V přehledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který je dostupný na internetové stránce  Power Reactor Information System (PRIS), došlo ve středu 16. ledna k výrazné změně. 47 japonských reaktorů, které byly odstaveny po havárii ve Fukušimě bylo přeřazeno z kategorie „v provozu“ do kategorie „dlouhodobě odstavené“. Celosvětový počet provozovaných reaktorů podle statistiky MAAE tak poklesl na 390, což je nejméně od roku 1986. Jak se ukázalo, netrval tento stav dlouho, protože agentura podlehla politickému tlaku.

Reaktory Doel 3 a Tihange 2 v belgických jaderných elektrárnách, na jejichž reaktorových nádobách bylo v létě zjištěno velké množství trhlinek, zůstávají mimo provoz. Vlastník obou reaktorů, kterým je společnost Electrabel, plánoval na leden jejich opětovné spuštění, ale belgický jaderný dozor si před vydáním povolení vyžádal další informace. V tiskové zprávě jaderného dozoru se uvádí, že „...až po vyhodnocení všech dat bude možné určit, zda bude dodržena požadovaná míra jaderné bezpečnosti“.

Výsledky prosincových bezpečnostních testů ve švédské jaderné elektrárně Oskarshamn vedly k odstavení dvou ze tří reaktorů. Požadavkům nevyhověly záložní dieselgenerátory, které mají zajistit vnitřní dodávku elektřiny v případě výpadku sítě.

Jaderné  elektrárny  jsou  relativně  nezávislé  energetické  zdroje.  Pokud  pomineme  omezený  okruh
výrobců jaderného paliva, pak si s uranem vystačí na poměrně dlouhou dobu. Ovšem proměnlivost
současného klimatu nedává spát provozovatelům reaktorů v různých částech světa.

Důležitou aktivitou Greenpeace v Japonsku je nezávislý monitoring radiace v blízkosti havarované elektrárny Fukušima Daiiči. Blog člena monitorovacího týmu Grega McNevina nabízíme i návštěvníkům těchto stránek.

Zvýšená úroveň radioaktivity zaznamenaná v tělech ryb nachytaných u východního pobřeží Japonska poukazuje na pokračující úniky nebezpečných látek z jaderné elektrárny Fukušima i půldruhého roku po havárii. K tomuto závěru dospěla výzkumná práce chemika Kena Buesselera z oceánografického institutu Woods Hole, který posuzoval oficiální data japonských úřadů o koncentraci radioaktivních izotopů cesia v tělech ryb a dalších mořských živočichů ulovených v blízkosti havarovaných reaktorů. Buesseler v článku pro časopis Science uvádí, že přetrvávající kontaminace může být důsledkem pokračujících průsaků z elektrárny nebo radioaktivních usazenin na dně oceánu.