvatel zaznamenán častější výskyt leukémie. Dnešní metody přepracování neumí vyhořelé palivo účinně likvidovat; navíc v žádném případě neodstraní nutnost vybudovat hlubinné úložiště pro vysoce radioaktivní odpady. Často zmiňovanou alternativou hlubinných úložišť vyhořelého paliva je tzv. transmutace. Již dnes známou nevýhodou je opět vysoká produkce vedlejších radioaktivních odpadů.
Stáhněte si informační skládačky Radioaktivní odpad: Kam s ním? a Radioaktivní odpad do Boletic. Můžeme Vám je také poslat poštou, napište si na
*****
© Redakce Temelin.cz // Foto: © Greenpeace, Calla
