Ke stažení

Publikace ze všech kategorií

Žádná jaderná elektrárna v Zwentendorfu!

45 let poté – Kdo by chtěl v České republice pochopit, proč je v Rakousku atomová energie stále jednoznačně odmítána, má jen málo možností, jak přijít této záhadě na kloub. Český překlad knihy, iniciovaný spolkem Slunce a Svoboda, zprostředkovává zájemcům možnost seznámit se s tehdy vedenou debatou, a to 30 let po tzv. zwentendorfském referendu, konaném 5. listopadu 1978.

Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice

Studie profesora Stephena Thomase  Greenwichské univerzity s více než pětadvacetiletou zkušeností s výzkumem v oblasti energetických politik přináší odborný pohled a soubor nejdůležitějších poznatků o  malých modulárních reaktorech (Small Modular Reactors - SMR). Studii vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA. Pro české čtenáře byla studie doplněna speciální kapitolou o aktuálním vývoji v České republice a konceptech modulárních reaktorů, které jsou vyvíjeny v tuzemsku. Bezpečnější, flexibilnější, levnější a rychlejší na výstavbu. Takové mají být malé modulární reaktory dle některých zastánců jaderné energie. Podle autora této studie jsou tyto předpoklady "v lepším případě neprokázané, v horším nepravdivé.  Žádná objednávka malého modulárního reaktoru zatím není na stole a bude trvat nejméně čtyři až pět let, než se některý z vyvíjených typů dostane do fáze, kdy jej bude možné objednat. Bylo by velmi riskantní počítat s touto technologií jako s důležitou součástí náhrady fosilních zdrojů,“ uvedl autor studie Stephen Thomas. Veřejná debata na toto téma ale zatím neprobíhá, zdrojů informací je velmi málo. Jaké jsou tedy argumenty ve prospěch malých nukleárních reaktorů a nakolik jsou reálné? Jaká je šance, že v Česku dojde k jejich hromadné výstavbě?

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2022 - České stručné shrnutí

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě v roce 2022 (WNISR2022) hodnotí stav a tren­dy jaderného průmyslu na mezinárodní úrodni. Poskytuje komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách, včet­ně informací o provozu, výrobě, výstavbě a vyřazování z provozu.  Její autoři tuto zprávu zpracovávají již od roku 2007 a podařilo se jim tak vytvořit jedinečný zdroj expertních informací o jaderném průmyslu z ekonomické, technické i ekologické perspektivy. Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím Duha nabízí ke stažení zkrácenou verzi, která na 36 stranách přibližuje zprávu v českém jazyce. Pro stručné shrnutí zprávy o stavu světového jaderného průmyslu v roce 2022 autoři vybrali několik částí významných zejména v českém kontextu. Naleznete zde proto kapitoly, které se věnují Francii, Jižní Koreji a Spojeným státům. Tento výběr není náhodný – jedná se o země, ze kterých pochází firmy přihlášené do tendru na výstavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Další z kapitol je věnována nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie – nabízí srovnání nákladů, instalovaný výkon a výrobu elektřiny.  V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vyzdvihuje zpráva také otázku energetické bezpečnosti, neboť jsme v této souvislosti byli poprvé v historii svědky ostřelování jaderné elektrárny a její okupaci nepřátelským vojskem. Tato část tak mapuje rizika, kterým jsou vystavena jaderná zařízení během války. Soustředí se pře­devším na nebezpečí možných velkých úniků radioaktivity do okolního prostředí z jaderných elektráren a skladů vyhořelého paliva.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2022

V letošní roce by podle plánu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mělo začít další kolo geologických prací, na jehož konci má být vybráno finální místo pro úložiště a jedna lokalita jako záložní.  O stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které jsou nezbytné pro geologické průzkumy, hodlá SÚRAO požádat v nejbližší době. Tedy daleko před tím, než by začal platit zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který ve středu 11. ledna po ročním odležení na Ministerstvu průmyslu a obchodu s narychlo doplněnou rolí Parlamentu, přijala vláda. Kromě toho, že celá část zákona týkající se stanovování průzkumných území se tímto postupem stává zbytečnou, tak návrh ve své vládní podobě nezajistí respektování zájmů obcí a jejích občanů, jak požaduje Atomový zákon č. 263/2016 Sb. Ve zpravodaji se dočtete, co navrženému zákonu, ale i plánovanému zkracování času na výběr říkají obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.  Po rozhovoru s náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje jsme pro aktuální číslo vyzpovídali náměstkyni hejtmana Kraje Vysočina Hanu Hajnovou. Je z něj vidět, že pohled samospráv dotčených krajů i obcí je v mnohém obdobný. Také přinášíme zajímavou informaci z Německa, kde zodpovědné úřady upřednostňují nejvyšší možnou bezpečnost a avizují, že původně stanovený termín výběru úložiště naopak z toho důvodu budou muset prodloužit.

The World Nuclear Industry Status Report 2022 (ENG)

K 1. červenci 2022 bylo celkem v provozu 411 jaderných reaktorů ve 33 zemích – o 27 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon provozovaných reaktorů vyrovnal dosavadní historické maximum z poloviny roku 2021, když zůstal na hodnotě 369 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny již v roce 2021 pokryly 10,2 % globální hrubé výroby elektřiny). Rozložení investic do energetiky vypadalo takto:- 69 % obnovitelné zdroje- 23 % fosilní paliva- 8 % jaderná energie Vedle tradičních kapitol o o stavu jaderné energetiky v jednotlivých zemích, o postupu prací po havárii ve Fukušimě nebo vývoji v oblasti likvidace reaktorů po ukončení životnosti, byla tentokrát zařazena speciální kapitola o situaci jaderných elektráren ve válečných konfliktech. Zprávu a další související informace najdete také na: www.worldnuclearreport.org

Kdo chce stavět Dukovany? - Stephen Thomas

Česká vláda plánuje vypsat tendr na nový atomový reaktor v Dukovanech, v němž osloví francouzskou EDF, kanadsko-americký Westinghouse a jihokorejskou KHNP.  Analýza energetického experta prof. Stephena Thomase varuje, že všechny v poslední době stavěné reaktory těchto firem jsou minimálně o čtyři roky, ale také o více než deset let zpožděné. V případě, že jsou spolehlivě známy náklady (EDF a Westinghouse), stály všechny spuštěné či téměř dokončené reaktory minimálně dvojnásobek ceny předpokládané při zahájení výstavby a mnohem více než v době, kdy byly tyto projekty poprvé představeny.  Firmy EDF a KHNP pak nemají žádný tlakovodní reaktor s limitem výkonu 1 200 MW, který je požadován pro Dukovany, jenž by byl někde stavěn, objednán nebo získal licenci. Analýzu profesora Stephena Thomase Kdo chce stavět Dukovany? vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla a Hnutím DUHA v listopadu 2021.

Mycle Schneider: The World Nuclear Industry Status Report 2021 [anglicky]

Mycle Schneider, vedoucí autor a nezávislý analytik jaderné energetiky/prezentace z  webináře "Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2021" z 19. října 2021/

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě 2021 – Stručné shrnutí

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 (WNISR2021) přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě, výstavbě, uzavírání a likvidaci reaktorů.  Dokládá, že jaderný průmysl má dobu své největší slávy dávno za sebou a čeká jej postupný útlum, nikoli nová role při náhradě fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Hlavními autory zprávy, jejíž úplný anglický originál najdete na www.worldnuclearreport.org, jsou Mycle Schneider a Antony Froggatt. Stručné shrnutí zprávy v češtině společně vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Hnutí DUHA. Přeložil Petr Kurfürst, editovali Karel Polanecký a Edvard Sequens, graficky upravila Lenka Pužmanová.

The World Nuclear Industry Status Report 2021 (ENG)

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě za rok 2021 přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě a výstavbě reaktorů. Protože rok 2021 je desátým výročím začátku fukušimské katastrofy v Japonsku, letošní zpráva se podrobněji zabývá stavem v lokalitě i mimo ni a rozebírá otázky kontaminované vody a nakládání s odpady, zdravotní důsledky, odhady nákladů a právní kauzy. Ve zvláštní kapitole posuzujeme trvající dopady černobylské havárie na Ukrajině po 35 letech. Vzhledem k tomu, že svět nadále zápasí s pandemií, rekordními teplotami, lesními požáry, záplavami a dalšími extrémními projevy počasí, přináší WNISR2021 první posouzení odolnosti jaderné energetiky vůči změně klimatu, mimo jiné na případové studii z Francie. Zpráva již dlouhá léta informuje o nekalých praktikách, podvodech, falšování údajů, korupci a další trestné činnosti v jaderné energetice. Poprvé tak letos věnuje celou kapitolu otázkám zločinů spojených s využívání jaderné energie, v níž dokumentuje řadu forem trestné činnosti spojené v mnoha zemích s jadernou energetikou. WNISR též hodnotí stav programů nové výstavby v 33 jaderných zemích (k polovině roku 2021) i v zemích, jež s jadernou energetikou koketují. WNISR2021 obsahuje kapitoly zaměřené na desítku zemí, jež představují okolo dvou třetin celosvětového reaktorového parku a patří k nim čtyři z pěti největších výrobců elektřiny z jádra. Zpráva o stavu vyřazování z provozu za roku 2021 přináší přehled o aktuálním stavu jaderných reaktorů, jež jsou trvale uzavřeny. Kapitola Nasazení jaderných a obnovitelných zdrojů energie nabízí srovnání údajů o investicích, výkonu a výrobě elektřiny z jádra, větru a slunce i ostatních obnovitelných zdrojů po celém světě. A konečně příloha č. 1 obsahuje přehledy o jaderné energetice v zemích, o nichž nepojednáváme podrobně.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2021

Zdá se, že s vánočním výběrem čtyř lokalit pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů v této chvíli nic nehne. Ale není to důvod k rezignaci. Politici přicházejí a odcházejí a my jim k tomu pomáháme. A není to ani důvod, aby se nyní společné úsilí lokalit z celé republiky rozpadlo. Kromě toho, že každá z lokalit hájí své specifické hodnoty, jsou tu zájmy, které se dají prosadit jen ve svornosti  – změna vládní koncepce, zákon posilující práva obcí nebo transparentní postup státních úřadů. Mysleme na to. První letošní číslo zpravodaje Jaderný odpad, který vydává Calla s Hnutím DUHA primárně pro obyvatele a politiky z míst, kde by jaderný odpad mohl skončit, přináší informace z členského shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti a ozřejmuje její postoj k návrhu SÚRAO na lokální pracovní skupiny. Také zhodnocení letošní červencové protestní akce v lokalitě Březový potok a rozhovor s Josefem Bernardem, náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2020

Návrh čtyř lokalit vybraných Správou úložišť pro konečné složiště vysoce radioaktivních odpadů potvrdila vláda až na Vánoce.  Obyvatelé obcí v lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek tak dostali opravdu nechtěný dárek. Oproti tomu zákon, který měl s výběrem přijít a posílit práva obcí, nepřišel. A do voleb ani nepřijde. I ministr Havlíček totiž ví, že „slibem nezarmoutíš“.  Do roku 2030 tak čekají vybrané obce práce spojené s hledáním vhodného místa a s tím spojená propagační kampaň. Skrze náš zpravodaj přinášíme informace na ní nezávislé o názorech dotčených obcí, spolků a o jejich aktivitách. Také stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti. V tomto čísle rozporujeme i některá tvrzení, které Správa úložišť uvádí ve svých informačních materiálech.

Co nás vyjde levněji? Obnovitelná, nebo jaderná cesta?

Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice a chyba v jejich nasměrování by mohla celý proces ohrozit. Elektřině z uhelných elektráren, kterou je třeba nahradit, nemůžou nové obnovitelné ani jaderné zdroje cenově konkurovat – potřebují podporu. Která varianta je levnější? Shrnutí najdete v informačním listu, který v roce 2020 vydalo Hnutí DUHA.

Hlubinné úložiště v Česku

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /Aktuální informace k hledání hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR, prezentované on-line 21. 10. na akci pořádané rakouskými organizacemi Waldviertel Energie-Stammtish a anti atom komitee. Video zde:https://www.youtube.com/watch?v=XfVpBsewaD8&t=16s /

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2020

Je vybráno. Na většině míst si lidé mohou oddechnout, ale starosty i obyvatele čtyř lokalit, které Správa úložišť označila jako vhodné pro další hledání úložiště, čekají další roky nejistoty. Také boje o svá práva spolurozhodovat o projektu, který vážně zasahuje do jejich životů a ještě více pak dopadne na kvalitu života jejich dětí a mnoha dalších generací. Aktuální výběr a reakce v lokalitách jsou hlavním tématem nového čísla zpravodaje Jaderný odpad, který vydala Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA. Rychlé směřování k hlubinnému úložišti nemůže být jediné řešení, když se jaderný odpad schová pod zem, nezmizí.  Uspět budeme moci jen společným úsilím napříč republikou, proto je dobře, že Platforma proti hlubinnému úložišti bude obce a spolky spojovat nadále s podporou i těch nyní postavených do zálohy. 

Zpráva o jaderném odpadu ve světě: zaměřeno na Evropu

Zpráva o jaderném odpadu ve světě je dokladem toho, jak vlády po celém světě dlouhá desetiletí usilují o vytvoření a realizaci komplexních strategií nakládání s jaderným odpadem. Velká část tohoto úkolu připadne budoucím generacím. Zpráva je společným projektem skupiny expertů a expertek z různých zemí, kteří chtějí upozorňovat na radioaktivní odpad coby podstatnou a rostoucí výzvu, jež dosud nemá žádné dlouhodobé řešení. Projekt iniciovala Rebecca Harms a původní osnovu vytvořili Wolfgang Neumann, Mycle Schneider a Gordon MacKerron. Kapitolu věnovanou České republice napsal Edvard Sequens z Cally. Vyšlo v listopadu 2019. Zpráva je on-line na www.worldnuclearwastereport.org. Plná zpráva ke stažení v češtině a v angličtině. Shrnutí v češtině. Záznam webináře s představením českého překladu Zprávy o jaderném odpadu ve světě: zaměřeno na Evropu, který se konal 4. 6. 2020,

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2019

Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA vydala další číslo zpravodaje Jaderný odpad, který je věnovaný problematice hledání řešení, jak naložit s jaderným odpadem. Po nadějných změnách ve vedení Správy úložišť zkraje roku 2019, jež slibovaly odblokování konfliktní patové situace mezi obecními samosprávami a státními úřady, se nám zase začíná stmívat. Návrh zákona, který měl zlepšit postavení obcí, nepřináší potřebné změny a vyžádané připomínky obcí ministerští úředníci zahodili.  Zodpovědný ministr průmyslu Havlíček pak razantně slibuje vybrat čtyři lokality do poloviny nadcházejícího roku 2020 navzdory všem. Ve zpravodaji se o tomto aktuálním dění dočtete, zveřejňujeme i stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti, která vydala k postupu přípravy věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby úložiště a k přizvání zástupců obcí do Poradního panelu expertů pro výběr čtyř lokalit úložiště. Podíváme se na některé akce, které se v Česku uskutečnily a také na dění u našeho souseda – v Německu. V pravidelném rozhovoru tentokrát zpovídáme Edvarda Sequense, který se problematice věnuje už pěknou řádku let a nyní pracuje jako sekretář zmíněné Platformy.

The World Nuclear Industry Status Report 2019 (ENG)

Každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě  The World Nuclear Industry Status Report 2019 publikoval 24. září 2019 v Budapešti energetický konzultant Mycle Schneider. Oproti minulým vydáním ročenky je speciální pozornost věnována roli jaderné energetiky ve snižování emisí skleníkových plynů. Mycle Schneider k tématu uvedl: „Každý dolar, euro, forint nebo rubl se dá utratit jen jednou. Naléhavost problému globální změny klimatu nás tlačí k tomu, aby investiční rozhodnutí preferovala nejlevnější a nejrychlejší řešení. Možnost rozvoje jaderné energetiky se opakovaně jeví jako nejdražší a nejpomalejší.“

Reactor options for the Czech Republic [anglicky]

Stephen Thomas, emeritní profesor University of Greenwich, Velká Británie /prezentace z kulatého stolu "Slabiny uchazečů o výstavbu reaktorů v České republice" z 15. září 2017 v Praze/

Uranium, Nuclear, Radwaste in the Czech Republic [anglicky]

Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z mezinárodního "Anti-nuclear Summer Camp" z 18. července 2017 v německém Döbeln/

Činnost a výsledky práce německé parlamentní komise

Klaus Brunsmeier, místopředseda Svazu ochrany přírody Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody v Německu  (BUND, Friends of the Earth Německo) a člen komise Německého spolkového sněmu a Německé spolkové rady /prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

JE Grafenrheinfeld - odstavení 2015, analýza slabin

Edo Günther, předseda okresní skupiny Schweinfurt BUNDu Naturschutz v Bavorsku a mluvčí Spolkové pracovní skupiny Jaderné technologie a ochrana před zářením BUNDu a Dr. Herbert Barthel, referát Energie a ochrana klimatu BUNDu Naturschutz v Bavorsku /prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

Jak se hledá úložiště v České republice?

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace ze semináře "Německo a jaderný odpad – můžeme se poučit?" z 24. listopadu 2016 v Praze/

Uranium mining in the Czech republic [anglicky]

Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z The Festival of the Future z 10. září 2016 v Berlíně/

České uranové sny na Vysočině

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z besedy pro veřejnost ze 14. dubna 2016 v Jihlavě/

The siting process for a Geological Disposal Facility in the Czech Republic – PUBLIC PARTICIPATION [anglicky]

Olga Kališová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z Nuclear Transparency Watch meetings (BEPPER, SITEX-II, JOPRAD), který se konal 27.- 28. srpna 2015 v Paříži/

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizikCentrum pro životní prostředí a zdraví /prezentace z besedy k plánovanému novému uranovému dolu na Vysočině, která se konala v Přibyslavi 14. 11. 2014/

Dopady těžby uranu na životní prostředí v ČR

Hana Gabrielová, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z besedy "Těžba uranu na Vysočině?" v Jihlavě 27. 5. 2014/

Představení aktivit Našeho Podještědí proti těžbě uranu na Liberecku

Josef Jadrný, Naše Podještědí /prezentace z besedy "Těžba uranu na Vysočině?" v Jihlavě 27. 5. 2014/

Hlubinné úložiště a role veřejnosti

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace ze semináře "Hlubinné úložiště a role veřejnosti", který se uskutečnil 15. 5. 2014 v Senátu Parlamentu ČR/

Kam kráčí jaderná energetika? [anglicky]

Mycle Schneider, Mycle Schneider Consulting /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Vývoj britského modelu podpory jaderné energetiky [anglicky]

Prof. Stephen Thomas, University of Greenwich Business School /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Subvence jaderné energetice vs. evropské právo [anglicky]

Prof. Franz Leidenmühler, Ústav pro evropské právo, Univerzita Johannese Keplera Linz /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Rizikové srovnání investic do uhelných, jaderných a plynových elektráren

Ivan Beneš, nezávislý konzultant /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Jaderná ekonomika - Argumenty a pravděpodobnost výstavby jaderných elektráren [anglicky]

Jan Ondřich, Candole Partners /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Evropská energetika na rozcestí? Česká versus německá energetická politika. Nesoulad, který je dlouhodobě nemožný.

Michal Šnobr, J&T Bank /prezentace z konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" v Praze 29. 4. 2014/

Smysl výstavby nových reaktorů v JE Temelín

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z konference "Změna energetické struktury" v Praze 8. 11. 2013/

Problematika jaderného odpadu

Jan Beránek, Greenpeace International Amsterdam /prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

Vyhledávání hlubinného úložiště v České republice

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí /prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

Co se děje v lokalitě Kraví hora

Martin Schenk, Nechceme úložiště Kraví hora o.s. /prezentace z besedy v Tišnově 19. 9. 2013/

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2019

I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací.Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vydala Calla na konci června. Jednou z nich je dlouho odkládaný zákon o zapojení obcí do výběru úložiště.  V článku Pavla Douchy si čtenář může porovnat, kde jsou dnešní legislativní problémy a jak by je měl nový zákon řešit, aby obce měly šanci vůči státu hájit zájmy svých občanů.  

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2018

Calla závěrem roku vydala druhé letošní číslo zpravodaje o tom, co má zůstat skryto JADERNÝ ODPAD, který je určený především obyvatelům lokalit, kde stát hledá místo pro trvalé uložení vysoce radioaktivních odpadů.  Správa úložišť už brzy označí domovinu mnohých z nich, jako vhodnou pro hluboké vrty a další geologické práce směřující k nalezení místa pro hlubinné úložiště. Zcela neprůhledný výběr provázelo neuvěřitelné utajování, které posiluje podezření, že označené lokality nemusí garantovat nejlepší možnost bezpečnost po dalších statisíce let. Aroganci státní moci ukazuje i ignorace daných slibů o vzniku zákona, který by dal obyvatelům obcí lepší možnosti hájit své oprávněné zájmy. Zpravodaji se těmto tématům věnuje podrobněji. Mimo to čeká čtenáře zajímavý rozhovor s mluvčím spolku SOS Na skalním Petrem Andrýskem.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2018

Správa úložišť radioaktivních odpadů předpokládala, že u jaderných elektráren budou lidé vůči úložišti vstřícní, ale v případě nové lokality u Dukovan se přepočítala.  Rychle tu poznali, že s nimi zástupci státu nejednají fér a výsledkem je kromě jiného referendum v Jaroměřicích nad Rokytnou, ve kterém místní záměr odmítli. V novém čísle zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2018 představujeme jeho výsledky. I přes prohrané soudní spory nyní SÚRAO žádá o povolení geologických průzkumů na všech devíti lokalitách s platností do roku 2025. A chce po obcích důvěru, že povolení u těch, které nebudou letos vybrány do dalšího kola, vyhodí.  Jenže fakt, že opět nebyl předložen očekávaný zákon o zapojení obcí do výběru úložiště mnoho důvěry nevzbuzuje.  Že to může být i jinak a co se děje s vyhořelým jaderným palivem v zahraničí, ukáže rozhovor s Janem Haverkampem a ohlédnutí za mezinárodní konferencí, která se v dubnu konala v Praze.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 3/2017

Co se stalo při vyhledávání místa pro hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů v posledních měsících roku 2017, se dočtete ve zpravodaji JADERNÝ ODPAD č. 3/2017. Správa úložišť se chystá rozdat karty - má totiž navrhnout vládě, na jakých čtyřech lokalitách pokračovat v přípravě úložiště a ty další postaví do zálohy. K tomu si ale jen na posledních pár dnů roku nechala prodloužit dobu platnosti průzkumných území, aby mohla obcím proplatit motivační příspěvky a pokusila se získat jejich ochotu být vybrán.  V obsahu najdete také rozhovor s mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti Petrem Nohavou, článek ukazující na nepřijatelné utajování provázející přípravu rozhodnutí o nových reaktorech od Edvarda Sequense z Cally a co v této věci můžeme čekat od nové vlády, přiblíží Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2017

Ve zpravodaji JADERNÝ ODPAD č. 2/2017 naleznete několik stránek informací o problematice jaderného odpadu, které jsou nezávislé na Správě úložišť. Ta v devíti lokalitách na území republiky hledá místo pro hlubinné úložiště, ale s geologickými pracemi začala, ačkoliv nemá platná průzkumná území. Prováděné práce totiž navzdory stejnému obsahu označuje jinak – jako pouhé výzkumy.    Zda máme po volbách čekat změnu, si přečtěte v článku od Daniela Vondrouše.  A určitě nevynechejte rozhovor s geologem Matějem Machkem. Dozvíte se také, jaké stíny vyvstávají kolem tzv. „unikátního podzemního pracoviště“ Bukov, které začalo polykat stovky milionů. 

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2017

Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších.  Správa úložišť se ocitá v úzkých, přišla o průzkumná území a možnost provést geologické práce pro výběr lokalit do etapy s hlubokými vrty tak, jak plánovala. Vláda odmítla připravený návrh zákona o posílení práv obcí a zodpovědná ministerstva se zaťatě brání posoudit byť i jen teoreticky jiné možnosti nakládání se zářícími odpady, než je definitivní schování do zemských hlubin.  Vůči tomu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich. V čísle najdete rozhovor se zástupci Švédské organizace Milkas o zkušenostech s postupem k úložišti v jejich zemi a informace o dění kolem jadernýc odpadů ve Francii, USA či Velké Británii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 2/2016

Nové číslo občasníku JADERNÝ ODPAD mapuje bohaté události posledního půlroku od letního přemítání ministra Mládka, že hledání úložiště se zúží rovnou na dvě lokality. I kdepak, začíná nové kolo sporů o povolení průzkumných území na všech sedmi lokalitách a ještě přibylo po nové lokalitě u každé jaderné elektrárny.Zákon posilující práva obcí jen tak nebude, zato je připraveno ještě více peněz na tu správnou motivaci obcí. Obce i spolky ze všech lokalit se spojily ve společnou platformu, aby mohly lépe hájit své zájmy. Přinášíme proto rozhovor se starostou Chanovic a prvním mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti Petrem Kláskem. Možná ale odpad skončí v blízkosti zdroje, tedy poblíže jedné z našich jaderných elektráren.  Dozvíte se, kde se začalo zkoumat. Závěrem se pak podíváme, jak se k jaderným odpadům staví v Německu, ve Francii nebo v daleké Austrálii.

Zpravodaj "Jaderný odpad" - 1/2016

Nový občasník JADERNÝ ODPAD navazuje na zpravodaj „Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!“, se kterým jste se v jeho žlutočerné podobě mohli potkávat už od roku 2001. Vydává ho opět Calla a Hnutí DUHA. V podtitulu nese „Zpravodaj o tom, co má zůstat skryto“. Jeho cílem je doplňovat spektrum informací, které zveřejňuje Správa úložišť radioaktivních odpadů tak, aby se všichni mohli lépe rozhodovat o budoucnosti své domoviny.První vydání se věnuje aktuálním změnám při vyhledávání úložiště, které ohlásil ministr průmyslu a odkrývá, jak je to s informační otevřeností SÚRAO. Vrací se k dubnovému Dni proti úložišti a v krátkém rozhovoru vám přináší názory Jany Vitnerové ze spolku Bezjaderná vysočina z lokality Horka. Pohled do světa ukáže nový německý plán jak naložit s jadernými odpady a biliony, které zatím jaderné energetice chybí jen v Evropě na likvidaci jejího dědictví.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2015

S přelomem roku končí dlouhé období sporů o úložiště vedených „u stolů“. Do terénu vyrazí geologové a další odborníci, aby zanedlouho ukázali prstem na ty obce, které by měly pokračovat na cestě k tisíceletému spolužití s jaderným odpadem.  Těm by mohl pomoci dnes chystaný zákon o posílení práv obcí, který stručně představujeme. Ale bez aktivního přístupu starostů, spolků a dalších aktivních občanů si tito své zájmy uhájit nemohou.  V novém čísle zpravodaje se dozvíte, že v lokalitách se nespalo ani v uplynulých měsících a další akce jsou nachystány.  Ve velkém rozhovoru s geologem Zdeňkem Laštovičkou se pak dočtete, proč Správa úložišť s nápadem postavit úložiště pod Čeřínkem na Vysočině odborně pochybila.  A že šlápla vedle v případě Lubence, zaznělo na nedávné konferenci, která se tu konala a o níž také najdete zprávu.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2016

Vyšlo třetí číslo zpravodaje BEZJADERNÁ VYSOČINA, které svým zaměřením na Kraví horu uzavírá cyklus představení tří lokalit na Vysočině. Vznikalo v době předvánoční, kdy se lidé vyjadřovali k nové koncepci co s radioaktivními odpady a s napětím očekávali geologické průzkumy v roce 2016. Najdete v něm příspěvky od spisovatele Jurmana, starostky Jeřábkové ze Skryjí, přírodovědce Laciny a spolku Bystřičáci, a o aktivitách v Horce a Hrádku. Zpravodaj  vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů.  Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.  Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2015

Dle obrovské energie lidí účastnících se besed v lokalitě Hrádek, Horka, Kraví hora a celostátní dubnové akce Den proti úložišti, ke kterým se vracíme v novém čísle zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", lze vidět, že potřeba změnit zavedený způsob výběru úložiště nezadržitelně vzrůstá. V Pracovní skupině pro dialog se podařilo v červnu vzkřísit návrh na zákon na posílení pravomocí obcí. Lidé chtějí rozhodovat o své budoucnosti a nechtějí jaderný odpad jen tak "zakopat a zapomenout". Proč? I o tom je rozhovor se švýcarským režisérem Edgarem Hagenem, jehož film "Cesta na nejbezpečnější místo na Zemi" bude v ČR ke shlédnutí na podzim 2015. Dočtete se také, že ani ve Švýcarsku není výběr dvou finálních lokalit pro úložiště vítán a mnoho dalších informací k tématu.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies