Restrukturalizace německého energetického koncernu E.On, která spočívá v rozdělení na dvě společnosti, oživila otázku, zda peníze uložené na speciálním účtu budou stačit na pokrytí nákladů na likvidaci jaderných reaktorů. Jednoznačnou odpověď nikdo nezná, neboť odhady, kolik bude jejich odstranění stát se pohybují v širokém intervalu. S postupným uzavíráním první generace reaktorů se ovšem otázka skutečné ceny jejich likvidace jeví pro budoucnost jaderného průmyslu jako klíčová. Vedle nákladů, které si vyžádají opatření ke zvyšování bezpečnosti po zkušenosti s havárií ve Fukušimě, půjde o významnou položku určující konkurenceschopnost jaderné energetiky.
Komentáře
Ministerstva průmyslu a financí připravily „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR“. Přestože dokument, jak i z jeho obsahu vyplývá, by měl navazovat na zatím neschválenou Aktualizaci státní energetické koncepce, je tato strategie chystána do vlády způsobem, který by neměl uniknout pozornosti. Ačkoliv se s ním ministerstva ani odborná veřejnost nemohly podrobně seznámit, dostaly na připomínky pouhých pět dnů.
Dvojice státních inspektorů pověřených státem Georgia dohledem nad výstavbou jaderné elektrárny Vogtle zveřejnila před koncem roku svůj odhad, že v projektu dojde k dalšímu skluzu. Oba zároveň kritizovali nedostatek informací k dlouhodobému plánu výstavby, ale navzdory problémům doporučili v projektu pokračovat.
