Revidované programové prohlášení, které vláda Petra Fialy schválila, nadále obsahuje plán na odklon české energetiky od uhlí do roku 2033. Podle ekologických organizací je to správný a logický postoj, neboť vyšší míra spalování uhlí je sice dílčí součástí akutního řešení plynové a energetické krize, ale prodloužení jeho těžby a spalování za deset let by s řešením energetické krize nijak nepomohlo a naopak zkomplikovalo řešení krize klimatické.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích, potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.

V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).

Obrat Francie v otázce jaderné energie vyvolává v Lucembursku obavy. Tamní vláda chce podniknout kroky proti prodloužení doby provozu francouzské jaderné elektrárny Cattenom.

Fotovoltaika vyrobila v roce 2022 už 203 TWh (7,3 %) elektřiny v EU. Německo je největším výrobcem s 59 TWh (10 % mixu elektřiny), což představuje téměř dvojnásobek výroby elektřiny v EU, více než druhý největší výrobce Španělsko (33 TWh, 12 %). Nizozemsko má nejvyšší procentuální podíl výroby elektřiny ze slunečního záření na svém mixu elektřiny s 14 % (17 TWh), před Řeckem (6,6 TWh, 13 %) a Maďarskem (4,5 TWh, 13 %).

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil 5. října 2022 aktuální verzi své zprávy. Základní informace přinášíme v českém překladu (doplněno k 27. 1. 2023): V polovině roku 2022 (k 1. červenci) bylo celkem v provozu 411 jaderných reaktorů ve 33 zemích. O 27 méně než v roce 2002, kdy počet provozovaných reaktorů dosáhl historického maxima. Instalovaný výkon provozovaných reaktorů 369 GW vyrovnal historické maximum z poloviny roku 2021. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny již v roce 2021 pokryly 10,2 % globální hrubé výroby elektřiny).