Aktuality

Jaderné modulární reaktory aktuálně nejsou řešením pro náhradu spalování uhlí v teplárenství. Nová analýza Centra pro dopravu a energetiku a sdružení Calla ukazuje, že zatímco velká tepelná čerpadla, využití odpadního tepla nebo geotermální energie jsou již komerčně ověřené a dostupné, modulární reaktory dnes patří k technologiím s vysokou ekonomickou i technologickou nejistotou a nebudou dostupné v čase, kdy bychom je potřebovali. Česká republika jako země s jedním z nejvyšších podílů obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů tepla v Evropě musí hledat cesty, jak v teplárenství rychle nahradit uhlí, na jehož spalování je závislá pořád ještě bezmála polovina odběratelů. O osudu většiny uhelných tepláren se bude rozhodovat už během příštích deseti let, zatímco první nasazení modulárních reaktorů v Česku se očekává, pokud se podaří dokončit vývoj, nejdříve v roce 2035, a to v Temelíně. Velkou neznámou je pak cena jimi vyrobeného tepla. Pokud má Česko nahradit uhlí včas a za přijatelných nákladů, musí se podle analýzy soustředit především na technologie, které jsou již dnes ověřené v praxi a připravené k nasazení.

Při včerejším ohlášení prodloužení provozu Jaderné elektrárny Temelín na osmdesát let nezazněly některé důležité informace zrovna tak jako v dubnu, když byly ohlášené investice do prodloužení provozu Dukovan na stejných osm desítek let. K provozu obou jaderných elektráren dlouho pro projektované životnosti se totiž bude vyjadřovat nejen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale nezbytné by mělo být stanovisko Ministerstva životního prostředí po proběhlém procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nejde o formální krok. Kromě rozsáhlých technologických změn s delším provozem souvisí také větší množství radioaktivních odpadů včetně vyhořelého paliva nebo třeba odběry chladící vody a související dopady do ekosystémů v prostředí, které proměňují klimatické změny. Analýzy, na které se oznámené prodloužení provozu odvolává, nejsou veřejně dostupné a ČEZ je již v případě Dukovan odmítl poskytnout jako své obchodní tajemství.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ [1] nebude dále posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí [2]. Protože realizace koncepce může mít významné vlivy na životní prostředí a život lidí, hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti tento krok ministerstva jako účelový v rozporu s evropskou směrnicí [3], ale i Aarhuskou úmluvou [4]. Zvážíme proto podání stížnosti pro porušení směrnice i úmluvy. Ministerstvo svým postupem odmítlo požadavky a výhrady 26 obcí, 12 spolků a 55 občanů, kteří se k posuzování na výzvu úřadu vyjádřili v dubnu v rámci tzv. zjišťovacího řízení SEA [5]. 

Vláda kanadské provincie Ontario oznámila, že na konci dubna 2026 byla instalována základová deska pro první reaktor SMR v elektrárně Darlington, což v praxi znamená přechod od přípravných prací k samotné výstavbě. Plán státní společnosti Ontario Power Generation investovat 20,9 miliard dolarů (včetně finančních nákladů) do výstavby čtyř reaktorů BWRX-300 o celkovém výkonu 1200 MW schválila vláda před rokem. Reaktor dodavatelského konsorcia GE Hitachi patří do kategorie malých modulárních reaktorů (SMR – Small Modular Reactor). V globálním měřítku jde o první větší projekt s reaktory SMR.

V neděli 26. dubna uběhne 40 let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu, která patří k nejvážnějším průmyslovým katastrofám v dosavadní historii. Exploze a požár reaktoru vedly k uvolnění vysokého množství radioaktivních látek, které vedle kontaminace okolí elektrárny zasáhly i řadu evropských zemí. 

Podpis Memoranda o porozumění k programu SMR mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a firmou ČEZ měl přinést zdání pokroku v přípravě na nasazení této technologie v Česku. Přání generálního ředitele firmy ČEZ Daniela Beneše mít všechna povolení ke stavbě reaktoru Rolls-Royce SMR u Temelína kolem roku 2030 naráží na realitu vývoje tohoto zcela nového typu reaktoru. Ta ještě nepokročila natolik, aby firma Rolls-Royce mohla dokončit předlicenční hodnocení GDA (Generic Design Assessment) dokládající, zda jejich modulární reaktor splňuje britské regulační standardy a zda lze postupovat k licencování a povolení výstavby ve Velké Británii.  Dřívější Benešova slova o spuštění reaktoru u Temelína před rokem 2035 nyní opravil jeho kolega Tomáš Pleskač z ČEZ, že až v druhé polovině třicátých let.