Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplyne 26. dubna již 33 let. Z pohledu dopadů na životní prostředí jde o jednu z nejhorších průmyslových katastrof historie, patrně nejvážnější po havárii chemičky v indickém Bhopálu. Rozměr černobylské katastrofy vynikne ve srovnání s druhou významnou jadernou havárií v japonské Fukušimě z roku 2011. Jakkoli roztavení aktivní zóny ve třech fukušimských reaktorech rozhodně nelze brát na lehkou váhu, ve srovnání s Černobylem jsou dopady nehody výrazně menší.

Podle japonských vládních zdrojů došlo v důsledku fukušimské havárie ke kontaminaci území o ploše 30 000 km² nad úroveň 10 kBq/m² radioaktivním izotopem cesia (Cs-137). Po explozi černobylského bloku bylo na stejnou úroveň zamořeno téměř padesátkrát větší území  v zemích bývalého Sovětského svazu a dalších evropských státech – celkem 1 437 000 km² (šlo o 37 % plochy evropského kontinentu).

Odhadované množství radionuklidů uvolněných do životního prostředí bylo v případě Černobylu ve srovnání s Fukušimou sedminásobné v případě cesia (Cs-137) a dvanáctinásobné v případě jódu (I-131). Toto srovnání je pouze přibližné, neboť se obtížně odhaduje množství radioaktivních látek, které při fukušimské havárii uniklo do moře, ale je zřejmé, že dopady Černobylu jsou i v tomto ohledu výrazně horší.

Rovněž odhady počtu obětí zvýšené radiace jsou v případě černobylské havárie řádově vyšší (4 000 podle WHO, 40 000 podle zprávy radiobiologa Iana Fairlieho). V případě Fukušimy hovoří odhady o stovkách obětí.

Jediným faktorem, ve kterém Fukušima překonala Černobyl je počet evakuovaných obyvatel, který ovšem vyplývá především z vyšší hustoty obyvatelstva v Japonsku. Třebaže havárie ve Fukušimě byla velmi vážná, ve srovnání dopadů se černobylské katastrofě nepřiblížila.

Více informací:
Kapitola Fukushima vs. Chernobyl v ročence World Nuclear Industry Status Report 2016,
https://www.worldnuclearreport.org/The-World-Nuclear-Industry-Status-Report-2016-HTML.html

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: archiv Calla