Na konci června zveřejnila vyšetřovací komise japonského parlamentu k havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě svoji závěrečnou zprávu. Úvodní slovo předsedy komise, doktora Kujošiho Kurokawy, bývalého prezidenta japonské Vědecké rady, přinášíme v plném znění.

"Zemětřesení a tsunami z 11. března 2011 bylo přírodní katastrofou, jejíž rozsah šokoval celý svět. Následná havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči sice byla vyvolána touto výjimečnou událostí, ale  přesto nemůže být vnímána jako přírodní pohroma. Šlo nepochybně o katastrofu způsobenou člověkem, které mohlo a mělo být zabráněno. Rovněž její dopady mohly být zmírněny v případě efektivnější reakce ze strany odpovědných osob.

Jak mohlo k podobné havárii dojít v Japonsku, které se těší celosvětové pověsti vysoce technologicky vyspělé země? Komise je přesvědčena, že Japonci i světová veřejnost si zaslouží úplnou, čestnou a otevřenou odpověď na tuto otázku. Naše zpráva přináší přehled mnoha pochybení a vědomých nedbalostí, v jejichž důsledku zůstala fukušimská elektrárna na události z 11. března nepřipravená. Zároveň se zabývá řadou závažných chybných kroků provedených v reakci na havárii ze strany firmy TEPCO (provozovatel elektrárny), jaderného dozoru i japonské vlády.

Navzdory rozsahu a podrobnosti zpracování nemůže zpráva zejména zahraničním čtenářům plně popsat podvědomý přístup k řešení problémů, který výrazně podpořil nedbalost vedoucí ke katastrofě. Musíme připustit, jakkoli je to bolestné, že ve Fukušimě šlo o havárii “Made in Japan.” Její základní příčiny je třeba hledat v zakořeněných zvyklostech japonské kultury: v naší poslušnosti, naší neochotě zpochybňovat autority, naší oddanosti zásadě „dodržovat harmonogram“, naší stádnosti a úzkoprsosti. Kdyby byli na místech osob odpovědných za havárii jiní Japonci, výsledek by pravděpodobně byl stejný.

Po ropných krizích v sedmdesátých letech urychlilo Japonsko rozvoj jaderné energetiky s cílem zajistit vyšší energetickou bezpečnost. Vláda i průmysl přijaly rychlou výstavbu jaderných elektráren za politický cíl, který byl prosazován se stejným odhodláním, které stálo za poválečným ekonomickým zázrakem. V důsledku takto silného mandátu se rozvoj jaderné energetiky dostal zcela mimo veřejnou kontrolu. Dozor nad jaderným průmyslem byl svěřen stejné vládní instituci jako propagace jaderné energetiky. V době vzestupu japonského sebevědomí měla silný vliv propojená elita disponující obrovskými finančními zdroji, která haněla vše, co nebylo „vymyšleno u nás“.

Tato domýšlivost byla posílena kolektivním přesvědčením japonských úředníků, že jejich hlavní povinností je hájit zájem organizace, pro kterou pracují. Tato oddanost vede v extrémních případech k nadřazení zájmu organizace nad hlavní povinnost zajišťovat bezpečnost občanů.

Pouze pochopení tohoto přístupu nám pomůže k vysvětlení, jak se mohlo stát, že se japonský jaderný průmysl nepoučil z havárií reaktorů v Černobylu a Three Mile Island, a jak se mohlo stát běžnou praxí ignorování požadavků jaderného dozoru či zlehčování méně závažných havárií. Právě tento přístup vedl ke katastrofě jaderné elektrárny Fukušima Daiiči.

Tato zpráva obsahuje ostrou kritiku řady osob a institucí, ale jejím cílem není svalit na někoho vinu. Hlavním cílem musí být poučení z katastrofy a hluboká reflexe hlavních příčin, aby nemohlo dojít k jejímu opakování. Řada poučení je koncepčního typu, ale nad tím nejdůležitějším se musí zamyslet každý obyvatel Japonska.

Následky nedbalosti vedly ke katastrofě právě ve Fukušimě, přístup, který ji podporuje, ovšem můžeme najít v celém Japonsku. S ohledem na tuto skutečnost by měl každý z nás zvážit svoji odpovědnost jako jednotlivce v demokratické společnosti.

Jako první vyšetřovací komise, která je ze zákona nezávislá na státním aparátu, věříme, že naše práce přispěje k rozvoji občanské společnosti v Japonsku. Usilovali jsme především o vytvoření zprávy, která vyhoví nejpřísnějším měřítkům z pohledu transparentnosti. Obyvatelé Fukušimy, celého Japonska i světová veřejnost na to nepochybně mají nárok."

Kijoši Kurokawa

Shrnutí závěrečné zprávy najdete na:
http://naiic.go.jp/wp-content/uploads/2012/07/NAIIC_report_lo_res.pdf

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Wikimedia Commons