Na programu jednání vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.

Pochyby nad účelně vynaloženými prostředky vyjádřil již dříve v první řadě Státní úřad pro jadernou bezpečnost s tím, že výzkumné pracoviště by mělo být vybudováno až ve finální vybrané lokalitě a jak uvedl, považuje PVP Bukov: „z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště." [2].  Rozhodnutí o stavbě v Bukově padlo v rozporu s vládou schvalovanými ročními Plány činnosti SÚRAO, s projektem nepočítala ani tehdy platná vládní Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR.

Geologická stavba na lokalitě Kraví hora, dodatečně přidané mezi lokality, na nichž SÚRAO hledá místo pro hlubinné úložiště a která přímo sousedí s PVP Bukov, je problematická. Navíc se výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Získané informace z prováděných výzkumů budou proto přenositelné na jiné lokality jen v omezené míře. V samotném Bukově je horninové prostředí velmi komplikované, narušené, což dvakrát vedlo vedlo k vynucené změně projektu podzemní laboratoře z důvodu vážných potíží při ražbě a bylo příčinou i citelného zdražení stavby. Na tyto problémy upozorňuje geolog Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Podezření vzbuzuje přístup SÚRAO, když Calle odmítlo v rozporu se zákonem o přístupu k informacím poskytnout technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov. Od roku 2017 se tak spolek pokouší o získání důležitých dokumentů soudní cestou.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Nemohu říci, že všechny výzkumné práce probíhající nebo plánované v podzemí Bukova přijdou vniveč. Ale obrázek nenahraditelného zařízení, jak jej vykresluje propaganda Správy úložišť, není vůbec na místě. A pokud by došlo k vyřazení lokality Kraví hora z dalších průzkumů, tím méně zde získaných poznatků by šlo využít k doložení bezpečnosti finálního místa.“

Martin Schenk, předseda a mluvčí OS Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Miliarda sem, miliarda tam. Koho to trápí, když se neutrácí z vlastních peněz? Zdá se, že mezi takové patří i ministr průmyslu, který nereflektuje zásadní výhrady Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nedokáže zastavit již jednou rozjetý vlak v tunelu Bukov.”

Poznámky:
[1] Poprvé byli ministři s plánovanými náklady projektu PVP Bukov seznámeni v dokumentu „Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“ v roce 2016.
[2] Státní úřad pro jadernou bezpečnost shrnul své připomínky například ve své výroční zprávě za rok 2017 takto:  „… lze konstatovat, že příprava projektu proběhla ukvapeně, bez analýzy a osvojení si závěrů obdobných zahraničních projektů, bez předcházející komunikace se širší odbornou veřejností a celý projekt nebyl podroben nezávislé odborné oponentuře. Již dnes je zřejmé, že v lokalitě budoucího hlubinného úložiště bude nutno vybudovat další, konfirmační podzemní laboratoř a tak i ekonomické argumenty výhodnosti realizace PVP Bukov do značné míry pozbývají svou platnost. SÚJB na základě nezávislých posudků obou částí Studie (technicko-ekonomická studie výzkumného programu, pozn. aut.)  vyjádřil v dopisu ministrovi průmyslu a obchodu své negativní stanovisko k celému projektu PVP Bukov a považuje ho z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště.“

*****

(c) Tisková zpráva spolků Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Nechceme úložiště Kraví hora // Foto: archiv Cally