Pozemní jaderné havárie zanechávají mnohem větší radioaktivní spad, než je Tokio ochotné připustit. Plán japonské vlády zásobovat jídlem z fukušimského regionu družstva, které se budou účastnit letní olympiády v Tokiu v roce 2020, budí mezinárodní obavy. Start štafety olympijské pochodně a dokonce i basebalová utkání se budou odehrávat v blízkosti zbytků jaderné elektrárny Fukušima.

Zdá se, že tyto plány následují model Letních olympijských her v Tokiu z roku 1964, kdy Japonsko v nadšení z obnovy života ve zničených městech Hirošima a Nagasaki, vybralo mladého muže, který se narodil přesně v den svržení atomové bomby na Hirošimu, jako posledního běžce olympijské štafety. Administrativa premiéra Shinzo Abe tedy připravuje podobnou režii olympijských her v roce 2020, tentokrát však Hirošimu nahradí Fukušima.

Z hlediska radiačních škod je však mezi Hirošimou a Fukušimou obrovský rozdíl. V Hirošimě bylo mnoho obětí na životech a přeživší trpěli mnohými zdravotními újmami, následné radiační záření, které svržení atomové bomby na Hirošimu způsobilo, však bylo poměrně nízké.  Pouze okolo jednoho kilogramu, z celkového obsahu 64 kg vysoce obohaceného uranu ve svržené bombě, prošlo jadernou reakcí. Množství uvolněného štěpného materiálu tak bylo malé. Atomová puma explodovala nad Hirošimou ve výšce 580 m, horký štěpný materiál se zvedl do stratosféry, kde se volně rozšířil nad obrovským územím, což způsobilo, že množství spadu nad samotným Japonskem bylo minimální. Většina uvolněných nuklidů měla navíc krátký poločas rozpadu. Radiační škody, způsobené zejména manganem-56, který má poločas rozpadu tři hodiny, tak byly soustředěny do jednoho dne po svržení bomby. Zkušenost z Nagasaki byla podobná. V důsledku těchto okolností se mohla města Hirošima i Nagasaki vrátit k běžnému životu už od poloviny 50. let bez další nutnosti dekontaminace území.

Radiace v okolí Fukušimy se zvyšuje

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima neměla za následek masové ztráty na životech, avšak škody způsobené radioaktivním zářením se postupem času zvyšují. V době havárie bylo v palivových článcích v zasažených reaktorech okolo 12 tun vysoce obohaceného uranu – přibližně 12 000 krát více, než množství uranu, které prošlo štěpnou reakcí v Hirošimě. Japonská vláda dokonce v jednu chvíli oznámila, že Fukušima vypustila 168 krát více cesia, než atomová bomba svržená na Hirošimu. Je tu však další neměřitelný rozdíl ve spadu, který byl v případě výbuchu atomové pumy v Hirošimě rozptýlen ve vysoké nadmořské výšce, zatímco v případě havárie elektrárny Fukušima zůstal na povrchu země.

Hirošima byla po svržení bomby vystavena velmi malému, nebo žádnému účinku cesia-137 a stroncia-90, což jsou nuklidy s poločasem rozpadu okolo 30 let. V případě Fukušimy se budou tyto radionuklidy postupně rozpadat teprve v následujících dekádách. Kvůli problémům s přístupností, zůstává většina lesů, které tvoří asi 70 % plochy v okolí Fukušimy, nevyčištěná. Podle japonských vědců bylo kolem 430 km² lesa kontaminováno vysokou koncentrací cesia-137. Nebezpečí spočívá v tom, že toto cesium se může šířit větrem či deštěm směrem k obytným plochám nebo k zemědělské půdě a že kontaminované rostlinné a živočišné produkty mohou být použity k dalšímu zpracování. Například cedrové dřevo z fukušimské oblasti zůstává v distribuci a nedávno bylo dokonce použito jako stavební materiál na stavbu Olympijského parku v Tokiu. V místě se rovněž rapidně zvýšil výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí. Za normálních okolností byl poměrně vzácný, nyní se z jednoho či dvou případů před incidentem zvýšil na 217 případů. Administrativa premiéra Abeho však na tuto situaci reagovala tím, že ztěžovala lékařský výzkum, relativizovala jeho výsledky a ovlivňovala mediální zpravodajství o tomto zvýšeném výskytu.

Administrativa premiéra Abeho doufá ve snížení nákladů na uložení radioaktivních odpadů

Ekonomické následky havárie jsou astronomické. Skupina odborníků z Japonského centra pro hospodářský výzkum odhadla náklady na uložení 14 milionů tun radioaktivní půdy kontaminované cesiem na 20 bilionů jenů (187,98 miliard USD). Množství kontaminované vody po havárii již nyní činí 1,2 milionu tun a očekává se, že vzroste na 2 miliony, přičemž jenom samotné odstranění tritia a stroncia bylo původně vyčísleno na 51 bilionů jenů (479,35 miliard USD). Výše kompenzací pro rezidenty z fukušimské oblasti byla vyčíslena na 10 bilionů jenů (kolem 94 miliard USD), což je částka, která se blíží celkovému ročnímu rozpočtu japonské vlády. Ve snaze snížit náklady na odstraňování škod po havárii, představila vláda premiéra Abeho plán na opětovné využití půdní skrývky z fukušimské oblasti ve stavebnictví, zatímco kontaminovaná voda by mohla být vypuštěna po formálních procedurách do Pacifiku.

Zpráv z japonských médií je poskrovnu a lze jen konstatovat, že japonské zpravodajské kanály se investigaci a informování o následcích fukušimské havárie věnují velmi málo. Když v roce 2013 probíhalo klání světových metropolí o pořádání Letních olympijských her v roce 2020, premiér Abe oznámil, že situace po havárii ve Fukušimě je plně pod kontrolou, čímž „zavřel ústa“ jak novinářům, tak občanské společnosti. Jižní Korea, která zakázala dovoz veškerých mořských plodů z osmi japonských prefektur a svůj zákaz obhájila ve sporu před Světovou obchodní organizací, tak může být v nejlepší pozici, aby upozornila svět před nebezpečím výskytu zvýšené radiace během příštích olympijských her v Tokiu.

Článek v originální verzi: The danger of sourcing food and material from the Fukushima region, Hankyoreh, 25. 8. 2019

*****

(c) Hana V. Konvalinková pro Temelín.cz // foto: TEPCO