Nezávislá komise pro vyšetření havárie v jaderné elektrárně Fukušima, ustavená v červnu 2011 japonskou vládou, měla zadáno popsat příčiny i následky havárie. Rovněž pak sestavit seznam doporučení pro minimalizaci  dopadů a prevenci dalších havárií podobného rozsahu.

Desetičlenná komise vedená univerzitním profesorem Jotaro Hatamurou zveřejnila koncem prosince svoji průběžnou zprávu. Přestože do angličtiny bylo přeloženo pouze dvacetistránkové shrnutí a zpracování klíčových částí komise odložila až do závěrečné zprávy, stojí zveřejněné postřehy a doporučení za pozornost.

Komise konstatuje, že elektrárna ve Fukušimě nebyla zabezpečena proti vlně tsunami, která ji zasáhla 11. března, přestože možnost podobné přírodní katastrofy byla v Japonsku známá. Cituje přitom analýzu, která varovala před vlnou tsunami o výšce 15 metrů. Jaderný dozor dokonce v roce 2001 měnil bezpečnostní pravidla pro případ zemětřesení. K revizi předpisů ovšem nebyli přizváni experti na seismologii a varovné analýzy byly vyhodnoceny jako nedostatečně podložené.

Podle názoru komise došlo během havárie také k pochybení obsluhy a managementu elektrárny, který nebyl na podobnou situaci připraven. Například chybné zhodnocení situace, kdy se obsluha domnívala, že nouzové chlazení prvního reaktoru funguje, vedlo k pozdnímu zahájení alternativního chlazení a snižování tlaku v reaktoru a tedy k omezení možnosti zabránit roztavení aktivní zóny. Rovněž v postupu obsluhy třetího reaktoru našla komise chyby, neboť došlo k ručnímu vypnutí vysokotlakého chlazení o několik hodin dříve, než bylo možné zajistit alternativní vstřikování vody. Komise ovšem zatím nedokáže posoudit, zda bylo možné při optimálním postupu obsluhy zabránit explozím vodíku v budovách reaktorů.

Vyšetřovací komise rovněž kriticky hodnotí úroveň krizového řízení po katastrofě. Žádný krizový scénář nepočítal s tím, že by mohla zároveň nastat jaderná havárie a přírodní pohroma. V důsledku zemětřesení a tsunami byla poškozena značná část zařízení pro monitorování radiace, což značně komplikovalo rozhodování. Místní krizový štáb v budově vzdálené 5 kilometrů od elektrárny musel být záhy přestěhován kvůli vysoké úrovni radiace. Rovněž v centrálním krizovém štábu vázla komunikace, aktuální informace, zejména ty od provozovatele elektrárny, se k odpovědným osobám dostávaly se zpožděním.

Členové komise se shodli, že obyvatelstvo nebylo srozumitelně informováno. Jako konkrétní příklad je ve zprávě uvedeno časté používání formulace, že „nehrozí bezprostřední dopady na zdraví obyvatel“, která byla spíše matoucí než uklidňující. Řízení evakuace, včetně výběru míst pro umístění evakuovaných obyvatel, zůstávalo do značné míry na regionálních samosprávách. Komise soudí, že centrální krizový štáb v tomto případě neplnil dostatečně svoji roli.

Doporučení, které patrně nebude chybět ani v závěrečné zprávě komise plánované na léto 2012, se týká zřízení nového nezávislého regulačního orgánu.      

Průběžná zpráva je dostupná na http://icanps.go.jp/eng/.

*****

(C) Redakce Temelín.cz, autor: Karel Polanecký / foto: Wikimedia