Aktuality

Britský deník The Financial Times přinesl 14. ledna 2025 informaci, že vyjednávání mezi společností EDF a britskou vládou o ceně nové jaderné elektrárny Sizewell C směřují k částce 40 miliard liber (cca 1,2 bilionu korun) za dva bloky, každý o výkonu 1600 MW. Tato zpráva ukazuje, že obdobný projekt rozestavěné elektrárny Hinkley Point nebude z pohledu ceny výjimečný (aktuální odhad ceny je v případě Hinkley Point přibližně 32 miliard liber v cenách roku 2015, což odpovídá 43 miliardám liber v dnešních cenách).

Platforma proti hlubinnému úložišti uvítala informaci, že se prezident republiky Petr Pavel zajímá o problematiku hledání konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a při své nynější návštěvě Jihočeského kraje se dnes setká a poobědvá se starosty čtyř dotčených obcí z lokality Janoch u Temelína.  Prezident by mohl pomoci změnit dnešní rozhodování o této stavbě nehledící na názor obyvatel a samospráv dotčených oblastí na rozhodování, kdy bude tento respektován. Hluboká nad Vltavou, tak Temelín, Dříteň i Olešník deklarovaly, že jsou proti záměru navěky odložit v této jaderným průmyslem již dosti zatížené lokalitě jaderný odpad.  Temelín, Olešník a Hluboká nad Vltavou se také odvolaly proti stanovení průzkumného území pro geologické práce a tyto tak nemůže Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zahájit.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report vedený Myclem Schneiderem zařadil do zprávy za rok 2024 kapitolu pojednávající o závislosti globálního jaderného průmyslu na ruských firmách. Jednou z motivací pro zpracování tohoto tématu byla skutečnost, že Evropská unie nezavedla po ruské agresi na Ukrajinu žádné sankce na dovoz ruských komodit, které jsou součástí palivového cyklu jaderných elektráren. Kapitolu přinášíme ve zkráceném překladu. Podíl Ruska na dodávkách, zpracování a obohacování uranu Podle údajů World Nuclear Association provozovalo Rusko v roce 2020 kolem 20 % globální kapacity závodů na zpracování uranového koncentrátu a 46 % kapacity zařízení pro obohacování uranu. V případě těžby a produkce uranového koncentrátu byl ruský podíl v roce 2022 kolem 5 %, ruský jaderný průmysl ovšem úzce spolupracuje s Kazachstánem a Uzbekistánem, které dohromady  zajišťují zhruba polovinu globálních dodávek uranového koncentrátu (dominantní Kazachstán 43 %). Z pohledu Evropské unie se Rusko v roce 2023 podílelo 23 % na dovozu uranového koncentrátu, 27 % na poskytování služeb zpracování uranového koncentrátu a 38 % na službách obohacování uranu. Podle evropské agentury Euratom Supply Agency by kapacity dostupné v Evropské unii dokázaly zajistit soběstačnost členských států ve zpracování a obohacování uranu. Z pohledu součtu požadavků Evropy a Spojených států amerických ovšem aktuální kapacity dostačující nejsou, výpadek ruských služeb v obohacování uranu by znamenal deficit na úrovni 15 až 30 % současné roční produkce. Dodávky ruského jaderného paliva V pěti zemích Evropské unie (České republice, Finsku, Bulharsku, Maďarsku a Slovensku) je provozováno 19 sovětských reaktorů VVER, pro které dodává palivo firma TVEL, která je dceřinou společností Rosatomu. Provozovatelé reaktorů včetně ČEZ po ruské invazi na Ukrajinu usilují o přechod k jinému dodavateli – aktuálně mají uzavřené smlouvy s firmami Westinghouse a Framatome. Zatímco Westinghouse již má s palivem pro sovětské reaktory dlouhodobé zkušenosti a jeho palivo již aktuálně používají reaktory na Ukrajině, Framatome na vývoji stále pracuje a zároveň počítá s licenční výrobou paliva TVEL. Spolupráce Framatome s ruskou firmou TVEL během války je vysoce problematická. Jejich společný projekt Advanced Nuclear Fuel (ANF) počítá s výrobou jaderného paliva v německém Lingenu. Přestože v roce 2024 ANF neměla potřebná povolení německých úřadů, výrobu evidentně připravuje. Sankce Evropská unie zavedla celou řadu sankcí proti Ruské federaci mimo jiné i v oblasti energetiky. Na jaderný průmysl se ovšem sankce nevztahují. Zatímco evropské přístavy jsou uzavřené pro dodávky většiny ruského zboží, na „jaderné palivo a další zboží potřebné k zajištění provozu civilních jaderných zařízení“ se vztahuje explicitní výjimka. Návrh Evropského parlamentu z února 2023 na rozšíření sankcí, které by zahrnulo i Rosatom, nebyl Evropskou komisí akceptován. Ve Spojených státech byl v roce 2024 zákaz dovozu obohaceného uranu a dalších uranových výrobků z Ruska, ale kvůli aktuální dovozní závislosti platí až do roku 2028 výjimky. Rosatom jako odběratel západních technologií Ruská státní společnost Rosatom v posledních letech výrazně dominuje mezi hlavními dodavateli výstavby jaderných elektráren. Od roku 2019, kdy EDF zahájila výstavbu Hinkley Point ve Velké Británii, připadá všech třináct projektů zahájených mimo Čínu na Rosatom (včetně turecké jaderné elektrárny Akkuyu). Vzhledem k tradičním obchodním vazbám je Rosatom do značné míry závislý na dodávkách řídících a kontrolních systémů od firem Framatom a Siemens. Ty probíhají podle platné smlouvy například v ruské jaderné elektrárně Kursk, nasmlouvané jsou rovněž pro rozestavěné reaktory v tureckém Akkuyu a projekt v maďarském Pakši, který je v počáteční fázi výstavby.Spolupráce na provozu a modernizaci řídících systémů se týká celé řady reaktorů v Rusku i ve světě. Dalším příkladem technologie, kde je Rosatom klíčovým odběratelem, jsou turbíny pro jaderné elektrárny. Firma Arabelle, kterou Framatom koupil od General Electric, má být podle stávajících smluv dodavatelem turbín pro deset projektů Rosatomu. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že prostor pro zpřísnění sankcí je v sektoru jaderné energetiky značný, byť by jejich zavedení poškodilo i firmy jako Framatom nebo Siemens. **** (c) Karel Polanecký, Temelin.cz / Obrázek: World Nuclear Industry Status Report 2024 Kompletní text kapitoly Russian Nuclear Dependencies je dostupný ve World Nuclear Industry Status Report 2024 na stránkách 316 až 331 - https://www.worldnuclearreport.org/World-Nuclear-Industry-Status-Report-2024-1046          

Český stát se rozhodl více rozvíjet finančně a bezpečnostně rizikovou jadernou energetiku, takže první nový jaderný blok prosazuje stavět v Dukovanech. K tomu ale potřebuje vybudovat mnoho silnic, přestože mnohdy postrádají dopravní a finanční odůvodnění či jsou ekologicky nevhodné, jak dokládá přeložka průtahu v Třebíči.

Skončil stanovený termín pro zasílání vyjádření k hodnocení dopadů na životní prostředí záměru firmy ČEZ „Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Temelín“ v procesu, který vede Ministerstvo životního prostředí. Předložené podklady hovoří o jaderném bloku s jedním nebo dvěma reaktory o celkovém výkonu do 500 MWe, není vůbec jasné, jaká z technologií se posuzuje, přičemž  vývoj žádné ještě nebyl dokončen. Calla ve svém vyjádření z těchto důvodů požádala, aby Ministerstvo životního prostředí proces hodnocení záměru zastavilo. 

Vláda ČR schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 a výhled do roku 2050. Oproti původní verzi z července obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 a 2050 a zmizely všechny zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. ETS2). Finální verze plánu stále nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů. Konec spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033 zachován zůstal.