Heinrich Böll Stiftung, Calla a Hnutí Duha zorganizovaly 8. prosince 2011 expertní diskusi s názvem „Energetická politika ČR a Německa". Přítomných 30 zástupců byznysu, konzultačních společností, z politiky a nevládních organizací mělo příležitost diskutovat a kriticky reflektovat návrh Státní energetické koncepce České republiky a také výhledy vývoje německé energetiky.

Hostem diskuse byl i Oliver Krischer, mluvčí německé Strany zelených pro energetickou efektivitu a poslanec Bundestagu.  Krischer ve své prezentaci seznámil se současným stavem a perspektivami vývoje německé energetiky s ohledem na plánovaný výstup z jaderné energetiky do roku 2022. V Německu současný podíl obnovitelných zdrojů energie na produkci elektřiny obnáší kolem 20%, v roce 2050 by to podle plánů vlády mělo být až 80%. Jedná se o druhé největší průmyslové odvětví po automobilovém průmyslu, které zaměstnává asi 350 000 lidí. Jeho silný růst nadále pokračuje přes snižování pevných výkupních cen pro zelenou elektřinu i ekonomické zpomalení v Evropě. Jen v roce 2010 bylo v Německu firmami investováno 18 miliard euro. Pozitivním rysem vývoje je větší angažovanost i menších firem lokálních samospráv i jednotlivých občanů (či jejich sdružení) na investicích do rozvoje nové energetiky.

Mezi výzvy dalšího rozvoje udržitelné energetiky v Německu patří modernizace přenosových sítí, vyřešení kapacit pro uchovávání elektrické energie v době špiček, v průmyslu také management poptávky. Německo nadále zaostává v plánovaném tempu zvyšování energetické efektivity, která je nezbytná pro úspěšný přechod na bezjadernou a současně nízkouhlíkovou energetiku. Německá vláda je podle Krischera váhavá při důsledné implementaci nové směrnice Evropské komise o zvýšení energetické efektivity budov (EPBD). V současnosti je tempo renovace budov pouze 1%, spolková vláda ročně na tyto programy věnuje 2 mld euro  ve formě přímých subvencí a daňových slev. Přitom potřebné by byly 3 % ročně. Zelení požadují finanční posílení vládních programů v této oblasti. Podle Krischera je stejně jako vládní podpora energetických úspor potřebné i vzdělávání obyvatel, aby lépe rozuměli, kolik energie spotřebovávají a mohli lépe svojí spotřebu časově regulovat a snižovat. Obsáhlý příspěvek O. Krischera o transformaci německé energetiky si můžete přečíst v nové publikaci "Sharing Solutions - Transatlantic Cooperation for a Low-Carbon Economy".

V další části věnované českému kontextu vystoupili s úvodními vstupy Jiří Gavor z konzultační společnosti ENA, Edvard Sequens z Cally a Ivan Beneš z konzultační společnosti Cityplan. Následná diskuse o návrhu české státní energetické koncepce, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukázala, že je postavena nerealisticky jak vzhledem k nadměrnému podílu jaderné energie, tak rovněž kvůli nízkému tempu snižování spotřeby a jen polovičnímu podílu obnovitelných zdrojů oproti našemu potenciálu. Návrh koncepce a proces jejího vzniku byl kritizován většinou přítomných diskutujících.