Aktuality

Reaktor  č. 1 rumunské jaderné elektrárny v Cernavoda byl odstaven kvůli mimořádně nízké hladině Dunaje způsobené závažným suchem. Provozovatel firma Nuclearelectrica uvedl, že se jedná o preventivní opatření zaměřené na ochranu zařízení elektrárny. Společnost rovněž varovala, že pokud bude hladina vody dále klesat, mohlo by dojít k odstavení i reaktoru č. 2.

Problematická novela stavebního zákona se zahrnutím obrovského množství změn, v jaké ji schválila Poslanecká sněmovna, právě dorazila do Senátu Parlamentu. Ten se jí bude zabývat v srpnu. Pro obce, obyvatele i vlastníky pozemků v lokalitách, kde státní úřady hledají místo pro definitivní uložení vysoce radioaktivních odpadů přináší návrh zákona novinky, které ještě více vychylují nerovnováhu rozhodování ve prospěch státu na jejich úkor. Budeme se proto obracet na senátorky a senátory zastupující naše ohrožené regiony, aby novelu v této podobě odmítli. 

Dnes bylo podepsané trojstranné Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, společností ČEZ a firmou Rolls-Royce SMR, které má vyvolat dojem pokroku v přípravě modulárních reaktorů v Česku. Ve skutečnosti nepřináší jediný závazek, jde o prohlášení, z nějž lze odejít s pouhou měsíční výpovědní lhůtou. Memorandum jmenuje další lokality — Dětmarovice v Moravskoslezském kraji a Tušimice v Ústeckém kraji, které již ČEZ několik let hodnotí a kde by mohly být modulární reaktory britské firmy.  Vývoj nových reaktorů Rolls-Royce SMR je však prakticky na počátku. Z hlediska povolování ještě nebylo dokončeno předlicenční hodnocení GDA (Generic Design Assessment) dokládající, zda tento modulární reaktor splňuje britské regulační standardy, po němž by mohly následovat další kroky k licencování a povolování výstavby ve Velké Británii.  

Jaderné modulární reaktory aktuálně nejsou řešením pro náhradu spalování uhlí v teplárenství. Nová analýza Centra pro dopravu a energetiku a sdružení Calla ukazuje, že zatímco velká tepelná čerpadla, využití odpadního tepla nebo geotermální energie jsou již komerčně ověřené a dostupné, modulární reaktory dnes patří k technologiím s vysokou ekonomickou i technologickou nejistotou a nebudou dostupné v čase, kdy bychom je potřebovali. Česká republika jako země s jedním z nejvyšších podílů obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů tepla v Evropě musí hledat cesty, jak v teplárenství rychle nahradit uhlí, na jehož spalování je závislá pořád ještě bezmála polovina odběratelů. O osudu většiny uhelných tepláren se bude rozhodovat už během příštích deseti let, zatímco první nasazení modulárních reaktorů v Česku se očekává, pokud se podaří dokončit vývoj, nejdříve v roce 2035, a to v Temelíně. Velkou neznámou je pak cena jimi vyrobeného tepla. Pokud má Česko nahradit uhlí včas a za přijatelných nákladů, musí se podle analýzy soustředit především na technologie, které jsou již dnes ověřené v praxi a připravené k nasazení.

Při včerejším ohlášení prodloužení provozu Jaderné elektrárny Temelín na osmdesát let nezazněly některé důležité informace zrovna tak jako v dubnu, když byly ohlášené investice do prodloužení provozu Dukovan na stejných osm desítek let. K provozu obou jaderných elektráren dlouho pro projektované životnosti se totiž bude vyjadřovat nejen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale nezbytné by mělo být stanovisko Ministerstva životního prostředí po proběhlém procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nejde o formální krok. Kromě rozsáhlých technologických změn s delším provozem souvisí také větší množství radioaktivních odpadů včetně vyhořelého paliva nebo třeba odběry chladící vody a související dopady do ekosystémů v prostředí, které proměňují klimatické změny. Analýzy, na které se oznámené prodloužení provozu odvolává, nejsou veřejně dostupné a ČEZ je již v případě Dukovan odmítl poskytnout jako své obchodní tajemství.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ [1] nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí [2]. Protože realizace koncepce může mít významné vlivy na životní prostředí a život lidí, hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti tento krok ministerstva jako účelový v rozporu s evropskou směrnicí [3], ale i Aarhuskou úmluvou [4]. Zvážíme proto podání stížnosti pro porušení směrnice i úmluvy. Ministerstvo svým postupem odmítlo požadavky a výhrady 26 obcí, 12 spolků a 55 občanů, kteří se k posuzování na výzvu úřadu vyjádřili v dubnu v rámci tzv. zjišťovacího řízení SEA [5].