Občanům nejen Jihočeského kraje je v mnoha podobách opakovaně servírována informace: „Temelín je naprosto bezpečný!“. Opravdu je vše tak skvělé, jak se to propaganda snaží podávat? Přestože český Státní úřad pro jadernou bezpečnost má od nestrannosti vůči jadernému průmyslu, na rozdíl od jeho německých nebo francouzských kolegů, poměrně daleko, bylo by dobré podívat se, co na to říká jeho předsedkyně Dana Drábová. Ta se na konci června na konferenci České nukleární společnosti zamýšlela nad poučením ze zátěžových testů po Fukušimě.
Společnost TEPCO, provozovatel havarované jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, informovala 6. srpna veřejnost o hrozbě úniku velkého množství kontaminované podzemní vody do moře. Bariéra vytvořená zpevněním zeminy pomocí vstřikovaných chemikálií se ukazuje jako neúčinná, voda ji přetéká a obtéká. K pokusu o vybudování chemické bariéry přistoupila společnost TEPCO poté, co byla v květnu naměřena vysoká radioaktivita ve vzorcích podzemní vody.
I velmi nízké dávky radiace jsou škodlivé pro živé organismy. Těmito slovy lze shrnout poznatky vědců publikované v časopise Biological Reviews, kde byly sumarizovány výsledky analýz 46 recenzovaných studií z posledních čtyřiceti let. Výzkumníci z univerzit South Carolina a Paris-Sud zjistili, že rozdíly v přirozeném radioaktivním pozadí mají malé ale statisticky významné negativní dopady na DNA a několik dalších zdravotních ukazatelů.
Ve čtvrtek 18. července zaskočila dělníky odklízející trosky ve zničené jaderné elektrárně Fukušima Daiiči pára stoupající z poškozené budovy třetího bloku. Práce byly dočasně přerušeny a byla přijata ochranná opatření pro případ většího úniku radiace.
Na konci května zveřejnila komise pro jadernou bezpečnost v Jižní Koreji informaci, že nepovolí obnovit provoz dvou reaktorů v elektrárnách Kori a Volsong, které byly v roce 2012 zastaveny na její příkaz. Komise svoje rozhodnutí zdůvodnila podezřením, že při výstavbě byly k sestavení reaktoru použity díly, jejichž kvalitu nelze prokázat. Jedná se přitom o součásti s nezanedbatelným významem pro jadernou bezpečnost.
V polovině května oznámila Japonská agentura pro atomovou energii (Japan Atomic Energy Agency - JAEA), která vlastní prototyp rychlého reaktoru Monju, že obnovení jeho provozu plánované na březen 2014 bude odloženo. JAEA nedostala od japonského jaderného dozoru povolení k zahájení příprav ke spuštění reaktoru kvůli bezpečnostním nedostatkům.
