Aktuality

Poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic. Tento scénář by dále vyžadoval do roku 2030 menší výstavbu zdrojů na fosilní zemní plyn než scénář s nižším využitím OZE v roce 2030. 

Účastníci tendru, na jehož základě hodlá Česká republika a ČEZ investovat stovky miliard korun do výstavby jednoho až čtyř nových jaderných bloků, rozhodně nejsou v optimální kondici. Experti, kteří EDF, KHNP a Westinghouse dlouhodobě sledují v jejich domovských zemích soudí, že firmy dosud nevyřešily zásadní problémy, které zkomplikovaly jejich nedávné projekty. Společnost Westinghouse, která je formálně stále účastníkem tendru, má jako jediná k dispozici plnohodnotné referenční projekty reaktoru AP1000. Zejména ve Spojených státech však došlo k razantnímu nárůstu nákladů na výstavbu, který vedl k bankrotu firmy. Francouzská státní společnost EDF nabízí v České republice reaktor EPR1200, který zatím nebyl nikde na světě postaven. Zkušenosti s výstavbou větších reaktorů EPR ve Velké Británii, ve Finsku či v domovské Francii rovněž ukazují na významné prodražení a zpoždění projektů. Prvním svého druhu by byl také reaktor APR1000 nabízený korejskou společností KHNP, která navíc nemá žádnou zkušenost s výstavbou v Evropě ani ve Spojených státech.   Příspěvky expertů byly předneseny na dnešní Nuclear Energy Conference 2024 „Rizika české jaderné zakázky století“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky. Prezentace a videozáznam vystoupení spíkrů budou v následujících dnech dostupné na internetových stránkách konference. Z příspěvků přednášejících vybíráme: Tim Judson, ředitel Nuclear Information and Resource Service dnes řekl: „Země plánující výstavbu jaderných reaktorů by měly být velmi opatrné při jednání se společností Westinghouse o reaktoru AP1000. Westinghouse se netají tím, že nemůže převzít odpovědnost za zvyšování nákladů a zpoždění výstavby. Společnosti Westinghouse se nepodařilo vytvořit spolehlivý dodavatelský řetězec pro výrobu klíčových součástí a konstrukčních celků. Závislost na lokálních výrobcích, kteří nemají s reaktorem AP1000 zkušenosti, může vést k podobným výsledkům jako ve Spojených státech, kde byla výstavba dvou reaktorů ukončena a dva další byly postaveny za cenu o 21 miliard dolarů vyšší, než bylo původně odsouhlaseno.“ Yves Marignac, energetický konzultant Institut négaWatt uvedl: „Francouzský jaderný průmysl připravuje řadu nových projektů ve Francii i v zahraničí, přestože čelí nebývale vážným technickým i finančním problémům. To se týká i reaktorů EPR1200, které EDF nabízí České republice, třebaže zatím nebyly vyzkoušeny. Vzhledem k současným zkušenostem se domnívám, že EDF nedokáže garantovat kvalitu dodávek, časový plán ani náklady na výstavbu.“ Jeong Yoon Lee, prezident Nuclear Safety and Future doplnil: „APR1000 není vyzkoušený typ reaktoru, který by splňoval evropské bezpečnostní požadavky. Půjde o odlišný projekt ve srovnání se vším, na čem se firma dosud podílela. KHNP se tak patrně setká s řadou pokusů a omylů a projekt v České republice pro ni bude velkou výzvou. Není jisté, že firma dokáže potíže překonat.“ **** (c) Tisková zpráva organizací Hnutí DUHA, Calla a Jihočeských matek  

Poslední dvě firmy zbývající v tendru na nový atomový reaktor v Dukovanech, z něhož se stal tendr i na potenciální stavbu dalších tří jaderných bloků, odevzdaly k dnešnímu dni své nabídky. Ať již jde o reaktor EPR1200 od EDF nebo APR1000 od KHNP, jde o nové typy, které ještě nikde na světě  nestojí ani se je nikdo jiný neobjednal. Evropská komise rovněž dnes po dvou letech šetření odsouhlasila možnost veřejné podpory pro pátý dukovanský blok. Oproti českému modelu smlouvy o výkupu energie [Zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice] Evropská komise omezila možnost dotovat vykupovanou cenu elektřiny z reaktoru „jen“ na 40 let, sedmdesát procent státem vykoupené elektřiny bude muset být prodáno na trhu a Česko musí zavést mechanismy zpětného vymáhání dodatečných zisků pro zamezení rizika překompenzace .  Jakým modelem by měly být podpořeny případné další bloky, není zcela jasné. Jak opakovaně tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má k financování vzniknout mezirezortní pracovní skupina a ta do konce roku 2024 navrhnout řešení. Podle analýzy Ministerstva financí, budeme muset najít odhadem 1,7 bilionu korun, pokud bychom chtěli financovat všechny čtyři reaktory. Vedle toho je tu ale plán na dalších nejméně deset (ne)malých modulárních reaktorů (SMR), v součtu s podobnými odhadovanými náklady. Jisté je, že nové reaktory zaplatí daňový poplatník i spotřebitel elektřiny, model pouze řekne v jakém poměru. Na komerční bázi by ČEZ nové reaktory nestavěl.  V listopadu 2023 schválili poslanci přílepkem poslance Ivana Adamce (ODS) k zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury návrh na finanční podporu nových jaderných reaktorů cestou rozdílové ceny (Contract for Difference). K návrhu chyběly jakékoliv ekonomické analýzy, které by doložily, že poplatek nebude ve skutečnosti mnohem vyšší, než dnes tolik diskutovaný příplatek za obnovitelné zdroje, jehož větší část z faktur zmizí do roku 2030.    Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “S pohledem na cenovky posledních stavěných jaderných reaktorů považuji za jisté, že cena nabídnutých bloků pro Česko bude daleko vyšší, než ve veřejném prostoru tradovaných 160 miliard korun. Protože však ČEZ vybírá mezi reaktory, jaké dosud svět nespatřil jinak, než na papíře, výrazně se tím zvyšuje riziko, že nebudou dodány v domluveném čase a rozpočtu.“  **** (c) Edard Sequens, Temelin.cz / Foto: Wikimedia Commons 

Jaderný dozor (Nuclear Regulatory Commission – NRC) by měl během licenčních procesů více brát v úvahu možné dopady globální změny klimatu na jaderné elektrárny. K tomuto hlavnímu sdělení dospěla zpráva úřadu Government Accountability Office (GAO), který je nadstranickým poradním orgánem Kongresu ve Spojených státech. Zpráva podotýká, že jaderný dozor při posuzování bezpečnostních rizik vychází z historických údajů o počasí, které již neodpovídají současnému stavu. Rozdíly se navíc v příštích letech budou zvětšovat.  

Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.

Byznysový portál Kpler zveřejnil na začátku března blog Emerica de Vigana, ve kterém autor hodnotí riziko dalšího rozšíření problému korozních trhlin u francouzských reaktorů z pohledu vývoje velkoobchodní ceny elektřiny. Text přinášíme ve zkráceném překladu. Francouzský jaderný dozor  ASN oznámil začátkem března 2024, že společnost EDF detekovala korozní trhliny na některých svarech potrubí jaderného reaktoru Blayais 4. Problém korozních trhlin, který byl příčinou omezení výkonu francouzských jaderných elektráren v roce 2022, se dosud týkal především novějších reaktorů s výkonem  1300 nebo 1450 MW (například v elektrárnách Chooz, Civaux nebo Penly). EDF provádí v posledních měsících rozsáhlou sérii kontrol, detekování korozních trhlin u staršího reaktoru Blayais 4 s výkonem 900 MW je ovšem překvapivé.