Britský deník Guardian zveřejnil vládní analýzu, ze které vyplývá ohrožení atomových elektráren stoupající hladinou moří nebo povodněmi v důsledku změn podnebí.

Podle analýzy britského ministerstva pro životní prostředí a zemědělství je devět z devatenácti lokalit využívaných pro atomovou energetiku v různém stupni ohrožení povodněmi a erozí pobřeží v důsledku klimatických změn. Navíc počet rizikových lokalit právě vlivem zvyšující se hladiny moří i bouří bude narůstat. „Hladina moře bude narůstat zejména v jihovýchodní Anglii, což pro některé jaderné lokality znamená, že do sta let budou pod vodou,“ uvedl pro Guardian David Crichton, povodňový specialista a profesor z University Collage v Londýně. „To si bude znamenat, že likvidace jaderných zařízení bude obtížná a drahá, nemluvě o obnovení místa a odvezení atomového odpadu,“ dodává Crichton.

Ohroženy nové i vyřazené reaktory

Dvě místa pro nové atomové elektrárny – Sizewell a Hertlepool, kde jsou již dnes provozované reaktory – nesou i v této době vysoké riziko zaplavení. Dalším ohroženým místem je i lokalita Hinkley Point, kde se nalézá vyřazená elektrárna, kterou plánuje společnost EDF nahradit novým reaktorem typu EPR. Dnes je toto místo kvalifikováno ve stupni nízkého rizika zaplavení. Podaří-li se pro projekt získat dostatek financí a elektrárnu v Hinkley Point postavit, pak se její provozovatel dostane do vážných potíží okolo roku 2080. Bude muset čelit vysokému stupni ohrožení povodněmi i erozí pobřeží.

Memento Fukušimy

I když francouzská jaderná společnost EDF Energy sebevědomě prohlašuje, že si je jistá bezpečností a ochranou před bouřemi a zaplavením všech svých reaktorů v Británii nabývají analýzy rizik pobřežních atomových elektráren na důležitosti zejména po loňské tragické zkušenosti v japonské Fukušimě.

Ochrana před povodněmi by se měla stát důležitou součástí posuzování vhodnosti vybraných lokalit pro stavbu nukleárních zařízení. V Británii nejde pouze o jaderné elektrárny, ale také místa pro ukládání jaderného odpadu nebo továrny na výrobu jaderného paliva a přepracovací závody vyhořelého paliva. Podle mluvčího Nuclear power (společnosti, která se stará o likvidaci vyřazených atomových elektráren) jsou současné reaktory navrženy s protipovodňovými opatřeními schopnými odolat 10 000leté povodni. Nové jaderné elektrárny by pak měly být navrženy s ohledem na dopady změny klimatu.

Právě zkušenost z Fukušimy však varuje před podobnými prohlášeními. Vše totiž záleží na přístupu provozovatele i kontrolních orgánů. Vlastník Fukušimské elektrárny se již před osudnou přírodní katastrofou potýkal jak se zhoršující se kvalitou potrubí a chladicího systému reaktorů, tak se sebou samým. Například v roce 2002 musela společnost TEPCO odstavit všechny své elektrárny a podrobit je kontrole, neboť se na veřejnost prosáklo, že byly falšovány bezpečnostní záznamy. V září 2002 se TEPCO přiznalo k tomu, že u reaktorů jedna až pět byly trhliny na cirkulačním potrubí, které má za úkol chladit reaktor. Tyto trhliny nebyly způsobeny zemětřesením nebo tsunami, ale běžným opotřebením – takzvaným fenoménem stárnutí.

*****

(c) Martin Sedlák, Temelín.cz // foto: Greenpeace UK