Jaderná energie patří ve Francii k národní samozřejmosti. Kvůli nutné údržbě odstavených jaderných bloků právě teď před očekávanou krizovou zimou má však Francie problém s nedostatkem elektřiny k zásobování svých občanů. Tamní vláda tak kombinuje výzvy směrem k občanům ohledně potřeby úspor energie v domácnostech s prohlášeními, že nehrozí blackout  a zároveň vyvíjí tlak na většinově státní energetickou firmu EdF, aby odstavené jaderné bloky co nejrychleji opět uvedla do provozu.

Paříž zároveň hledá partnerství s Německem, aby předešla nedostatkům v zásobování elektřinou a plynem ve své zemi. Na hranicích s německým Sárskem uvede Francie příští týden do provozu kromě jiného uhelnou elektrárnu.

Jako vysvětlení pro to, že 28 z 56 francouzských jaderných elektráren je mimo provoz, jmenuje EdF odložené práce na údržbě zařízení během koronavirové krize a dále problémy s korozí, které se nyní prověřují na celkem 13 reaktorech. Stárnoucí jaderný park kromě toho vyžaduje nákladný servis a údržbu, protože jaderné bloky chce Francie nechat v provozu déle než původně plánovaných 40 let.

Externí prověrka v EdF udává jako důvod pro prodlužující se servisní práce „různorodé faktory neefektivity“. Mezi uváděné důvody patří například směrnice nebo pracovní právo, kvůli kterým údržba ve francouzských jaderných elektrárnách trvá podstatně déle než v zahraničí.  Jak uvedl pro deník „Le Figaro“, jaderné bloky v USA jsou kvůli servisním a údržbovým pracím odstavovány na 30 dní, zatímco ve Francii tyto práce trvají 70 až 119 dní.

V důsledku toho dosáhla momentálně výroba elektřiny v jaderných elektrárnách svého historického minima, EdF to stojí miliardové náklady a země má před nadcházející zimou problém se zásobováním elektřinou. Již několik měsíců dováží Francie z Německa více elektřiny než obvykle.

„Potřebujeme evropskou solidaritu,“ prohlásil prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek s výhledem na nadcházející zimu. Francie bude vyvážet plyn do Německa a odtud dovážet elektřinu do své země. Aby to bylo možné, musíme odstranit kapacitní nedostatky v přeshraniční distribuční síti, psala francouzská ministryně pro energetikou transformaci Agnes Pannier Runacher před několika dny v dopise německému ministru hospodářství Robertu Habeckovi, jak o tom informoval deník „Le Figaro“.

Jak zdůraznila Pannier Runacher, zavázala se firma EdF, že pokud možno ještě před zimou uvede všechny své jaderné bloky opět do provozu, přesný harmonogram však firma nepředložila. Provozovatel francouzských jaderných elektráren má však důvod, jak přesunout míč na pole francouzské politiky.  Neboť ještě před několika lety, i  za prezidentské éry Emmanuela Macrona, panoval odstup k jaderné energetice a vázla vůle pro investice do této oblasti. To se také pokládá za jeden z důvodů, proč je nyní v zemi nedostatek odborných pracovníků v oboru jaderné energetiky, který také zmiňuje proběhlá prověrka v EdF. Jak nyní zaznělo, mělo by při údržbě francouzských jaderných elektráren vypomáhat na 100 odborných pracovníků z americké společnosti Westinghouse.

Macron trvá na plné realizaci svého plánu na renesanci francouzské jaderné energetiky, představeného v únoru letošního roku. Podle tohoto plánu se nemají uzavírat žádné jaderné elektrárny, pokud to jejich technický stav umožní, v zemi se má postavit šest až osm nových jaderných bloků a vláda chce opět zestátnit energetickou firmu EdF, jak Macron prohlásil ve čtvrtek. Paralelně k tomu má začít intenzivní výuková ofenzíva, tak aby tamní jaderné elektrárny měly opět dostatek potřebného personálu – to všechno jsou ale opatření, které nezvednou aktuální výrobu elektřiny v zemi.

Také Německo velmi pozorně pozoruje situaci ve Francii. Stále ještě zde nepadlo rozhodnutí o tom, jestli Německo i po konci letošního roku ponechá dvě z posledních tří běžících jaderných elektráren v provozu, aby tak i v nadcházející zimě zajistilo dostatek elektřiny. Podle dosavadního plánu na výstup z Německa z jádra měly být všechny tři tyto jaderné bloky odstaveny k 31.prosinci letošního roku. Po ruské invazi na Ukrajinu a s tím související zhoršenou situaci na energetickém trhu je však tento termín německého výstupu z jádra nejistý.

Měly by dvě ze tří stávajících německých jaderných elektráren zůstat v provozu do poloviny dubna 2023? To bude záviset do velké míry i na aktuální produkci francouzských jaderných elektráren, shodují se německý ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně životního prostředí Steffi Lemke (oba Zelení). Podle aktuální stavu chce německá vláda vydat finální rozhodnutí o eventuálním převedení dvou německých jaderných elektráren do rezervy v listopadu. Jaká situace bude, to se teprve ukáže. V každém případě vykazuje Isar 2, jedna z těchto dvou německých jaderných elektráren potřebu oprav.

Originál článku:

https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/atomenergie-frankreichs-marode-atomkraftwerke-werden-fuer-deutschland-zum-problem/28700692.html

****

(c) Gabriela Reitinger, oizp.cz / foto: Wikimedia Commons