ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Radioaktivní odpady

Angažuji se, protože dopady úložiště by ovlivnily celý region

Angažuji se, protože dopady úložiště by ovlivnily celý region

Rozhovor s první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina Hanou Hajnovou

Hana Hajnová je od roku 2020 první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina se zodpovědností za regionální rozvoj a územní plánování. Do krajského zastupitelstva byla zvolena za Piráty. Předtím pracovala jako projektová manažerka, s čímž začala již během studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Žije v Telči, kde je i městskou zastupitelkou. Je nadšenou hráčkou kroketu, knihomolkou a organizátorkou akcí všeho druhu. Aktivně podporuje starostky a starosty obcí z Vysočiny, kteří se potýkají s problematikou hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů.

Paní Hajnová, jak vnímáte možnost, že by na Vysočině mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů? Dokážete si představit, že by tu jednou skutečně mohl jaderný odpad skončit tzv. „na věčnost“?

Ta představa „věčnosti“ mi v souvislosti s vysoce radioaktivním odpadem vůbec příjemná není, a to nejen na Vysočině, proto jsem se také o tuto problematiku začala před několika lety intenzivně zajímat. Ráda bych dosáhla toho, aby český stát svůj postoj ke způsobu ukládání radioaktivních odpadů přehodnotil a začal více času i prostředků investovat do vývoje nových technologií a přestal se slepě spoléhat jen na variantu nevratného uložení pod zem. I při pohledu do jiných evropských států, které se otázkou hlubinného úložiště zabývají, zjistíte, že jsou si všichni velmi dobře vědomi toho, že v současnosti umíme například potenciál jaderného paliva pro elektrárny využít z pouhopouhých 5 %. To znamená, že zbylých 95 % je dnes odpad, ale v budoucnu to může být znovu surovina. A to by měl mít na paměti každý, kdo dnes činí ve vztahu k nakládání s radioaktivními odpady jakékoliv rozhodnutí.  

Proč myslíte, že existuje tak silný konflikt mezi samosprávami dotčených obcí a zodpovědnými státními úřady, tedy zejména Správou úložišť radioaktivních odpadů a Ministerstvem průmyslu a obchodu?

Myslím, že je to dáno historicky nedobrým přístupem ze strany státních orgánů k obcím, špatně vedenou komunikací a hlavně nedostatkem prostoru pro skutečný dialog. Na rozdíl od některých starostek a starostů tady u nás na Vysočině nejsem součástí toho procesu celých patnáct či dvacet let, Ale i za tu dobu, co se problematice věnuji, vnímám přístup ze strany státu jako nevyhovující. Osobně mi v celém procesu chybí jasně definované role a zodpovědnosti. Zástupci SÚRAO se velmi často zaklínají tvrzením, že jejich role je pouze servisní, technická, že plní zadání a o ničem jim nepřísluší rozhodovat. Ale když se zeptáte, kdo má tedy tu pravomoc rozhodovat, kdo určuje cíl a podobu procesu, tak se k odpovědnosti nehlásí nikdo konkrétní. Za mě by to mělo být jasně ministerstvo průmyslu, ideálně sám ministr. Ale protože nejde o populární téma, na kterém by se daly sbírat politické body, tak se k němu dlouhodobě nikdo nehlásí a všichni si jej mezi sebou přehazují jako horký brambor. Což ve svém důsledku vede k těžkopádnosti celého procesu, který nepůsobí důvěryhodně. Navíc i styl komunikace ze strany SÚRAO směrem k obcím je veden spíše z pozice síly než snahy o hledání společné cesty. 

Rada kraje Vysočina se jasně postavila na stranu dotčených obcí v jejich sporu se státními institucemi a v květnu schválila Memorandum o společném postupu samospráv. Jak situace aktuálně vypadá?

Sportovní terminologií řečeno je aktuálně míč na straně dotčených obcí. Rada Kraje Vysočina schválila Memorandum o společném postupu 18. května letošního roku a ihned poté jej úřad poslal jménem pana hejtmana na vedení všech 17 obcí, kterých se to na Vysočině dotýká. Obce teď Memorandum projednávají ve svých orgánech (zastupitelstvech), až bude u všech schváleno, proběhne samotný podpis. Předpokládám, že obcím navrhneme společný podpis u nás na úřadě.

Je v postoji k problematice úložiště na území Kraje Vysočina krajská samospráva jednotná?

Ano, je. Výše zmíněné Memorandum bylo schváleno všemi devíti hlasy krajské rady. A já za to svým kolegům v krajské radě děkuji. Není to lehké téma, o kterém by každý rád diskutoval, ale případné dopady realizace hlubinného úložiště mají tak velký socioekonomický rozměr, že by ovlivnily nejen dotčené obce, ale celý region.

Není tajemstvím, že trochu jiné zájmy mají obce zpod Čeřínku (lokalita Hrádek) a od Budišova (lokalita Horka) a jiné od Dukovan, kde již stojí dva sklady s vyhořelým jaderným palivem a další se bude pravděpodobně stavět. Jak se daří tyto zájmy skloubit?

Já bych naopak řekla, že zájem mají paradoxně stejný a tím je požadavek na stát, aby ve vztahu k obcím, kterých se ukládání radioaktivních odpadů týká, postupoval vždy transparentně a rovným přístupem. On se totiž stát příliš nebaví ani s obcemi, které na svém katastru mají povrchový mezisklad použitého jaderného paliva. Takže když jsem zkusila někdy před rokem a půl už z pozice krajské radní svolat zástupce obcí, kterých se týká potenciální hlubinné i povrchové nakládání s radioaktivním odpadem, byli sami docela překvapení, že jejich zájmy úplně protichůdné nejsou.

Jsou podle vás jiné reálné možnosti, co dělat s vyhořelým jaderným palivem a jaké kroky by pro ně česká vláda měla udělat?

Nejsem jaderný fyzik, abych dokázala zhodnotit reálnost aktuálně vyvíjených technologií, ale očekávala bych, že stát se při tvorbě koncepce nakládání s radioaktivními odpady bude s odborníky radit a jednotlivá rozhodnutí s nimi konzultovat. Podle mě je jednou z cest přepracování použitého paliva. Po celém světě se do programů výzkumu a vývoje přepracování investují miliardy veřejných prostředků, většina z nich směřuje k přepracování na suroviny, které poslouží jako palivo pro pokročilé jaderné reaktory a vyseparují se další komerčně cenné materiály pro průmyslové nebo lékařské použití. V České republice jsem žádnou významnější finanční intervenci státu v této oblasti bohužel nezaznamenala.

Pokud bude pokračovat hledání místa pro hlubinné úložiště i nadále, co by se podle vás mělo změnit, aby se neprohluboval existující konflikt mezi státními Správou úložišť a Ministerstvem průmyslu na jedné straně a starosty obcí na druhé?

Změnit by se měl celkový přístup a komunikace. Na stole leží celá řada nezodpovězených otázek nejen ze strany obcí, na které státní orgány dodnes uspokojivě nereagovaly. A to jen prohlubuje jejich přetrvávající nedůvěru, což chápu. Zároveň je třeba si přiznat, že důvěru si zpět nezískáte přes noc lusknutím prstů a pro její obnovení budou muset státní orgány vyvinout nemalé úsilí. 

Správa úložišť nabídla starostům z obou lokalit (Hrádek a Horka), že s nimi založí tzv. lokální pracovní skupiny a bude se s nimi scházet a vyměňovat si informace. Je toto správná cesta?

Správná cesta by to byla, kdyby pracovní skupiny byly navrženy s respektem k zájmům obou stran. A vytvářely prostor, kde by měly obě strany stejné nebo chcete-li partnerské postavení. To bohužel není případ lokálních pracovních skupin. Ani Kraj Vysočina neprojevil zájem se v nich účastnit, protože byly navrženy tak, že celé jejich fungování a jakékoliv rozhodování by drželo v rukou jen a pouze SÚRAO s minimem prostoru pro ostatní účastníky. Celkově to na mě působí tak, že SÚRAO dostalo zadání splnit si úkoly vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR a hledalo nejsnazší cestu, jak si udělat fajfku s minimem úsilí. 

Co byste ze své pozice chtěla vzkázat obyvatelům obcí z vybraných lokalit?

Ať vytrvají ve svém úsilí, ať se nepřestávají ptát a zajímat, co se v jejich okolí chystá.

Děkuji Vám za rozhovor.

Edvard Sequens 


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies