Vedle šesti lokalit, na nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů narazila povětšinou na zásadní nesouhlas se svými aktivitami, přibyly některé další. Z vojenských újezdů pokračuje zkoumání už jen v jihočeských Boleticích, ale nově byla k lokalitám přiřazena Kraví hora na Českomoravské vysočině. Trochu vám obě místa přiblížíme.

Koncem roku 2008 zahájila Správa na popud tehdejšího premiéra Topolánka ověřování území vojenských újezdů. Výsledky ukázaly, že potřebné podmínky by mohly být splněny pouze ve vojenských újezdech Boletice a Hradiště. Nicméně další výzkumné geologické práce na ověřování vhodnosti se zaměřují již jen na Boletice. V rámci geologického výzkumu byla provedena analýza leteckých a družicových snímků, letecké geofyziky, hydrogeologické analýzy, aktualizovány byly střety zájmů, byla uskutečněna terénní rekognoskace a geofyzikální i hydrogeologická měření a rovněž upřesněna oblast horninového masivu potenciálně vhodného pro umístění podzemní části úložiště. Území bylo také posouzeno z hlediska napojení na povrchový areál.
Výsledkem je zjištění, že z geologického pohledu představují horniny v severní části Vojenského výcvikového prostoru Boletice prostředí, které je účelné dále zkoumat jako možné vhodné pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivních odpadů. Geologická stavba zkoumané lokality je značně odlišná od ostatních, které jsou v současné době pro umístění hlubinného úložiště uvažované. Jedná se o negranitovou lokalitu. Namísto žuly je podloží tvořeno granulity, což jsou metamorfované horniny. Tento fakt si vyžádá specifický přístup i metody geologicko-průzkumných prací.
Protože územím boletického prostoru se táhne hluboký lhenický zlom, byly opuštěny úvahy o stavbě povrchového areálu v jeho jižní části v okolí Polné a Hodňova, protože spojovací štola by musela protnout zmíněný zlom. Nyní tedy bude prověřováno území na severu v okolí obcí Křišťanov a Ktiš z hlediska umístění povrchové části úložiště. Nejenže se tak lokalita dostává do těsného sousedství s katastry obcí, ale částečně leží i na nich. Navíc vzhledem ke snaze armády předat sídla ležící uvnitř vojenských prostorů i s jejich obyvateli pod správu sousedících obcí, bude jejich dotčení průzkumy pro úložiště větší. V každém případě nelze zájmy sousedících obcí pominout při rozhodování o stanovení průzkumných území naprosto stejně jako v ostatních lokalitách.
Jak zmínil RNDr. Slovák na besedě 23. listopadu v Ktiši, teprve v říjnu 2012 má být dokončena studie proveditelnosti pro Boletice a do konce roku 2012 bude podle jejích výsledků rozhodnuto, zda bude lokalita zařazena „naostro“ mezi ty dnešní.
Poněkud překvapivě byla v říjnu 2011 mezi dále sledované lokality zařazena Kraví hora situovaná mezi obcemi Střítež – Moravecké Pavlovice, Olší a Věžná vedle uranových dolů v Rožné. Byly zde provedeny potřebné geologické rešerše a rovněž byla zpracována úvodní studie pro stavbu hlubinného úložiště. Jedná se o analýzu prostorového umístění a rozmístění nutných hornických prací a obslužných areálů hlubinného úložiště v lokalitě Kraví hora tak, aby provozně a technicky navazovaly na stavbu plánovaného Centrálního skladu vyhořelého jaderného paliva na lokalitě Skalka. S ním má být úložiště propojeno podzemním tunelem. Neznamená to ale, že by na povrchu nevznikl areál úložiště – má sloužit pro stavbu a následné zajištění provozu.
Překvapení má v případě Kraví hory několik důvodů. Zkoumání této lokality se nikdy neobjevilo ve vládou schváleném plánu činnosti Správy úložišť. Ale zejména byly vždy i ze strany SÚRAO podobné lokality v poddolovaných územích vylučovány z hlediska možného narušení horninového prostředí. V Rožné se nyní navíc rubou prostory pro podzemní zásobník zemního plynu. Jak vyplývá ze studie „Geologické výzkumné práce v části VÚ Boletice k vymezení potenciálně vhodného území pro umístění hlubinného úložiště“, provedené firmou Aquatest, podařilo se vytipovat granulitovou oblast, která by neměla být dotčena těžbou, ale je díky ohraničení tektonickými poruchami relativně malá. Rozhodně neumožní rozšířit úložiště pro odpad z dalších reaktorů, které by mohly vzniknout v Temelíně. V každém případě studie závěrem konstatuje, že „lokalita Kraví hora má dosud ze všech zkoumaných lokalit nejméně vhodné parametry“ a uzavírá, že ji „nelze doporučit pro další práce“. Důvod, proč došlo následně k veřejně prezentovanému zařazení mezi zkoumané oblasti, je nejspíše ochota starostů této uranové oblasti projekt přijmout.
Zajímavá je i otázka projektu Centrálního skladu vyhořelého jaderného paliva Skalka, s nímž má být úložiště propojeno. Sklad neexistuje, je zde jen průzkumná štola a ČEZ, který stavbu za podivných okolností jen těsně před vypršením platnosti územního povolení zahájil budováním požární nádrže na vodu. Zato existuje vládní usnesení z roku 1997, kterým bylo rozhodnuto nestavět centrální sklad na Skalce, nýbrž samostatné mezisklady v areálu elektráren (v Dukovanech stojí již dva a nově v provozu je i sklad v Temelíně).
Ať již je Kraví hora mezi lokalitami nebo se její přidání zvažuje jako u Boletic, nabízíme veřejnosti z dotčených obcí i jejich starostům stejně jako u stávajících lokalit pomoc v získávání na státu nezávislých informací i rady, jak postupovat při hájení svých zájmů.

*****

(C) Redakce Temelín.cz /Foto a mapa: Calla