Mezinárodní webinář "EPR – Budoucnost rozvoje jádra nebo spíše neúspěšná technologie?" se uskutečnil 19. září 2022. Vystoupili na něm Yves Marignac, odborník na jadernou energetiku a energetiku z francouzského sdružení NégaWatt, který pozorně sleduje bezpečnostní otázky ve Francii a Oda Becker, německá nezávislá konzultantka, odbornice na posuzování jaderné bezpečnosti a dalších bezpečnostních otázek.

Yves Marignac, konzultant francouzského institutu negaWatt, přednesl prezentaci o historii projektu Evropského tlakovodního reaktoru (EPR) Flamanville 3, což je typ reaktoru generace III+. Vývoj konstrukce EPR započal v roce 1992. V současnosti jsou v provozu dva bloky EPR v Číně (Taishan 1 a 2), jedna by mohla zahájit komerční provoz v prosinci 2022 (Olkiluoto 3 ve Finsku), dva bloky se staví v Británii (Hinkley Point C) a dva jsou v jednání na lokalitě Sizewell. Yves Marignac ve své prezentaci zdůraznil, že bezpečnostní zdokonalení EPR vedou k zvyšování složitosti konstrukce; vyšší výkon největších reaktorů v hodnotě 1700 MWe znamená vyšší zatížení. Na příkladu několika bezpečnostních problémů projektu Flamanville 3 poukázal na nedostatky konstrukce EPR (problémy s horním a dolním víkem tlakové nádoby reaktoru, potíže s kvalitou svarů sekundárních smyček, anomálie při montáži pomocných potrubí primárních smyček).

Oda Becker, nezávislá německá expertka na jadernou bezpečnost, podrobně vysvětlila problémy s korozí, které byly v říjnu 2021 zjištěny u některých reaktorů provozovaných ve Francii (Civaux). Na nerezovém vedení se naprosto neočekával nález prasklin svarů na kolenech potrubí nouzové chladicí soustavy. Takové praskliny přitom mohou vést k netěsnostem a haváriím. Kvůli těmto nálezům byl zastaven provoz čtyř reaktorů (Civaux 1 a 2 plus dva v lokalitě Chooz B = reaktory série N4). Mohlo by přitom jít o všeobecnou anomálii, jež by se mohla týkat všech 56 francouzských reaktorů: Konstrukce EPR vychází ze série N4 a tudíž se jí tento problém může týkat. Oda Becker pokračovala výkladem o aktuálních problémech u reaktoru Flamanville 3, který se staví ve Francii, o problémech s vibracemi na EPR Olkiluoto 3 ve Finsku a o potížích s palivem u reaktoru Taishan 1 – to vše jsou všeobecné nedostatky EPR. Tyto potíže nejsou zcela vyřešeny a není jasné, jak se s nimi vypořádá konstrukce EPR 2. Prezentace zde.

Oba přednášející upozornili na to, zda reaktor EPR 2, který společnost EDF ohlašuje jako nový typ reaktoru, není kvůli svým bezpečnostním problémům spíše krokem zpět v otázkách bezpečnosti. Ke zjednodušeným bezpečnostním prvkům patří nahrazení v současnosti používaného dvouplášťového kontejnmentu jednoplášťovým. Dokončení konstrukce EPR 2, která má nahradit neúspěšný EPR, bude trvat dlouhou dobu, nemluvě o výstavbě prvního reaktoru tohoto typu. Zásadní omezení představuje ochromení francouzského jaderného průmyslu a jeho velmi omezená výrobní kapacita. Yves upozornil, že průmysl nejdříve žádal nové projekty reaktorů, ale teď, když je má, francouzský průmysl nejprve žádá Marshallův plán, aby je vůbec dokázal vystavět.

Prezentace, které přednesli Yves Marignac a Oda Becker, jsou spolu s dalšími informacemi ke stažení na webu: http://www.joint-project.org/. Nahrávka webináře je k dispozici na YouTube: https://youtu.be/5IFIbCFAk3Y.
 
Diskuze
Stav projektu EPR 2?
Projekt reaktoru se připravuje ve třech krocích:
•    Základní návrh: Dokument o bezpečnostních možnostech je spíše shrnutím zásad, které EDF hodlá uplatnit coby bezpečnostní požadavky bez technických podrobností.
•    Vypracování obecného projektu.
•    V dalším kroku se vypracuje konkrétní projekt pro každý EPR pro danou lokalitu. S výstavbou reaktoru Flamanville 3 přitom EDF začala, aniž by byl dokončený podrobný konkrétní projekt. EDF nebude připravena zahájit stavební práce na EPR 2 dříve než v roce 2027.

Podle odhadů vlády EDF do roku 2021 využila jen 1 milion hodin projekčního času z celkem 20 milionů, což byl odhad nutný k vývoji projektu EPR 2; to znamená, že je teprve ve velmi rané fázi procesu podrobného projektování.

Zmenšený EPR?
Česká republika zahájila výběrové řízení na nové reaktory a v dokumentech o státní pomoci předložené Evropské komisi v srpnu 2022 uvádí tři typy reaktorů s výkonem maximálně 1200 MWe. Zmiňuje se zde i reaktor EPR-1200. Vzhledem k tomu, že konstrukce EPR 2 ještě zdaleka není dokončená, zaberou konstrukční a projekční práce nutné k vývoji zmenšené verze dalších několik let navíc.

Yves zodpověděl otázku ohledně tohoto „scénáře menších reaktorů“: Tento scénář není v memorandu přesně popsaný. Program nové výstavby vycházel z předpokladu, že nové objednávky rozproudí celý dodavatelský řetězec, scénář tedy představuje situaci, kdy k tomu sice nedojde tak snadno, jak se dříve předpokládalo, avšak přece jen pravděpodobně ano.

Sizewell C
V nejnovější finanční zprávě EDP se uvádí, že firma je aktuálně do projektového konsorcia zapojena z 80 %, avšak v nadcházejících investičních projektech nemá EDF v úmyslu dosáhnout více než 20 %, aby se vyhnula nutnosti konsolidace na účtech konsorcia.

Pasivní a aktivní bezpečnostní systémy
Nebylo oznámeno, že u EPR 2 dojde k posílení pasivních systémů. EPR se na rozdíl od reaktoru Westinghouse AP1000 spoléhá většinou na aktivní bezpečnostní systémy.

Finance
Objem prostředků, které EDF odkládá na nakládání s odpady a vyřazování z provozu zůstává nedostatečný. Na vyřazování z provozu je vyhrazeno okolo 330 milionů eur, avšak realističtější částka by byla přibližně 1 miliarda eur. Kvůli tomuto jednoduchému faktu je EDF nucena udržovat bloky v chodu a odkládat konečné uzavření starých reaktorů.

Lze problémy s konstrukcí EPR vyřešit, než bude spuštěn provoz Hinkley Point C (HPC)?
HPC bude náchylná ke stejném typu problémů, jež byly zjištěny ve Flamanville a ještě vyjdou najevo v budoucnu, přičemž řešit lze některé z nich. Dosud není jasné, jaké problémy se objeví u reaktoru Olkiluoto 3. Obecně uznávaným faktem je, že reaktory trpí „dětskými nemocemi“, nejdůležitější jsou přitom problémy týkající se aktivní zóny. Kvůli problémům s korozí a válkou na Ukrajině je francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) nucen povolit provoz reaktorů EDF i přes potíže se zátěžovou korozí, které dosud nebyly zcela vysvětleny. O okolnostech, za kterých je dovoleno reaktory provozovat, rozhoduje ASN. Úřad teoreticky jedná nezávisle, avšak v současnosti se nachází pod silným tlakem na zmírnění energetické krize v zimě, čímž se zmenšuje jeho manévrovací a rozhodovací prostor. V provozu je 12 reaktorů, u kterých si po desítky let nikdo prasklin nevšiml (zátěžová koroze přitom pravděpodobně vznikla v prvních letech provozu). Jde přitom o potrubní systémy, které by sehrály klíčovou roli při zamezení katastrofy v případě havárie ztráty chlazení.

*****

(c) Přeložil Petr Kurfürst, Temelin.cz // Foto: prezentace Yves Marignac