Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %. Průměrné stáří provozovaných reaktorů ve světě dosahuje 28,5 roků, přes 170 z nich je starších než 30 let a lze tak očekávat, že v dohledné době ukončí provoz z technických a bezpečnostních důvodů.
Kapitola zaměřená na vývoj ekonomiky jaderných reaktorů konstatuje trvale rostoucí odhady nákladů na nové zdroje. Zatímco před deseti lety byla měrná cena nového reaktoru odhadována na 1000 USD/kW, poslední odhady dosahují částky 8800 USD/kW. Vedle statistiky jaderných reaktorů přináší zpráva také základní údaje o rozvoji obnovitelných zdrojů, které pokračují v dvouciferném růstu.
Komentáře
Obsáhlá studie zveřejněná Greenpeace na jaře 2014 přináší komplexní pohled na problematiku stárnutí jaderných reaktorů a snahu majitelů prodlužovat jejich provoz o řadu let přes dobu projektované životnosti. Klíčová část studie se zabývá otázkou bezpečnosti provozu reaktorů s prodlouženou životností. Provozovatelé mají velmi omezené provozní zkušenosti s reaktory staršími než 40 let. Nejstarší dosud běžící reaktor byl spuštěn před 45 lety. Z reaktorů, které již byly z provozu vyřazeny, žádný nepracoval déle než 47 let. Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, kterých částí jaderných elektráren se rizika stárnutí nejvíce dotýkají. Studie obsahuje řadu příkladů projevů stárnutí z konkrétních jaderných elektráren. Autoři se také zabývají vlivem času na koncepční řešení elektráren.
Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group) a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve. Analýza "Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality" provedená pro Global 2000, ukazuje, že celoevropské odstoupení od jaderné energetiky je možné již v roce 2030 a chybějící elektřina může být plně nahrazena.
O nás
Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.
 |
 |