Radioaktivní odpady

Provozování podzemního Bukova pohltí další miliardy

Provozování podzemního Bukova pohltí další miliardy

Na programu jednání vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.

Pochyby nad účelně vynaloženými prostředky vyjádřil již dříve v první řadě Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že výzkumné pracoviště by mělo být vybudováno až ve finální vybrané lokalitě a jak uvedl, považuje PVP Bukov: „z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště." [2].  Rozhodnutí o stavbě v Bukově padlo v rozporu s vládou schvalovanými ročními Plány činnosti SÚRAO, s projektem nepočítala ani tehdy platná vládní Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR.

Geologická stavba na lokalitě Kraví hora, dodatečně přidané mezi lokality, na nichž SÚRAO hledá místo pro hlubinné úložiště a která přímo sousedí s PVP Bukov, je problematická. Navíc se výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Získané informace z prováděných výzkumů budou proto přenositelné na jiné lokality jen v omezené míře. V samotném Bukově je horninové prostředí velmi komplikované, narušené, což dvakrát vedlo vedlo k vynucené změně projektu podzemní laboratoře z důvodu vážných potíží při ražbě a bylo příčinou i citelného zdražení stavby. Na tyto problémy upozorňuje geolog Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Podezření vzbuzuje přístup SÚRAO, když Calle odmítlo v rozporu se zákonem o přístupu k informacím poskytnout technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov. Od roku 2017 se tak spolek pokouší o získání důležitých dokumentů soudní cestou.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Nemohu říci, že všechny výzkumné práce probíhající nebo plánované v podzemí Bukova přijdou vniveč. Ale obrázek nenahraditelného zařízení, jak jej vykresluje propaganda Správy úložišť, není vůbec na místě. A pokud by došlo k vyřazení lokality Kraví hora z dalších průzkumů, tím méně zde získaných poznatků by šlo využít k doložení bezpečnosti finálního místa.“

Martin Schenk, předseda a mluvčí OS Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Miliarda sem, miliarda tam. Koho to trápí, když se neutrácí z vlastních peněz? Zdá se, že mezi takové patří i ministr průmyslu, který nereflektuje zásadní výhrady Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nedokáže zastavit již jednou rozjetý vlak v tunelu Bukov.”

Poznámky:
[1] Poprvé byli ministři s plánovanými náklady projektu PVP Bukov seznámeni v dokumentu „Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“ v roce 2016.
[2] Státní úřad pro jadernou bezpečnost shrnul své připomínky například ve své výroční zprávě za rok 2017 takto:  „… lze konstatovat, že příprava projektu proběhla ukvapeně, bez analýzy a osvojení si závěrů obdobných zahraničních projektů, bez předcházející komunikace se širší odbornou veřejností a celý projekt nebyl podroben nezávislé odborné oponentuře. Již dnes je zřejmé, že v lokalitě budoucího hlubinného úložiště bude nutno vybudovat další, konfirmační podzemní laboratoř a tak i ekonomické argumenty výhodnosti realizace PVP Bukov do značné míry pozbývají svou platnost. SÚJB na základě nezávislých posudků obou částí Studie (technicko-ekonomická studie výzkumného programu, pozn. aut.)  vyjádřil v dopisu ministrovi průmyslu a obchodu své negativní stanovisko k celému projektu PVP Bukov a považuje ho z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště.“

*****

(c) Tisková zpráva spolků Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Nechceme úložiště Kraví hora // Foto: archiv Cally

Edvard Sequens
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo