Philip Andrews-Speed z National University of Singapore publikoval obsáhlý článek o snaze jihokorejských institucí zbavit zdejší jaderný průmysl nestandardních praktik, které vedly ke skandálům s falšováním dokumentů odhaleným v roce 2012. Boj s korupcí a klientelismem v Jižní Koreji stále probíhá, ale mnohá zjištění mohou být užitečná i pro české čtenáře. Základní zjištění článku proto přinášíme v následujícím textu.

Autor článku vidí hlavní příčinu ve vytvoření klientelistické sítě, kterou nazývá „jadernou mafií“, už na začátku jihokorejského jaderného programu v sedmdesátých letech za vlády vojenského režimu. Tehdejší kontakty mezi vládou, bankami a státem vlastněnými průmyslovými firmami byly velmi těsné a jaderný program řídila poměrně úzká skupina lidí. Společnost KEPCO (Korea Electric Power Corporation) byla založena jako státní podnik. Jaderný dozor byl podřízen vládě, nezávislost získal až díky zákonu z roku 2011.

Ekonomický růst, který doprovázel rychlou demokratizaci Jižní Koreje, byl podmíněn dostupností energetických zdrojů, což vedlo také k rozvoji jaderné energetiky. Jižní Korea aktuálně provozuje 23 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách a disponuje vlastní technologií. Firmy působící v různých částech jaderného cyklu převážně ovládá společnost KEPCO (například KHNP, která staví a provozuje jaderné elektrárny je dceřinnou společností KEPCO) sama nadále většinově vlastněná vládou a státními podniky. Původní klientelistické struktury jaderného průmyslu přetrvaly bez výraznějších změn. Výsledkem byly vážné problémy, které se dostaly na veřejnost v roce 2012.

Prvním bezpečnostním problémem byl interní výpadek dodávek elektřiny v nejstarší elektrárně Kori 1, o kterém provozovatel informoval s měsíčním zpožděním. Druhým vážným problémem bylo odhalení systematického falšování protokolů o testech součástí používaných v jaderných elektrárnách. V reakci na uvedené problémy byl upraven zákon o jaderné bezpečnosti s cílem zvýšit pravomoci jaderného dozoru a kvalitu kontroly ve všech relevantních částech jaderného cyklu.

K výpadku zásobování elektřinou v elektrárně Kori 1 došlo 9. února 2012 v důsledku pochybení obsluhy. Následně se nepodařilo rozeběhnout záložní generátory a na 11 minut došlo k výpadku chlazení. Incident byl nahlášen jadernému dozoru až 12. března, tedy s měsíčním zpožděním. Vedení elektrárny uvedlo, že jedním z důvodů opožděné komunikace byla obava z poklesu důvěry veřejnosti v bezpečnost jaderných elektráren. Vyšetřovací tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii následně konstatoval nízkou úroveň bezpečnostní kultury.

Případ falšování dokumentace, který byl odhalen v roce 2012, je značně rozsáhlý. Vyšetřování ukázalo, že 7682 součástí bylo dodáno do pěti jaderných elektráren v období 2003 až 2012 bez předepsané certifikační dokumentace. Na falšování dokumentace se podíleli dodavatelé materiálu, výrobci zařízení i zkušební ústavy. Dalších 3408 záznamů o zkouškách nebylo možné prověřit.

Patrně nejzávažnější je případ korejské firmy JS Cable dodávající kabelové systémy. Ta se přihlásila do dodavatelského tendru, přestože nedokázala vyhovět jeho požadavkům. Své výrobky nechala otestovat v Kanadě, ale ze šesti zaslaných vzorků prošel zkouškou jen jeden. JS Cable se domluvila s KEPCO na zfalšování zkušebních protokolů. Domluvu obou subjektů umožnily blízké osobní vztahy jejich představitelů.

Navzdory pozitivním změnám v jaderném dozoru a nové legislativě, která upravuje veřejné zakázky je patrné, že v jihokorejském jaderném průmyslu není korupční a klientelistické jednání uzavřenou kapitolou. Problémy monopolu KEPCO a těsných personálních vazeb mezi zástupci komerčních subjektů a ministerstev přetrvávají. Prosazení standardních transparentních postupů bude tématem příštích let.

Celý článek je k dispozici na:
https://academic.oup.com/jwelb/article/13/1/47/5837954

****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Foto: Shin-Kori, Wikimedia Commons