1. 3. 2012 - Konference "Zátěžové testy jaderných elektráren – prověrka bezpečnosti nebo propaganda?"
Mezinárodní konference připravená Jihočeskými matkami a sdružením Calla se konala ve čtvrtek 1. března 2012 v kruhovém sále zastupitelstva Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.
V reakci na havárii v jaderné elektrárně Fukušima vyzvala Evropská komise členské země EU k provedení zátěžových testů provozovaných reaktorů. Ty jsou zaměřeny na prokázání bezpečnosti elektráren odolat extrémním nadprojektovým seismickým, záplavovým, povětrnostním a dalším jevům. I Česko již zprávy s výsledky testů odeslalo do Bruselu k dalšímu hodnocení. Jakých výsledků v nich dosáhly elektrárny Dukovany a Temelín? Poslední slovo v celém procesu budou mít politici – budou však mít dostatek relevantních informací k tomu, aby došli k logickým závěrům?
Konferenci zahájil úvodním slovem předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Příspěvky, které na konferenci zazněly:
"Fukušima rok poté: co jsme se dosud naučili" – Ing. Dana Drábová, PhD, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Od katastrofálního zemětřesení v Japonsku, které způsobilo smrt tisícům lidí, zničilo velkou část japonské infrastruktury a vyvolalo ničivou vlnu tsunami, uplynul již téměř rok. Japonsko se pomalu ale jistě usilovnou prací mnoha lidí z tohoto úderu přírodních sil vzpamatovává. I nadále této těžce zkoušené zemi držíme palce a jsme připraveni podle svých sil a schopností pomoci.
Jako odezvu na následnou havárii v jaderné elektrárně Fukušima vyzvala Evropská komise členské země EU provozující jaderné elektrárny, aby se připojily k dobrovolným „zátěžovým testům“ svých zařízení. Cílem testů je prokázat míru odolnosti elektráren zejména vůči extrémním seismickým, záplavovým a povětrnostním externím jevům, které přesahují rámec a požadavky na projekt definované licenčními podmínkami.
Naší prioritou a bytostným zájmem je bezpečný provoz jaderných zařízení. Česká republika se svými šesti jadernými bloky v provozu se tedy k zátěžovým testům samozřejmě od samého začátku této evropské iniciativy také připojila a aktivně se podílela a podílí na jejich zadání a vyhodnocení.
Dosavadní výsledky zátěžových testů potvrdily existenci bezpečnostních a časových rezerv a vysokou odolnost obou jaderných elektráren proti extrémním vnějším vlivům. Na žádné elektrárně nebyl nalezen stav, který je nutné bez prodlení řešit. Obě elektrárny jsou schopny zvládnout i vysoce nepravděpodobné extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k významnému ohrožení jejího okolí.
Zátěžové testy identifikovaly možnosti dalšího zlepšení odolnosti obou elektráren vůči extrémním vnějším vlivům. Tato potenciální opatření (jak organizačního, tak i technického rázu) budou předmětem dalších analýz z hlediska jejich skutečného přínosu ke zvýšení bezpečnosti. Opatření technického rázu dotýkající se úprav stávajících projektů elektráren budou dál podrobena studiím realizovatelnosti včetně návrhů konkrétních projektových změn, které budou muset být před jejich realizací schváleny SÚJB.
"Evropské zátěžové testy – mediální fikce versus realita" – Ir. Jan Haverkamp, Greenpeace
V reakci na Fukušimskou jadernou havárii Evropská rada dne 25. března 2011 poukázala na nutnost vzít si ponauční z této havárie a poskytnout všechny důležité informace veřejnosti. Rozhodla také, že bezpečnost všech jaderných elektráren v EU bude přezkoumána s ohledem na možná rizika a jejich bezpečnost (tzv. zátěžové testy).
Proces zátěžových testů je nyní v druhé třetině a výsledky přinesly velké vystřízlivění. Ukázalo se totiž, že stejná havárie jako ve Fukušimě se může stát na kterékoli jaderné elektrárně v EU, Švýcarsku a Ukrajině. Ukázalo se také, že mnoho problémů, které zkomplikovaly havárii ve Fukušimě, existují i v Evropě a dokonce mohou být i větší. Mnoho otázek zůstává navíc otevřených.
Poslední slovo v procesu zátěžových testů budou mít politici – budou však mít dostatek relevantních informací k tomu, aby došli k logickým závěrům?
"Co ukázala prověrka reaktorů v Temelíně?" - Ing. Miloš Štěpanovský, ředitel Jaderné elektrárny Temelín
Přístup JE Temelín k provedení stres testů, výsledky a další postup řešení.
"České zprávy o zátěžových testech kritickým pohledem" – Ing. Dalibor Stráský, pověřenec vlády Horního Rakouska pro otázky jaderných zařízení
Přes všechna omezení, která konečné zprávy o zátěžových zkouškách vykazují, přinášejí také více či méně nové poznatky o problémech v oblasti jaderné bezpečnosti v situacích, které nebyly předmětem projektových úvah. Podle informací ve zprávách zpracovaných samotnými provozovateli je zjevné, že zařízení nejsou připravená na nadprojektové poruchy. To je sice logické, avšak nejpozději po fukušimské nehodě je zřejmé, že bezpečnostní filosofie se musí důkladně změnit – k haváriím, na jejichž zvládnutí byla jaderná zařízení připravována, totiž nikdy nedošlo, zatímco dochází k projektem nepředpokládaným haváriím. Naskýtá se tedy otázka, jak postupovat u zařízení, jež byla zkonstruována podle staré, dnes již sotva vyhovující bezpečnostní filosofie. Na to mají odpovědět zátěžové testy. To se však zatím nedaří, neboť mnohé požadované analýzy stále ještě nebyly vypracovány, navrhovaná protiopatření nejsou vždy zcela realistická. Při nejzávažnějších nehodách s tavením paliva se ukazuje, že je třeba počítat s uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí.
"Seismická rizika při umisťování a provozu jaderných elektráren" – Roman Lahodynsky, PhD, Institut výzkumu bezpečnostních rizik, Universität für Bodenkultur Vídeň
Od počátku využívání jaderné energie je hledání místa pro výstavbu takových zařízení velmi kontroverzní. Vzhledem k tomu, že seismické riziko nebylo považováno za vážný problém v oblastech s nízkým rizikem výskytu zemětřesení, dostávalo se toto riziko do pozadí. Seizmické riziko jako "vnější nebezpečí" a zabezpečení jaderných zařízení vůči zemětřesení byly později řešeny v různých doporučeních MAAE, na jejich konferencích a během kontrol na elektrárnách. Po zemětřeseních, která se vyskytla v oblastech "s nízkou úrovní seizmického rizika", MAAE zahrnula do svých doporučení také aplikaci moderních metod výzkumu. Obavy provozovatelů jaderných elektráren ze zvyšování nákladů na modernizaci však vedly k neustálému podhodnocování nebezpečí zemětřesení, podporovaného různými studiemi, které používaly neadekvátní metody výzkumu a vypouštěly z hodnocení důležité historické seizmické události a poznatky z terénu. Zatímco v případě černobylské havárie v roce 1986 byl učiněn pokus svést příčiny této havárie na zemětřesení, v případě Fukušimy došlo k podcenění rizik zemětřesení, jak to dokazují zprávy, které byly vypracovány ještě před touto havárií. Výsledky zátěžových testů v Evropě a ve Švýcarsku bohužel pokračují v dlouhodobé praxi bagatelizace a podceňování seizmických rizik.
"Současná rizika vývoje energetiky" - Ing. Ivan Beneš, generální ředitel CityPlan spol. s r.o., Praha
Tempo geopolitického vývoje je strhující a znepokojivé. Svět je dnes po rozbití bipolárního světa mnohem méně bezpečný a patrně se situace bude dále zhoršovat. To lze doložit i na několika citacích z knihy Svět v 21. století (Preparing fot the Twenty-First Century) Paula Kennedyho, profesora historie na Yaleské univerzitě v USA. Knihu dokončil v květnu 1992 a v českém překladu vyšla v roce 1996: „… Po skončení studené války nehledíme na nové uspořádání světa ale na bolavou a rozbitou planetu.“ … „Tempo a komplexnost sil působících změny je ohromné a hrozivé.“ … „Naše životy jsou stále více ovlivňovány silami, které jsou v pravém smyslu slova neodpovědné.“ … „Čelíme nekonečné řadě nejistot, velkému ohrožení bezpečnosti a blahobytu.“ … „Naše úsilí může mít na síly, které hýbou světem jen okrajový vliv.“ … „Naším úkolem je co nejlépe připravit společnost na budoucnost.“ … „Vyhlídky závisí na vybavení lidskými a technickými zdroji. …“. Základní vliv na budoucnost naší západní civilizace bude mít způsob, jak se zhostíme nezbytné transformace post-fosilního energetického a dopravního systému.
Akce se konala díky podpoře Federal Ministry of Agriculture, Forestry, Environment and Water Management of the Republic of Austria, Environmental Partnership for Sustainable Development a země Horní Rakousko.
