Blues „žlutého koláče“

Podle australského editora mezinárodního newsletteru Nuclear Monitor, Jima Greena, lidé žijící v zemích produkujících uran jsou terčem nekonečného řečnění o potenciálu radikálního zlepšení ekonomiky pomocí vývozu uranu. V Austrálii prý odříkávají mantru o tom, že mají potenciál stát se „Saudskou Arábií Jihu“ díky svým rozsáhlým ložiskům uranu. Jim Green píše, že s tímhle nesmyslem otravují nejen podvodníci z jaderného průmyslu, ale také politici, odboráři a dokonce i akademici.

O dopadech uranové těžby v post-komunistické Evropě

Při zkoumání situace v Rumunsku, na Slovensku, v České republice a v Německu se rumunský investigativní novinář Adrian Mogos zaměřil na zjištění kvality života bývalých horníků a obyvatel v blízkosti současných nebo bývalých uranových dolů, na studie a na proces uzavírání, rekultivace a sanace uranových dolů. Také na dva případy potenciální otevírky nových dolů na Slovensku v České republice. Podle World Nuclear Association se v roce 2014 vytěžilo v Rumunsku 77 tun, v České republice 193 tun a v Německu 33 tun uranové rudy, což dohromady představuje asi 0,5 % světové produkce.

Uranový návrat do minulého století?

Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice.  S přípravou těžby na této lokalitě zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení.  Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví

Calla vydala informační list Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví. Reaguje tak na rozhodnutí vlády z prosince 2014, v němž se poprvé od roku 1989 rozhodla zcela zásadně změnit polistopadové směřování v oblasti těžby a zpracování uranu, když přijala plán ministra průmyslu Mládka na zahájení schvalovacího procesu, na jehož konci má být nový uranový důl mezi Brzkovem a Věžnicí na Českomoravské vrchovině. Jedním z argumentů pro toto rozhodnutí bylo zachování pracovních míst ve státním podniku DIAMO a nová pracovní místa v okolí dolu.

Kvůli nízkým cenám uranu odstupují Australané od plánů na novou těžbu

Těžařská společnost Rio Tinto stáhla svou podporu pro rozšíření jednoho z největšího uranového dolu na světě, což zapříčinilo to, že akcie její dceřiné společnosti s názvem Energy Resources of Australia (ERA), klesly téměř na polovinu své hodnoty. Rozhodnutí ze strany anglo-australských těžařů zdůrazňuje potíže jaderného průmyslu po havárii elektrárny Fukušima v roce 2011, jenž přiměla Japonsko zakonzervovat pět desítek svých provozuschopných reaktorů.

Vláda USA řeší možností likvidace uranových dolů na území Navahů

Po dohodě se zástupci Navahů oznámila vláda Spojených států, že zaplatí 13 milionů dolarů za průzkum možností likvidace šestnácti uzavřených uranových dolů na území kmene. Průzkum je základní podmínkou pro rozhodnutí o způsobu likvidace těchto ekologických zátěží. Rozsah prací souvisejících s průzkumem určí vládní agentura pro životní prostředí ve spolupráci se zástupci Navahů. Náklady na konečnou likvidaci dolů bude možné odhadnout až po ukončení průzkumu.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo