Těžba uranu

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik [1].

Ministerstvo průmyslu a obchodu dál připravuje obnovu neefektivní a špinavé těžby uranu na území České republiky. Státní podnik DIAMO požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov za účelem přípravy otevírky tohoto ložiska. Dnes k tomu účelu probíhá ústní jednání na Obecním úřadě v Brzkově nedaleko Jihlavy. Žádost je v rozporu s vládní Surovinovou politikou [1] a veřejný zájem na případné těžbě tak malého množství uranové rudy z tamního podzemí nemůže převýšit zájem obyvatel dotčených obcí na zdravé životní prostředí. Proto Calla – Sdružení pro záchranu prostředí jako účastník řízení navrhla žádost zamítnout.

Státní podnik Diamo přišel již v roce 2015 s návrhem na rozšíření chráněného ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov /dále jen „CHLÚ Brzkov“/, a to z důvodu výskytu nerostu na území sousedních obcí Věžnice a Přibyslav. Několik let však není schopen doložit, že zde uran je a Ministerstvo životního prostředí mu opakovaně prodlužuje lhůtu pro doložení podkladů. Nyní do poloviny roku 2020.

Poslanci parlamentu v Kyrgyzstánu schválili moratorium o zákazu těžby a průzkumu uranových ložisek v zemi. Aktuálně připravují zákon, který moratorium uvede do praxe. Zákaz těžby a průzkumu by měl trvat několik desetiletí a má se vztahovat i na další radioaktivní suroviny, například thorium. Schválení moratoria bylo výsledkem dlouhodobého tlaku veřejnosti, důvodem je prevence negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Zařízení na zpracování těžebních odpadů z minulých let zůstanou v provozu.

Přestože jsme za sanace škod po těžbě a zpracování uranu od roku 1989 zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60 mld. Kč nás ještě čeká [1], chystá státní podnik DIAMO s posvěcením vlády kroky, které mohou vést k obnově těžby uranu v České republice.  Vyplývá to ze zprávy Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin [2], kterou projednala vláda. Kromě negativních dopadů na životní prostředí, které by těžba přinesla, by si tato vyžádala účinnou finanční pomoc státu. Jen otevření nového uranového dolu v Brzkově by stálo přinejmenším několik miliard korun [3], ačkoliv jeho přínos pro zvýšení energetické soběstačnosti by byl minimální [4]. Zvlášť znepokojivá pak je snaha začít chránit ložisko Holičky na Liberecku, na němž lze uran těžit pouze environmentálně nepřijatelným rozpouštěním kyselinami v podzemí.

Starosta obce Villavieja de Yeltes ve španělské provincii Salamanca od začátku roku 2017 volá k zodpovědnosti společnost Berkeley Energia registrovanou v Austrálii (dříve Berkeley Resources) a jednou měsíčně svolává místní i občany okolních měst na manifestace proti plánované těžbě uranu v lokalitě Retortillo. Firma zde hodlá provozovat povrchový uranový důl, loužení v hromadách a zpracovatelský závod, který by mohl zahájit výrobu koncem roku 2018, avšak nemá potřebná povolení a čelí čtyřem žalobám za porušení veřejného zájmu podanými obcí a celostátními nevládními organizacemi.