Obyvatele obcí ohrožených těžbou uranu čeká náročný rok

Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu 2016 tvrdil, že zrušil plán převést těžbu uranu z Dolní Rožínky do Brzkova pro její neekonomičnost. Jak nyní potvrdilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), není to pravda a dále pokračuje schvalovací proces, který má umožnit státu vytěžit toto nevelké ložisko uranu na Českomoravské vysočině. Obyvatele a představitele obcí Brzkova, Věžnice, Přibyslavi či Polné, kteří by byli možnou těžbou a dopravou uranové rudy nejvíce zasaženi a kteří s tímto záměrem ostře nesouhlasí, tak letos čeká náročný rok, ve kterém budou muset uhájit veřejný zájem na zachování zdravého prostředí pro život.

Do fáze veřejného projednávání vlivů na životní prostředí a zdraví lidí (proces SEA) se patrně již na začátku roku dostane návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.  V ní hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu a otevřít tak dveře k nové těžbě dalších ložisek, v první řadě toho u Brzkova.  Po závěrečném verdiktu Ministerstva životního prostředí bude koncepci schvalovat vláda.

V prvních měsících roku bude také Ministerstvo životního prostředí rozhodovat o žádosti státního podniku DIAMO na stanovení „Průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov“, kterou podalo v listopadu 2016. Protože však je tento záměr v rozporu s aktuálně platnou surovinovou politikou, která s novou těžbou uranu nepočítá, jen těžko bude moci být průzkumné území povoleno.

Ministerstvo životního prostředí bude také v první polovině roku rozhodovat o podstatném rozšíření Chráněného ložiskového území Brzkov. Řízení bylo zahájeno v únoru 2015 na žádost s.p. DIAMO, ale bylo přerušené a bez předchozího stanovení průzkumného území a přepočtu zásob nemůže ministerstvo rozhodnutí ve prospěch těžařů vydat.

DIAMO již nechalo zpracovat dokumentaci posouzení vlivů projektu těžby uranu u Brzkova na životní prostředí (tzv. EIA). Je hotová od července 2016 a proces má být zahájen poté, co budou získána výše zmíněná rozhodnutí.

Další plánovaný projekt geologického doprůzkumu na ložisku Brzkov pro etapu těžebního průzkumu je zpracován, ale může být předložen ke schválení až po případném rozšíření chráněného ložiskového území.

Do konce roku 2017 pak má ministr průmyslu vládě předložit vyhodnocení procesu přípravy a návrh dalšího postupu k rozhodnutí.

Reálný stav přípravy těžby u Brzkova popsaný v odpovědi MPO ukazuje na zkreslené informace, které dostala vláda od ministerstva průmyslu v prosinci 2014 a na základě nichž umožnila utrácet nemalé prostředky za přípravu těžby.  Další nepravdivé informace v podkladech, které dostali ministři, se týkaly ekonomiky těžby, pomoci v nezaměstnanosti nebo v zajištění energetické soběstačnosti, kterou by mělo otevření nového uranového dolu přinést.

Edvard Sequens z Cally řekl:  „V Dolní Rožínce končí poslední hlubinný uranový důl v Evropě. Potřebujeme přenést veškerou pozornost i dostupné finanční zdroje na kvalitní a rychlou sanaci rozsáhlých škod, které tu po uranovém průmyslu zbývají a ne na přípravu nové těžby. Starostové i obyvatelé Brzkova a dalších měst a obcí, které se snaží nové těžbě zabránit, budou mít i nadále náš obdiv i naši plnou podporu.“

Lucie Drahošová Stránská za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla: „Do roku 2017 jistě každý vstoupil s očekáváním, že mu nový rok přinese příjemné a radostné chvíle. Z pohledu spolku však již dnes víme, že nám přinese spoustu práce a zřejmě i několik nepříjemných chvil - plné obav. Nebudeme moci odpočívat, ale právě naopak, bude nutné aktivizovat obyvatele k aktivnímu odporu, aby byl i nadále náš nesouhlas jasně slyšet a abychom ukázali, že náš názor není názor několika jednotlivců, ale názor většiny.“

*****

(c) Lucie Drahošová Stránská, Naše budoucnost bez uranu a Edvard Sequens, Calla // fotografie: Václav Vašků