Kolik bude stát stavba nových jaderných reaktorů v Dukovanech? Kdo zaplatí nové jaderné bloky? Proč stát vyřadil z tendru americký Westinghouse a francouzskou společnost EDF? Jaký bude mít další rozvoj jádra v Česku dopad na obnovitelné zdroje? A čeká nás díky jádru další zdražování elektřiny?
Všechno kolem jaderného tendru a plánech vlády v rozhovoru s energetickým poradcem Edvard Sequens z organizace Calla.
Celé video👇👇👇https://youtu.be/sKePu-zDysY
Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.
Platforma proti hlubinnému úložišti napsala otevřený dopis novému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. Připomněla mu, že po jeho předchůdci zůstaly nesplněné sliby z programového prohlášení vlády: „Posílíme práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR.“, v jejichž důsledku panuje napjatá situace mezi zodpovědnými orgány státu, samosprávami i obyvateli dotčených obcí. Rovněž upozornila ministra na absurdně zkrácený harmonogram výběru úložiště, podle nějž má být rozhodnuto o umístění úložiště bez existence věrohodných dat, které by garantovaly potřebnou bezpečnost na statisíce let.
Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.
Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil 19. září 2024 aktuální verzi své zprávy. Základní informace přinášíme v českém překladu.
Základní údaje o jaderné energetice ve světě
V polovině roku 2024 (k 1. červenci) bylo celkem v provozu 408 jaderných reaktorů ve 32 zemích. To je o jeden více než před rokem a o 30 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů ve světě dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon reaktorů v provozu dosáhl ke stejnému datu hodnoty 367,3 GW, což znamená překročení dosavadního historického maxima o 0,2 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny mírně klesl na 9,15 %, především v důsledku stabilního růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny v roce 2023 pokryly 13,8 % globální hrubé výroby elektřiny).
Již jeden a půl roku vzdorují obce, které se ocitly v hledáčku státu jako potenciální lokality pro vybudování konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, tomuto ohrožení. Správa úložišť po tuto dobu usiluje o stanovení průzkumných území pro geologické práce ve čtyřech lokalitách - Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku pod Čeřínkem a Horka na Třebíčsku. I pokud Ministerstvo životního prostředí povolení vydá, obce budou zvažovat své odvolání a případně se bránit i soudní cestou.