Aktuality

Každé euro investované do jaderné energetiky zhoršuje klimatickou krizi

U příležitosti desátého výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči připravila redakce Deutsche Welle rozhovor s Myclem Schneiderem, který přinášíme se svolením autora v českém překladu.

Zatímco si Japonsko připomíná desáté výročí od havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, probíhá v celosvětovém měřítku debata o možnostech využití rozvoje jaderné energetiky pro omezení rizik spojených s globální změnou klimatu. Řada lidí zabývajících se ochranou životního prostředí nasazení jádra odmítá kvůli riziku havárií typu Fukušimy a problému s dlouhodobým ukládáním jaderného odpadu. Na druhé straně má jaderná cesta své zastánce díky schopnosti vyrábět velké množství elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Deutsche Welle problém rozebírá v rozhovoru s Myclem Schneiderem.

Pravda o švédské energetice a klimatu

Přínos obnovitelné energie nebyl ve Švédsku nikdy tak velký, jako v roce 2020 a to navzdory odstavování starých nevyhovujících jaderných reaktorů. Nadále se očekává, že se bude snižovat energetická náročnost švédského průmyslu a zvyšovat objem produkce energie z obnovitelných zdrojů. Všechny parlamentní strany ve Švédsku se shodují na tom, že švédský export energie z obnovitelných zdrojů je klimaticky výhodný, protože snižuje potřebu výroby elektřiny z fosilních zdrojů i v sousedních zemích. A chtějí nadále tento vývoz obnovitelné energie podporovat.

Ministr Havlíček nesplnil úkoly z energetické koncepce

Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR - které projednala vláda - ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo stěžejní úkoly, jako je zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích (kde neplatí emisní povolenky), které měly pomoci udržet a transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani svůj vlastní velmi omezený cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečištění ovzduší, ČR je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.

Britský expert potvrdil nereálnost vládních ekonomických očekávání od nového reaktoru v Dukovanech

Poslanecká sněmovna stále nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou 1) výhodné půjčky ze strany státu na až stoprocentní investice a 2) garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, bez horního limitu (zastropování ceny), kterou by v účtech platili spotřebitelé elektřiny po dobu nejméně 30 let, pravděpodobně však i 60 let  Schválením zákona by  Parlament ztratil poslední možnost jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla směřovat tak štědrá veřejná podpora.

Obce i spolky požádaly své krajské samosprávy o pomoc ve věci hlubinného úložiště

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku požádaly o pomoc své nové krajské samoprávy krajů Plzeňského a Vysočiny. Chtějí po nich podporu vůči postupu zodpovědných státních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Především chtějí spojit síly v úsilí dosáhnout změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce, která namísto konečného uložení bude uvažovat i dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva.   Společné dopisy z lokalit Březový potok, Horka a Hrádek jsou k dispozici v příloze.

K „vánočnímu“ výběru čtyř prioritních lokalit došlo navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. Ten je jim slibován již desetiletí, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon [1]. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce stávajícího volebního období nevznikne.  Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších.

Dotčené obce budou také prosazovat, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která se musí otevřít i této variantě.

Že lze po krajských volbách očekávat silnější podporu od nových vedení dotčených krajů, ukázal předvolební průzkum Platformy proti hlubinnému úložišti, která oslovila lídry jednotlivých kandidátek v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině s cílem zjistit jejich názory na problematiku radioaktivních odpadů [2].

Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Víme, že současná doba s COVIDem-19 je pro všechny velmi složitá. I u lidí v našich obcích a také v řadách starostů a jejich rodin nemoc aktuálně útočí. Bohužel však i v této době nás současná vláda a představitelé MPO tvrdě tlačí svými rozhodnutími do pozice, kdy jsme nuceni se bránit. Proto deset obcí z Horažďovicka společně odeslalo žádost na vedení Plzeňského kraje o podporu v boji ochránit naše obce před státním záměrem budovat v Pošumaví úložiště radioaktivních odpadů. A postoj rady a zastupitelstva našeho kraje v minulých letech nám byl velkou oporou.“

Petr Piňos, starosta městyse Budišov z lokality Horka řekl: „Obce z lokality Horka žádají o podporu u Kraje Vysočina tak, jako o ni požádaly v létě jeho minulé vedení. Věříme, že nyní se již pomoci dočkáme.“

Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek řekl:  „Oslovujeme nové vedení našeho kraje s vidinou možné budoucí spolupráce, která nám v minulosti chyběla. I když jsme jaderným krajem, nemůže mít někdo za to, že ledabyle zbudované úložiště by mělo být automaticky tolerováno.“

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz

V příloze:
+ Společná žádost 10 obcí z tzv. lokality Březový potok o pomoc a podporu vedení Plzeňského kraje ohledně hlubinného úložiště radioaktivních odpadů
+ Dopis 9 obcí z tzv. lokality Horka vedení Kraje Vysočina
+ Společná žádost 8 obcí a 4 spolků z tzv. lokality Hrádek o podporu a pomoc vedení Kraje Vysočina týkající se hlubinného úložiště radioaktivních odpadů

Poznámky:
[1]  Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2]  "Platforma zjistila názory lídrů do krajských voleb", tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 29. září 2020 včetně odpovědí jednotlivých lídrů

*****

(c) Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti

Další informace mohou poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice (lokalita Březový potok) a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Petr Piňos, starosta městyse Budišov (lokalita Horka), tel.: 724 857 095, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle (lokalita Hrádek), tel.: 733 309 796, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Podpoří Sněmovna vládní zákon o podpoře jaderné energie?

Poslanecká sněmovna projedná ve středu 10. února v závěrečném třetím čtení vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí by přineslo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet. Zásadní nedostatky návrhu zákona z pera energetických expertů ekologických organizací uvádí příloha “Připomínky”.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo