Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.
Komentáře
Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout. O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.
Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020.
