Zvýšení výskytu leukémie i jiných druhů rakoviny u dětí v blízkosti jaderných elektráren je diskutováno zhruba od začátku osmdesátých let minulého století. V osmdesátých a devadesátých létech se toto téma objevovalo na mnoha televizních stanicích, zabývaly se jím vládní komise a výbory, mezinárodní konference a byly publikovány stovky vědeckých článků a dokonce došlo k nejméně dvěma velkým soudním procesům.

Na začátku devadesátých let se středem zájmu ve Velké Británii stala tzv. Gardnerova zpráva (M.J.Gardner et al., 1990), která upozornila na sedminásobné zvýšení výskytu dětské leukémie v blízkosti závodu na přepracování jaderného paliva v Sellafieldu.  Následně debata utichla, ale zejména v Německu, ale i v jiných evropských státech toto téma zůstalo více či méně ve středu zájmu.  O významné oživení diskuze o zdravotních rizicích jaderných elektráren se v poslední době postarala rozsáhlá studie, jejíž vypracování si v letech 2007-2008 zadala německá vláda. Jednalo se o epidemiologickou případovou kontrolní studii výskytu dětské rakoviny na podkladech německého onkologického registru dětí – Deutsches Kinderkrebsregister -  tzv.  KiKK studie.

Cílem bylo přezkoumat zjištění některých předchozích průzkumů, že u děti žijících u jaderných reaktorů se častěji vyskytuje leukémie a některé další druhy rakoviny. Autoři zkoumali data z registru od roku 1980 do 2003 a zjistili statisticky významný nárůst výskytu nádorů u malých dětí, a to o 60 %, přičemž nejvíce se jednalo o leukémii. U dětí do 5 let žijících do 5 km od elektrárny bylo zjištěno zvýšení výskytu leukémie o 120 %.

Ačkoliv zvýšený výskyt leukémie u dětí v blízkosti jaderných elektráren uvádí řada dosud provedených epidemiologických studií, objasnit příčinu se jeví jako největší problém. Žádná ze současných oficiálních teorií nedává tyto případy do souvislosti s provozem jaderných elektráren.  Nezávislý konzultant pro oblast vlivu radiace na životní prostředí Dr. lan Fairlie  se však domnívá, že spojitost mezi zvýšeným výskytem zhoubných nádorů a leukémie u dětí a provozem jaderných elektráren existuje. Ve svém článku uvádí, že k tomuto názoru ho vedou následující zjištění KiKK studie:
•    souvislost mezi zvýšeným výskytem zhoubných nádorů a leukémie a vzdálenosti od ventilačních komínů jaderných elektráren

•    zvýšený výskyt tzv. solidních nádorů již ve stadiích embrya a plodu nebo rozvinutí nádoru po jeho narození

Masivní výpustě radioaktivních plynů při výměně paliva – tzv. spike

Jaderné elektrárny vypouštějí při běžném provozu do ovzduší radioaktivní emise, a to prostřednictvím ventilačních komínů. Fairlie  k tomu v rozhovoru pro nuclearhotseet.com uvádí, že donedávna veřejnost neměla přehled o tom, jakým způsobem jsou emise vypouštěny: „Nyní víme, že většina – dvě třetiny až tři čtvrtiny ročních emisí z reaktoru je vypuštěno jednorázově, a to při výměně paliva. Během jednoho až jednoho a půl dne odcházejí radioaktivní plyny přes ventily v reaktoru do ovzduší.  Místo rovnoměrného vypouštění malého množství emisí během 365 dní máme tedy jeden spike během dne, dne a půl.“ Fairlie se domnívá, že zvýšený výskyt leukémie a zhoubných nádorů souvisí právě s tímto jednorázovým zvýšením radiační zátěže pro okolí elektrárny. Lidé mohou být pak vystaveni 20 až 100 krát vyšším dávkám záření než je běžné. Záleží pak na směru větru, zda se lidé pohybují venku či zda právě prší. 

Jak spike může souviset se zvýšeným výskytem dětské leukémie u jaderných elektráren?

V souvislosti s problematikou zjištěného zvýšeného výskytu leukemických dětí v blízkosti reaktorů se Fairlie  domnívá, že dávky radiace při spike mohou způsobit vznik tzv. preleukemických klonů a po narození se vlivem další zátěže mohou tyto klony rozvinout do leukemických buněk. Děti se narodí jako pre-leukemické, což není rozpoznatelné, a leukemie je diagnostikována až v průběhu několika let po narození.

*****

(c) Daniela Magersteinová,  Jihočeské matky // foto: Wikimedia Common