Náklady na likvidaci jaderných elektráren jsou podceňovány v celém světě

Restrukturalizace německého energetického koncernu E.On, která spočívá v rozdělení na dvě společnosti, oživila otázku, zda peníze uložené na speciálním účtu budou stačit na pokrytí nákladů na likvidaci jaderných reaktorů. Jednoznačnou odpověď nikdo nezná, neboť odhady, kolik bude jejich odstranění stát se pohybují v širokém intervalu. S postupným uzavíráním první generace reaktorů se ovšem otázka skutečné ceny jejich likvidace jeví pro budoucnost jaderného průmyslu jako klíčová. Vedle nákladů, které si vyžádají opatření ke zvyšování bezpečnosti po zkušenosti s havárií ve Fukušimě, půjde o významnou položku určující konkurenceschopnost jaderné energetiky.

Podle aktuálních údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude do roku 2040 téměř 200 reaktorů ze stávajících 434 vyřazeno z provozu. Agentura odhaduje náklady potřebné na jejich likvidaci na 100 miliard dolarů. Podle řady expertů je však tento odhad příliš nízký. Nezahrnuje totiž náklady na ukládání jaderných odpadů a nezohledňuje výrazné rozdíly v nákladech na likvidaci mezi jednotlivými zeměmi a typy reaktorů. Energetický konzultant Mycle Schneider uvedl: „Půl miliardy dolarů na likvidaci jednoho reaktoru, to je bez pochyby silně podceněný odhad.“

Vedoucí oddělení analýz pro elektroenergetiku IEA Marco Baroni připustil, že i v případě nezahrnutí nákladů na ukládání jaderného odpadu je částka 100 miliard dolarů indikativním odhadem. Skutečné náklady mohou podle Baroniho vyšplhat i na dvojnásobek. Zároveň uvedl, že náklady na likvidaci různých reaktorů se mohou lišit až čtyřnásobně. Výše nákladů bude záviset na typu, výkonu a umístění reaktoru, stejně jako na dostupnosti úložiště jaderných odpadů.

Třebaže technologie pro likvidaci reaktorů se patrně bude postupem času a s počtem projektů zlevňovat, cena za vybudování úložišť zůstává neznámá a může prudce stoupnout. Výše finančních nákladů pak bude silně záviset na obtížně předvídatelném vývoji úrokových sazeb.

Odhady v jednotlivých zemích

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanovil, že ČEZ si musí na budoucí likvidaci 4 reaktorů v Dukovanech odložit 22,4 mld. Kč (230 milionů dolarů na jeden) a dvou reaktorů v Temelíně 14,6 mld. Kč (300 milionů dolarů za jeden).

Jaderný dozor ve Spojených státech (NRC) odhaduje, že náklady na likvidaci většiny amerických reaktorů se budou v průměru pohybovat mezi třemi a čtyřmi sty milionů dolarů na kus. Ovšem v některých případech mohou být výrazně vyšší.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost odhaduje celkové náklady na likvidaci 58 jaderných reaktorů mezi 28 a 32 miliardami eur (tedy 32 až 37 miliard dolarů).

Němečtí provozovatelé jaderných elektráren mají na likvidaci reaktorů vyčleněno 36 miliard eur.

Ve Velké Británii odhadují náklady na likvidaci jaderných zařízení a uložení odpadů na 110 miliard liber (167 miliard dolarů), což je o 50 miliard liber více ve srovnání s deset let starým odhadem.

Japonská vláda odhaduje náklady na likvidaci 48 reaktorů na 30 miliard dolarů, což je pokládáno z a konzervativní odhad.

V Rusku se odhady na likvidaci  33 reaktorů pohybují v intervalu od 500 milionů do jedné miliardy dolarů na reaktor.

Více informací:
http://uk.reuters.com/article/2015/01/19/us-nuclear-decommissioning-idUKKBN0KS0R920150119

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: archiv Calla