Na návrh ministra průmyslu Kuby vláda rozhodla zadat posouzení možností zahájení nové těžby uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice v blízkosti Polné na Jihlavsku. Uvažováno je také nové chemické loužení uranu na Liberecku. Technologická agentura ČR již vyhlásila veřejnou zakázku za 6,7 milionu korun, která má zhodnotit možnosti takové těžby.

Sdružení Calla upozorňuje na vysoká environmentální rizika plánů ministerstva průmyslu zejména v oblasti podzemních zásob pitné vody a rovněž na vyvolanou potřebu mnohamiliardových investic ze státního rozpočtu na otevření dolů, technologii chemické těžby a rovněž rekonstrukci odkaliště K2 v Dolní Rožínce.  Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun. Tuzemský uran dnes nepokrývá ani polovinu potřeby provozu reaktorů v Dukovanech a Temelíně, která činí ekvivalent 610 tun uranu ročně.

K 1. 1. 2012 byly ověřené zásoby na našem posledním dole v Rožné ve výši 338 tun, přičemž v roce 2011 se vytěžilo 224 tun. Vzhledem ke stále horší kovnatosti a tedy nutnosti těžit a na povrchu uložit více hlušiny a rmutu se zhoršují i dopady na životní prostředí a ekonomická rentabilita. I v případě, že množství těžitelného uranu v Rožné vzhledem k průzkumům drobně vzroste, posune definitivní konec těžby maximálně o několik let.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m³ zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km².

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Dlouhé ruce jaderného průmyslu však již sahají po dalších miliardách na novou těžbu. V případě uranu je tvrzení o energetické soběstačnosti České republiky jen zástěrkou, protože jeho množství dnes nepokrývá ani polovinu potřeb provozovaných elektráren a palivo z něj vyrobit také nedovedeme.“

*****

(c) Edvard Sequens, Temelín.cz / fotografie: Václav Vašků