Vláda premiéra Babiše na svém prvním letošním zasedání dostala pro informaci materiál připravený firmou DIAMO „Informace o průběhu dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná“. Předkládající Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj nadále počítá s přípravou otevření nového uranového dolu v Brzkově na Vysočině a dokonce nevylučuje možnost opětovně začít těžit uran v Rožné. Že to bude obnášet miliardové injekce ze strany daňových poplatníků naznačuje závěr dokumentu: „To však bude možné jen za účinné podpory státu při realizaci hornických projektů“.

MPO přitom tvrdilo starostům a obyvatelům Brzkova, Věžnice, Přibyslavi a Polné, že již více nebude navrhovat těžbu na novém ložisku uranu Brzkov – Horní Věžnice a tyto záměry skutečně zmizely z textu vládní Surovinové politiky přijaté vládou v červnu 2017. Přesto nikdy nebyla zastavena správní řízení směřující k povolení nového uranového dolu – stanovení průzkumného území Brzkov a návrh na rozšíření chráněného ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov na čtyřnásobek a další kroky jsou připraveny.

Dokument, s nímž se dnes seznámili ministři, se snaží vzbudit klamný dojem, že se dnešní nízká cena uranu má během relativně krátké doby dvou let začít zvyšovat na úroveň zajišťující rentabilitu mnohých výrobců, tedy alespoň 40 USD/lb U₃O₈ (2300 Kč/kg U) a u dlouhodobých cen na dvojnásobek v důsledku rostoucí poptávky. Tento předpoklad je podle řady analytiků nesmyslný, protože poptávka bude spíše stagnovat a k dispozici jsou stále vyšší zásoby již vytěženého a zpracovaného uranu. V důsledku toho největší světoví producenti uranu snižují svoji produkci nebo uzavírají provozy.

Se stejným argumentem brzkého otočení nepříznivého trendu v cenách uranu přichází DIAMO pravidelně již řadu let a rozhodnutí o přípravě těžby v novém uranovém dole v Brzkově v prosinci 2014 bylo taktéž „podloženo“ obdobnými úvahami a tvrzeními.  V této souvislosti je zajímavé, že část dnešní „Informace o průběhu dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná“ přináší sice podrobné informace o stavu těžebních a úpravárenských technologií v Rožné, také informace o nákladech na těžbu uranu, ale zcela chybí data o příjmech.  Podle vytěženého množství a běžných cen na trhu se dá dovodit, že provoz dolu v Rožné byl v posledních letech ztrátový.

Ke ztrátové těžbě uranu je nutné připočítat škody po těžbě a zpracování uranu ve výši desítek miliard korun, které jsou jisté a které zaplatíme v daních. Konkrétní vyčíslení nákladů na sanaci škod v oblasti Rožné v podkladech DIAMO chybí.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Těžba uranu v České republice skončila vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Ministerstvo průmyslu se ale ke smůle daňových poplatníků i dotčených obyvatel snaží dát novým, ale i starým uranovým dolům ještě šanci. Nezbývá než doufat, že nový ministr konečně nadřadí veřejný zájem obyvatel země nad zájmy státní těžební firmy.”

*****
(C) Edvard Sequens, Calla.cz // Foto: Václav Vašků