Aktuality

Obce z lokalit zvažovaných pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu se i letos spojí v rámci tradiční protestní akce Dny proti úložišti. Cílem akcí, které se letos uskuteční 26. a 27. dubna, je vyjádřit nesouhlas s dosavadním přístupem státu při výběru finální i záložní lokality a upozornit na dlouhodobě přehlížené požadavky dotčených samospráv a obyvatel. Akce se uskuteční ve třech lokalitách, které jsou ohroženy plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO): Horka na Třebíčsku, Březový potok v Pošumaví a Hrádek na Jihlavsku. Formy protestu budou rozmanité – od veřejných shromáždění, debat a kulturních vystoupení až po symbolické happeningy. Podrobnosti k akcím Dnů proti úložišti na jednotlivých lokalitách s kontakty na pořadatele najdete na webových stránkách www.platformaprotiulozisti.cz  a www.nechcemeuloziste.cz . „Den proti úložišti není jen protestem, ale i projevem odhodlání našich obcí hájit práva svých obyvatel. Požadujeme férový dialog, důsledné zohlednění našich připomínek a skutečnou možnost se k projektu vyjádřit – nikoliv být postaveni před hotovou věc,“ říká Zdeněk Souček, mluvčí Platformy proti úložišti a starosta obce Rudíkov z lokality Horka. Obce dlouhodobě kritizují především absenci právní jistoty, nízkou míru participace na rozhodovacích procesech a neochotu státu zahrnout právo veta pro dotčené obce do zákona. Přestože se podle plánů SÚRAO má finální lokalita vybrat do roku 2030, tlak na obce i jejich obyvatele roste již nyní. Na lokalitách Březový potok a Janoch (ta leží u Temelína) již byla potvrzena průzkumná území pro geologické práce a obce nyní chystají žaloby. Obyvatelé postižených regionů i široká veřejnost jsou srdečně zváni, aby se k protestním akcím Dní proti úložišti připojili a dali tak společně najevo, že rozhodování o tak zásadní infrastruktuře musí být transparentní, odborné a především spravedlivé.   Další informace může poskytnout: Zdeněk Souček, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Rudíkovtel.: 604 266 642, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. **** (c) Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a také ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostali od Platformy proti hlubinnému úložišti kritickou oponentní zprávu ke studiím, které se měly dle svého názvu věnovat ekonomickým a sociodemografickým přínosům a rizikům hlubinného úložiště. O identifikaci a vyhodnocení možných dopadů pro dotčené regiony se však v pracích, které zadalo SÚRAO, dozvíme naprosté minimum. Nedůslednost a omezenost studií dokresluje, že autoři využili jen „výzkum od stolu“ a zcela rezignovali na zapojení místních znalostí a na práci v terénu. Autorem oponentury, kterou si nechaly zpracovat obce ze čtyř dotčených lokalit, je Adél Kučera z Centra pro společenské otázky – SPOT, z.s.

K 1. lednu 2025 bylo na světě v provozu 411 jaderných reaktorů - o dva bloky méně než na začátku roku 2024. Výstavba nových jaderných elektráren probíhala ve 13 zemích, ubyly dvě země.  Mimo Čínu se počet reaktorů ve výstavbě snížil o jeden. V roce 2024 bylo k síti připojeno sedm nových reaktorů s celkovým výkonem 8,2 GW - tři v Číně a po jednom ve Francii, Indii, Spojených arabských emirátech (SAE) a Spojených státech (USA) - zatímco čtyři s celkovým výkonem 3,9 GW byly uzavřeny - dva v Kanadě a po jednom v Rusku a na Tchaj-wanu. Čistý nárůst provozované jaderné kapacity tak činil 4,3 GW. Pro srovnání: jen v Číně přibylo v prvních devíti měsících roku 2024 podle odhadů 161 GW solární kapacity a v USA bylo v průběhu roku 2024 připojeno k síti přibližně 40 GW nových solárních zdrojů.

Britský deník The Financial Times přinesl 14. ledna 2025 informaci, že vyjednávání mezi společností EDF a britskou vládou o ceně nové jaderné elektrárny Sizewell C směřují k částce 40 miliard liber (cca 1,2 bilionu korun) za dva bloky, každý o výkonu 1600 MW. Tato zpráva ukazuje, že obdobný projekt rozestavěné elektrárny Hinkley Point nebude z pohledu ceny výjimečný (aktuální odhad ceny je v případě Hinkley Point přibližně 32 miliard liber v cenách roku 2015, což odpovídá 43 miliardám liber v dnešních cenách).

Platforma proti hlubinnému úložišti uvítala informaci, že se prezident republiky Petr Pavel zajímá o problematiku hledání konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a při své nynější návštěvě Jihočeského kraje se dnes setká a poobědvá se starosty čtyř dotčených obcí z lokality Janoch u Temelína.  Prezident by mohl pomoci změnit dnešní rozhodování o této stavbě nehledící na názor obyvatel a samospráv dotčených oblastí na rozhodování, kdy bude tento respektován. Hluboká nad Vltavou, tak Temelín, Dříteň i Olešník deklarovaly, že jsou proti záměru navěky odložit v této jaderným průmyslem již dosti zatížené lokalitě jaderný odpad.  Temelín, Olešník a Hluboká nad Vltavou se také odvolaly proti stanovení průzkumného území pro geologické práce a tyto tak nemůže Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zahájit.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report vedený Myclem Schneiderem zařadil do zprávy za rok 2024 kapitolu pojednávající o závislosti globálního jaderného průmyslu na ruských firmách. Jednou z motivací pro zpracování tohoto tématu byla skutečnost, že Evropská unie nezavedla po ruské agresi na Ukrajinu žádné sankce na dovoz ruských komodit, které jsou součástí palivového cyklu jaderných elektráren. Kapitolu přinášíme ve zkráceném překladu. Podíl Ruska na dodávkách, zpracování a obohacování uranu Podle údajů World Nuclear Association provozovalo Rusko v roce 2020 kolem 20 % globální kapacity závodů na zpracování uranového koncentrátu a 46 % kapacity zařízení pro obohacování uranu. V případě těžby a produkce uranového koncentrátu byl ruský podíl v roce 2022 kolem 5 %, ruský jaderný průmysl ovšem úzce spolupracuje s Kazachstánem a Uzbekistánem, které dohromady  zajišťují zhruba polovinu globálních dodávek uranového koncentrátu (dominantní Kazachstán 43 %). Z pohledu Evropské unie se Rusko v roce 2023 podílelo 23 % na dovozu uranového koncentrátu, 27 % na poskytování služeb zpracování uranového koncentrátu a 38 % na službách obohacování uranu. Podle evropské agentury Euratom Supply Agency by kapacity dostupné v Evropské unii dokázaly zajistit soběstačnost členských států ve zpracování a obohacování uranu. Z pohledu součtu požadavků Evropy a Spojených států amerických ovšem aktuální kapacity dostačující nejsou, výpadek ruských služeb v obohacování uranu by znamenal deficit na úrovni 15 až 30 % současné roční produkce. Dodávky ruského jaderného paliva V pěti zemích Evropské unie (České republice, Finsku, Bulharsku, Maďarsku a Slovensku) je provozováno 19 sovětských reaktorů VVER, pro které dodává palivo firma TVEL, která je dceřinou společností Rosatomu. Provozovatelé reaktorů včetně ČEZ po ruské invazi na Ukrajinu usilují o přechod k jinému dodavateli – aktuálně mají uzavřené smlouvy s firmami Westinghouse a Framatome. Zatímco Westinghouse již má s palivem pro sovětské reaktory dlouhodobé zkušenosti a jeho palivo již aktuálně používají reaktory na Ukrajině, Framatome na vývoji stále pracuje a zároveň počítá s licenční výrobou paliva TVEL. Spolupráce Framatome s ruskou firmou TVEL během války je vysoce problematická. Jejich společný projekt Advanced Nuclear Fuel (ANF) počítá s výrobou jaderného paliva v německém Lingenu. Přestože v roce 2024 ANF neměla potřebná povolení německých úřadů, výrobu evidentně připravuje. Sankce Evropská unie zavedla celou řadu sankcí proti Ruské federaci mimo jiné i v oblasti energetiky. Na jaderný průmysl se ovšem sankce nevztahují. Zatímco evropské přístavy jsou uzavřené pro dodávky většiny ruského zboží, na „jaderné palivo a další zboží potřebné k zajištění provozu civilních jaderných zařízení“ se vztahuje explicitní výjimka. Návrh Evropského parlamentu z února 2023 na rozšíření sankcí, které by zahrnulo i Rosatom, nebyl Evropskou komisí akceptován. Ve Spojených státech byl v roce 2024 zákaz dovozu obohaceného uranu a dalších uranových výrobků z Ruska, ale kvůli aktuální dovozní závislosti platí až do roku 2028 výjimky. Rosatom jako odběratel západních technologií Ruská státní společnost Rosatom v posledních letech výrazně dominuje mezi hlavními dodavateli výstavby jaderných elektráren. Od roku 2019, kdy EDF zahájila výstavbu Hinkley Point ve Velké Británii, připadá všech třináct projektů zahájených mimo Čínu na Rosatom (včetně turecké jaderné elektrárny Akkuyu). Vzhledem k tradičním obchodním vazbám je Rosatom do značné míry závislý na dodávkách řídících a kontrolních systémů od firem Framatom a Siemens. Ty probíhají podle platné smlouvy například v ruské jaderné elektrárně Kursk, nasmlouvané jsou rovněž pro rozestavěné reaktory v tureckém Akkuyu a projekt v maďarském Pakši, který je v počáteční fázi výstavby.Spolupráce na provozu a modernizaci řídících systémů se týká celé řady reaktorů v Rusku i ve světě. Dalším příkladem technologie, kde je Rosatom klíčovým odběratelem, jsou turbíny pro jaderné elektrárny. Firma Arabelle, kterou Framatom koupil od General Electric, má být podle stávajících smluv dodavatelem turbín pro deset projektů Rosatomu. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že prostor pro zpřísnění sankcí je v sektoru jaderné energetiky značný, byť by jejich zavedení poškodilo i firmy jako Framatom nebo Siemens. **** (c) Karel Polanecký, Temelin.cz / Obrázek: World Nuclear Industry Status Report 2024 Kompletní text kapitoly Russian Nuclear Dependencies je dostupný ve World Nuclear Industry Status Report 2024 na stránkách 316 až 331 - https://www.worldnuclearreport.org/World-Nuclear-Industry-Status-Report-2024-1046