V roce 2012 vyšel najevo obří skandál, se kterým se jihokorejský jaderný průmysl dodnes plně nevyrovnal. Korejský jaderný dozor tehdy odhalil rozsáhlé falšování bezpečnostních certifikátů u řady součástí jaderných reaktorů, které umožnilo nasazení nestandardních dílů. Systém falšování fungoval díky síti systematicky uplácených odpovědných pracovníků patrně již od roku 2004. Korejský jaderný dozor došel k závěru, že celkem bylo zfalšováno 2 114 zkušebních protokolů, které se týkaly jak náhradních dílů pro provozované reaktory, tak součástí pro rozestavěné bloky. U dalších 3 408 nebylo možné prokázat, zda jsou zfalšované či nikoli.

V důsledku skandálu nařídil jaderný dozor vyměnit 7 500 součástí v různých elektrárnách. Reaktory v elektrárnách Volsong a Kori byly na řadu měsíců z rozhodnutí jaderného dozoru odstaveny. Dozor svoje rozhodnutí zdůvodnil podezřením, že při výstavbě byly k sestavení reaktoru použity díly, jejichž kvalitu nelze prokázat. Jedná se přitom o součásti s nezanedbatelným významem pro jadernou bezpečnost. Kvůli skandálu byla uvězněno několik významných činitelů jaderného průmyslu včetně bývalého prezidenta společnosti KHNP (dceřinná společnost firmy KEPCO, v České republice známá kvůli zájmu o zakázku na výstavbu nového bloku v JE Dukovany).

Kořeny celého skandálu jsou v systému dodavatelských vztahů velmi hluboko a náprava poměrů zdaleka není u konce. Řešení problému zbrzdila sama společnost KHNP, která navzdory deklaracím, že s dodavateli zapojenými do falzifikací certifikátů přeruší spolupráci nejméně na deset let, již po půl roce začala s obnovou kontraktů. Někteří významní představitelé firmy KEPCO propuštění v souvislosti se skandálem byli po několika měsících firmou opětovně zaměstnáni. V roce 2018 pak bylo v souvislosti s korupcí v jaderném průmyslu uvězněno dalších šest osob.

V souvislosti s vyšetřováním skandálu se někteří pracovníci jaderného průmyslu kriticky vyjádřili i k dalším problémům. Především šlo o redukci bezpečnostních opatření při projektování reaktoru APR1400. Podle jednoho z pracovníků, kteří se na vývoji podíleli, zůstalo ve výsledném projektu jen 10 až 20 % původních návrhů na zlepšení bezpečnosti. Další návrhy byly zamítnuty a přednost dostala řešení, která byla využita u starších typů reaktorů. Korejské firmy tak na úkor bezpečnosti dosáhly snížení nákladů, což jim vyneslo také zakázku ve Spojených arabských emirátech.

Podle článku South Korea’s corrupt and dangerous nuclear industry publikovaného Jimem Greenem v magazínu Nuclear Monitor 23. září 2019.

*****

(c) Karel Polanecký, Temelin.cz //  Foto: Shin-Kori, Wikimedia Commons