Ukrajina provozuje 15 jaderných reaktorů a na území jaderných elektráren se nachází značné množství vysoce radioaktivního odpadu. Vojenské operace v blízkosti jaderných elektráren znamenají velké riziko havárie v důsledku záměrného útoku, náhodného zásahu, nebo zranění obsluhy. Hlavním problémem je zajištění trvalého chlazení reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem, které je pro bezpečný provoz i skladování jaderného odpadu nezbytné.

Při havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 bylo roztavení aktivní zóny ve třech reaktorech způsobeno právě výpadkem chlazení, včetně nouzového (po výpadku dodávek elektřiny pro chladící čerpadla nebylo možné zprovoznit ani záložní diesel-agregáty). Z pohledu úniku radiace tvořilo i ve Fukušimě významně větší nebezpečí riziko vypaření vody z bazénu s vyhořelým palivem, které u čtvrtého bloku vážně hrozilo.

Vojenský útok může mít ještě vážnější následky, cílený dělostřelecký útok by patrně poškodil kontejnment, tedy klíčovou bariéru pro únik radiace do okolí. Poškození zásobování elektřinou nebo chladící vodou v kombinaci s narušením kontejnmentu tak představuje vysoké riziko rozsáhlého úniku radioaktivních látek. Nejvíce zranitelné jsou dva bloky v jaderné elektrárně Rovno, které nejsou vybaveny sekundárním kontejnmentem (speciální železobetonovou obálkou).

Zvláštní pozornost zasluhuje jaderná elektrárna Záporoží, která se nachází na východní Ukrajině (dokument byl zveřejněn 2. března 2022 tedy před útokem ruské armády na JE Záporoží – poznámka redakce). Jde o největší evropskou jadernou elektrárnu se šesti reaktory VVER 1000/320, v jejíž lokalitě se nachází vysoké množství vyhořelého paliva. Podle posledních dostupných údajů z roku 2017, bylo v elektrárně 855 tun vyhořelého paliva v bazénech v blízkosti reaktoru (uvnitř kontejnmentu) a 1349 tun v kontejnerech v takzvaném suchém skladu, což je plocha s kontejnery po otevřeným nebem.

Jaderná elektrárna Záporoží čelila podle ukrajinského jaderného dozoru v nedávné minulosti potížím s funkčností záložních diesel-agregátů. Aktuálně probíhá jejich modernizace podpořená Evropskou investiční bankou, která má být dokončena v roce 2023.

Jedním z válečných rizik pro elektrárnu Záporoží by bylo zničení přehradních nádrží na Dněpru, které by vedlo k nedostatku chladící vody.

Nejhorším scénářem poškození jaderné elektrárny Záporoží je přerušení chlazení a následný požár vyhořelého jaderného paliva v bazénech v blízkosti reaktorů. Tomu se ve Fukušimě podařilo zabránit díky technicky náročnému doplnění vody do bazénu, které by ve válečných podmínkách bylo těžko představitelné. Požár vyhořelého paliva by vedl k úniku radiace, který by zasáhl nejen Ukrajinu, ale i sousední státy.

Kompletní text je k dispozici na: https://www.greenpeace.org/static/planet4-international-stateless/2022/03/6805cdd2-nuclear-power-plant-vulnerability-during-military-conflict-ukraine-technical-briefing.pdf

Další informace také: Bezpečnostní rizika jaderných reaktorů, str. 31, Antony Froggatt, prosinec 2005

****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Google maps