Aktuality

Ministerstvo průmyslu a obchodu postupně odkrývá karty ohledně ceny nových reaktorů v Dukovanech. Jak jsme upozorňovali, k ohlášené ceně 407 mld. Kč z doby uzavření smlouvy s jihokorejskou státní firmou KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power), je potřeba připočítat náklady na zajištění financování (úroky z úvěrů či dluhopisů apod.). Ty dnes pro Novinky.cz přiznal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, když podle něj může být výsledná cena 700 miliard korun. Jisté je, že ji zaplatí státní pokladna a pokud obdobně bude chtít platit i nové reaktory v Temelíně a střední modulární od Rolls-Royce, budou muset politici rozhodnout, jak již dříve varovalo ministerstvo financí, jaké strategické priority si Česko bude moci dovolit.

Banka Lazard zveřejnila v červenci 2026 svoji devatenáctou analýzu porovnávající výhodnost investic do nových zdrojů energie ve Spojených státech pomocí LCOE. 

Udržitelnost jaderné energie v kontextu klimatických změn představuje zásadní výzvu, zejména v Evropě, kde u velkých řek, jako jsou Rýn, Dunaj a Rhôna, dochází k poklesu hladiny vody a nárůstu teplot. Problematiku potíží, s nimiž se jaderné elektrárny potýkají v důsledku nedostatku chladicí vody a environmentálních předpisů, které zakazují vypouštění příliš teplé chladicí vody do řek podrobně zkoumají Alicia Guttin, Per Högselius a Patricia Burkhardt-Holm v práci "Atomové řeky. (Ne)udržitelnost jaderné energie v době klimatických změn" (anglicky). 

Tuto otázku vyvolává návrh amerického jaderného regulátora Nuclear Regulatory Commission (NRC), který připravuje zásadní změnu pravidel radiační ochrany v USA. Součástí návrhu je zrušení principu ALARA (As Low As Reasonably Achievable), tedy požadavku, aby ozáření pracovníků a obyvatel bylo udržováno na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni, i když je už pod stanovenými limity.

V důsledku přetrvávajícího sucha a vln veder byla v jihomaďarském městě Paks na Dunaji naměřena historicky nejnižší hladina, což má přímý vliv na provoz jaderné elektrárny Paks. S ohledem na vzniklou situaci maďarská energetická společnosti MVM kromě předchozího snížení výkonu 1. bloku o na polovinu snížila 28. července  také výkon 3. bloku a 29. července zahájila jeho odstavování.  

Reaktor  č. 1 rumunské jaderné elektrárny v Cernavoda byl odstaven kvůli mimořádně nízké hladině Dunaje způsobené závažným suchem. Provozovatel firma Nuclearelectrica uvedl, že se jedná o preventivní opatření zaměřené na ochranu zařízení elektrárny. Společnost rovněž varovala, že pokud bude hladina vody dále klesat, mohlo by dojít k odstavení i reaktoru č. 2.