Výzkumníci poukazují na extrémní teploty, které vznikly při tavení aktivní reaktorové zóny při havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Při teplotách nad 2.000 °C se roztékalo dokonce i betonové opláštění reaktorové nádoby. Oxid křemičitý je jedna ze substancí při výrobě betonu, při roztavování betonu se tak drobné částečky kyseliny křemičité dostaly do vzduchu. Ty obalily částečky césia a částečky železa a postaraly se tak po jejich ochlazení o pevný sklovitý obal.

Panu Utsonomiyu je jasné, že po tomto zjištění je nutné následky jaderné nehody znovu vyhodnotit. „Tento výzkum mění některé z našich předpokladů ohledně radioaktivního spadu po Fukušimě,“ dodává tento badatel. „Ukazuje se, že byla zvolena správná opatření, když se rozhodlo o výměně půdy a omývání radioaktivně zatížených ploch.“ Tam, kde se to nestalo, však mohly radioaktivní částice v téměř nezměněném stavu přetrvat až doteď.

A ještě další aspekt dělá výzkumníkům starosti. Odhalili, že radioaktivita v takto zabalených částicích je nadále hodně vysoká - byla v nich 100 krát vyšší než průměrné zatížení kontaminované půdy v postižených oblastech. Lidé, kteří v době havárie v regionu žili, tak mohli vdechnutím přijmout daleko více radionuklidů než se dosud předpokládalo. „To by znamenalo, že bychom museli přepracovat naše odhady zdravotních následků fukušimské havárie,“ dodává  Utsunomiya.

Originál článku: http://www.handelsblatt.com/technik/energie-umwelt/folgen-des-reaktorunfalls-gesundheitsfolgen-muessen-neu-abgeschaetzt-werden/13794208-2.html

*****
(c) Gabriela Reitinger, OIŽP // Foto: TEPCO