Rakouské Ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu zveřejnilo pracovní verzi Národního programu likvidace radioaktivního odpadu. Začal také proces posuzování dopadů koncepce na životní prostředí a zdarví lidí. V rámci přeshraničního posouzení dopadů se mohou svými připomínkami zapojit i čeští občané a to až do poloviny června.  Český překlad koncepce a posouzení dopadů je na stránkách CENIA.

Problém Rakouska je však relativně malý: země nemá žádné komerční jaderné elektrárny, které by produkovaly vysoce radioaktivní odpad, jenž je nutno po stovky tisíc let izolovat od životního prostředí, lidí a zvířat. I tak se Rakousko musí po dobu až stovek let vypořádat s nízko a středně radioaktivním odpadem, který je v případě neočekávaných potíží nutno zajistit a znovu vyzvednout. Odpady se v současnosti skladují v lokalitě Seibersdorf v Dolních Rakousích v celkem 11 200 barelech po 200 litrech odpadu. Z tohoto množství představuje 110 000 litrů středně aktivní odpad, jenž je nutno zabezpečit po dobu několika generací.

„Rakousko se musí ujmout vedení: Jestliže chceme nadále ostatní země kritizovat za jejich pomýlenou politiku jaderné energetiky a nakládání s jaderným odpadem, musíme si nejprve vyřešit svůj problém s jaderným odpadem a zahájit příkladný proces SEA (posuzování vlivů strategií na životní prostředí),“ vysvětluje mluvčí sdružení GLOBAL 2000 Reinhard Uhrig.

Pracovní verze programu se též zmiňuje o vývozu jaderného odpadu do zahraničí: „Z ekonomických důvodů lze vzít do úvahy spolupráci na evropské a mezinárodní úrovni.“ Sdružení GLOBAL 2000 tento pohled nesdílí a upozorňuje, že Rakousko za svůj radioaktivní odpad nese stejnou odpovědnost jako ostatní země. „Přístup podle hesla sejde z očí, sejde z mysli, je nepřijatelný,“ říká Reinhard Uhrig.

Možnost exportu je též nereálná, protože žádná demokratická země by nemohla dovoz a trvalé uložení jaderného odpadu vysvětlit svým občanům. Navíc je u mezinárodního úložiště jaderného odpadu těžké vyřešit odpovědnost za případné havárie: „Kdo by měl platit v případě, že se řešení, které se zpočátku jevilo jako proveditelné, za několik desetiletí ukáže být nebezpečným (jako se již stalo v případě německého zkušebního úložiště Asse) a bude zapotřebí buď zařízení modernizovat, nebo odpad vrátit zpět do země původu?“ ptá se pan Uhrig.

Sdružení GLOBAL 2000 kritizuje skutečnost, že tato pracovní verze Národního programu likvidace nenavrhuje program výstavby úložiště jaderného odpadu v Rakousku. Pan Uhrig vysvětluje: „Musíme předpokládat, že v současnosti zahajovaná SEA podrobně zodpoví tyto otevřené otázky a brzy umožní upravený a široce přijímaný proces – Rakousko by se mělo ujmout vedení v oblasti nakládání s jaderným odpadem stejně, jako se ujalo vedení se svou protijadernou politikou.“

Poznámka:
Stránky pro mezistátní posouzení SEA na Národní program nakládání s radioaktivním odpadem (Rakousko)

Rakouský Národní program nakládání s radioaktivním odpadem

*****
(C) Tisková zpráva Global 2000 s doplněním Edvarda Sequense, překlad Petr Kurfürst // Foto: Rakouské Ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu