Po prvním bloku švýcarské jaderné elektrárny Beznau bude nyní na delší dobu odstavena také další švýcarská jaderná elektrárna Leibstadt. Kvůli zoxidovaným nánosům na obalech paliva bude elektrárna předběžně do února příštího roku mimo provoz.
Francouzský jaderný dozorný úřad ASN přezkoumává několik jaderných elektráren, jedna z nich je na hranici s Německem.
Japonská vláda se rozhodla ukončit dlouhodobě problematický projekt rychlého reaktoru Monju, do kterého během minulých dekád investovala 10 miliard dolarů. Vládní tajemník Jošihide Suga oznámil po zářijovém mimořádném jednání kabinetu, že bude ustavena expertní komise, která bude mít za úkol do konce roku 2016 připravit „kompletní revizi projektu Monju, včetně jeho likvidace.“ Zároveň uvedl, že japonská vláda se nevzdává programu rozvoje rychlých reaktorů.
Společnost Tepco, která spravuje objekt havarované jaderné elektrárny ve Fukušimě, připustila, že opatření, jejichž cílem bylo zamezit kontaminaci podzemních vod, nevedla k cíli. Pás zmrazené půdy, který měl zabránit proudění podzemní vody do areálu elektrárny a jejímu mísení s vodou kontaminovanou v důsledku havárie, nedosahuje předpokládaného efektu. Pět let po havárii se stále nedaří zabránit únikům radioaktivní vody do Tichého oceánu.
Výzkumníci poukazují na extrémní teploty, které vznikly při tavení aktivní reaktorové zóny při havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Při teplotách nad 2.000 °C se roztékalo dokonce i betonové opláštění reaktorové nádoby. Oxid křemičitý je jedna ze substancí při výrobě betonu, při roztavování betonu se tak drobné částečky kyseliny křemičité dostaly do vzduchu. Ty obalily částečky césia a částečky železa a postaraly se tak po jejich ochlazení o pevný sklovitý obal.
Litevské Ministerstvo zahraničních věcí je znepokojeno zprávou z běloruského tisku informující o dalším možném incidentu v běloruské jaderné elektrárně (JE) Ostrovets dne 10. července 2016. Litva se situací v běloruské JE Ostrovets důkladně zabývá a v současné době prošetřuje, zda jsou informace správné. Podle běloruských zdrojů došlo před dvěma týdny v důsledku chybné manipulace s 330 tunovou tlakovou nádobou reaktoru k jejímu pádu z výšky 2-4 metrů. Informace o tom, zda došlo k poškození této důležité stavební součástky, jejíž neporušenost má zásadní význam pro jadernou bezpečnost, nejsou dostupné.
