Senátorky a senátoři začali projednávat návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Ve středu 14. července jej měly na programu tři důležité výbory a 21. července pak o jeho osudu rozhodne plénum. Kontroverzní norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům a staví ji tak mimo trh s elektřinou. Senát ještě může zasáhnout a omezit bianco šek, který vystavila vláda a Poslanecká sněmovna, a limitovat dnes neomezenou garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů. Pozměňovací návrh k tomu podali společně senátorky Alena Dernerová a Jitka Seitlová a senátoři Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Petr Orel a David Smoljak.
Komentáře
Podle posledních oficiálních zpráv by měl být blok s reaktorem EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto připojen k síti letos v říjnu a do plného provozu uveden v únoru 2022. Taková je dohoda mezi finským investorem a generálním dodavatelem, kterým je aktuálně francouzská státní společnost Areva SA. Případné nedodržení termínu by pro dodavatele znamenalo další penále. V případě dodržení aktuálního harmonogramu dosáhne celkové zpoždění téměř třinácti let – původní plán počítal se spuštěním v první polovině roku 2009.
Poslanecká sněmovna ve středu 16. června 2021 v závěrečném třetím čtení přijala vládní návrh zákona o podpoře nových jaderných reaktorů. Hlasy především poslanců ANO, ČSSD a ODS odmítla zastropovat garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, čímž by omezila negativní dopady na spotřebitele elektřiny [pozměňovací návrhy dostupné na webu Poslanecké sněmovny]. Pokud zastropování do zákona nevrátí Senát, bude dnešní rozhodnutí dopadat na spotřebitele od uvedení elektrárny do provozu po roce 2040 až do konce století. Ve stínu dohody poslanců demokratické opozice s ministrem Karlem Havlíčkem o vložení bezpečnostní pojistky, vyřazující z podpory Rusko a Čínu, tak zůstaly zásadní dopady přijetí zákona pro státní rozpočet i peněženky spotřebitelů elektřiny.
