Poslanecká sněmovna stále nerozhodla v závěrečném třetím čtení o návrhu zákona o podpoře nových jaderných reaktorů [1]. Kontroverzní zákon staví jaderné bloky mimo konkurenci a přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele elektřiny a státní rozpočet. Hlavními problematickými body vládního návrhu zákona jsou 1) výhodné půjčky ze strany státu na až stoprocentní investice a 2) garantovaná výkupní cena elektřiny z nových reaktorů, bez horního limitu (zastropování ceny), kterou by v účtech platili spotřebitelé elektřiny po dobu nejméně 30 let, pravděpodobně však i 60 let Schválením zákona by Parlament ztratil poslední možnost jak ovlivnit, v jaké výši a komu by měla směřovat tak štědrá veřejná podpora.
Komentáře
Poslanecká sněmovna projedná ve středu 10. února v závěrečném třetím čtení vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Kontroverzní zákon jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Jeho přijetí by přineslo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele a velkou zátěž pro státní rozpočet. Zásadní nedostatky návrhu zákona z pera energetických expertů ekologických organizací uvádí příloha “Připomínky”.
Podklady, které dostali představitelé sněmovních politických stran před jejich dnešní schůzkou s premiérem Babišem k tendru na nový reaktor v Dukovanech, ukazují, že plánovaná štědrá veřejná podpora může být ještě větší, než dosud bylo známo. Objem po dobu stavby vůbec neúročené státní půjčky by se mohl navýšit až na 100 % investice (dosud mělo být 70 %). Zároveň smlouva zajišťující, že stát bude veškerou elektřinu z nového reaktoru od ČEZu vykupovat za předem garantovanou cenu, by měla být podepsána dokonce na 60 let od doby zahájení provozu nového bloku. Úvahy, že lze vysoutěžit cenu elektrárny ve výši 4 500 až 5 000 EUR/kW, když v tendru bude všech pět uchazečů, je nerealistická. [Příloha A]