Přestože jsme za sanace škod po těžbě a zpracování uranu od roku 1989 zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60 mld. Kč nás ještě čeká [1], chystá státní podnik DIAMO s posvěcením vlády kroky, které mohou vést k obnově těžby uranu v České republice.  Vyplývá to ze zprávy Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin [2], kterou projednala vláda. Kromě negativních dopadů na životní prostředí, které by těžba přinesla, by si tato vyžádala účinnou finanční pomoc státu. Jen otevření nového uranového dolu v Brzkově by stálo přinejmenším několik miliard korun [3], ačkoliv jeho přínos pro zvýšení energetické soběstačnosti by byl minimální [4]. Zvlášť znepokojivá pak je snaha začít chránit ložisko Holičky na Liberecku, na němž lze uran těžit pouze environmentálně nepřijatelným rozpouštěním kyselinami v podzemí.

Konkrétně zpráva informuje vládu, že:

• K zajištění ochrany potenciálně perspektivních ložisek uranu byl zpracován návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Stráž pod Ralskem pro část původního ložiska Holičky. Na prognózní bloky uranové rudy v lokalitě Holičky je zpracován návrh na stanovení průzkumného území. Ze závěrů, které si nechala zpracovat Technologická agentura ČR, vyplývá, že ložisko Holičky v Severočeské křídové pánvi nelze těžit hornickým způsobem, ale doporučuje těžit jej dohromady s ložiskem Hamr pod Ralskem – Lužice pomocí kyselinového loužení [5].
• DIAMO stále usiluje o rozšíření Chráněného ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov – Horní Věžnice, další kroky nyní závisí na postoji Ministerstva životního prostředí. Dotčené obce – Brzkov, Věžnice, Polná a Přibyslav s  tímto záměrem ostře nesouhlasí.
• DIAMO zpracovává materiál Posouzení využitelnosti zbytkových zásob a návrh doprůzkumu ložiska Rožná a to včetně případné otvírky nejhlubšího 26. patra.

Ve správě státního podniku DIAMO je dnes osmnáct radioaktivním rmutem a nebezpečnými odpady naplněných odkališť o celkové ploše skoro 600 ha a o objemu 54 mil. m³. Také 371 odvalů, na nichž je navršeno přes 49 milionů m³ materiálů obsahujících zbytky uranové rudy a  zabírajících  458 ha [6].

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti na 260 milionů m³ zamořených podzemních vod.  Zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km² a mohou ohrozit významné zásoby podzemní pitné vody v Severočeské křídové pánvi [7].

Edvard Sequens, konzultant pro energetiku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Těžba uranu v České republice skončila vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, by mělo jít o konec definitivní. Snahy DIAMO o obnovení těžby v Rožné, otevření nového dolu u Brzkova nebo v budoucnu čerpání kyselin do podzemí v Ralsku, by měly být jako drahé a špinavé odmítnuty už v samém počátku.“

Poznámky:
[1] „Uranium 2018: Resources, Production and Demand, NEA a IAEA“, str. 194, https://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2018/7413-uranium-2018.pdf

[2] Plným názvem „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin podle bodu II/1 usnesení vlády České republiky ze dne 11. října 2017 č. 713 za rok 2018“

[3] Podle  „Zprávy k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR”, Ministerstvo průmyslu a obchodu, listopad 2014 a „Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014, by jen investice do stavby nového dolu převýšily 2 miliardy korun, další miliardové náklady by přinesla rekonstrukce chemické úpravny a odkališť.

[4] Podle “Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014, celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu lze ročně jen 4 promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích.

[5] „Závěrečná zpráva o realizaci projektu TB010CBU002 za období/rok 2012-2014“, Technologická agentura ČR, 2014

[6] „Souhrnná informace o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí DIAMO, s. p., za rok 2017“, https://www.diamo.cz/storage/app/media/_ke-stazeni/zivotni-prostredi/1-souhrnna-informace-o-vysledcich-monitoringu-a-slozek-zivotniho-prostredi-diamo-s-p/souhrnna-informace-o-vysledcich-monitoringu-a-stavu-slozek-zivotniho-prostredi-diamo-s-p-za-rok-2017.pdf

[7] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042

*****
(C) Edvard Sequens, Calla.cz // Foto: Václav Vašků