Starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti, se po pandemií vynucené pauze setkali v obci Temelín i se starosty z nově přidané lokality Janoch, s nimiž si vyměnili zkušenosti z jednání se státními úřady a názory na další postup. Diskutován byl také aktuální návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Návrh nového zákona rozhodně nenaplňuje očekávání samospráv a veřejnosti z lokalit, ohrožených výběrem úložiště a kterým je již řadu let slibováno posílení jejich nedostatečných práv.   I nadále nebude zajištěno respektování zájmů obcí a jejích občanů, jak je požaduje atomový zákon [1].    Rovněž bude pokračovat ignorování požadavku evropské směrnice Rady 2011/70/EURATOM, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem [2].

I jediná změna k lepšímu, díky níž se obce nově mají stát účastníky řízení o stanovení chráněných území pro zvláštní zásah do zemské kůry (tedy ve dvou lokalitách po jejich výběru po roce 2030), je v návrhu degradována jejich postavením do role „vedlejšího účastníka“, který by se ani nemohl odvolat vůči rozhodnutí. Návrh také zcela opomíjí zapojení veřejnosti a dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních.

Skutečně efektivní může být zapojení obcí jen tehdy, pokud samosprávy či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí.

Vzhledem k tomu, že zákon je předkládán až v samém závěru funkčního období vlády, neprojde již do voleb Parlamentem. Ze strany ministra Havlíčka tak jde jen o gesto, nikoliv však naplnění příslibu, který dal na setkání se starosty v červenci 2019.

Členové Platformy proti hlubinnému úložišti na další šestiměsíční období od 1. července zvolili jako svého mluvčího Antonína Sekničku, místostarostu obec Cejle z lokality (Čertův) Hrádek.

Petr Klásek, starosta obce Chanovice a dosavadní mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl:   „Obce byly postaveny před drsné rozhodnutí o vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů na svých územích státními orgány před 18 roky. Po celou tu dobu stále usilujeme o rovnoprávné postavení obcí v celém procesu. Pracovníci státních institucí, především MPO a SÚRAO, nebrali na nás lidi žijící v místě nikdy žádné ohledy. Zákon stanovující pravidla celého procesu a zároveň jasně definující a hájící práva obcí a místních lidí není přijat. Konání ministra Havlíčka a ředitele Prachaře jsou k našim lidem přehlíživá.“

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz

*****

(c) Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti

Další informace může poskytnout:
Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, tel.: 606 745 795, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Poznámky:
[1]  Nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., par. 108 odst. (4): „Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu dle § 117 odst. 1, a jejich občanů v těchto procesech, stanoví zvláštní zákon.“.
[2]  Směrnice Rady 2011/70/Euratom v článku 10 Transparentnost, odst. 2 uvádí: „Členské státy zajistí, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.“