Zástupci státní energetické společnosti ENEC (The Emirates Nuclear Energy Corp.) informovali 3. dubna 2019 o zaslání protestního dopisu vedení korejské společnosti KEPCO v reakci na stažení expertů z jaderné elektrárny Barakah. Ředitel společnosti ENEC Mohamed Al-Hammadi v dopise kritizuje jednostranné rozhodnutí vedení KEPCO, která první jadernou elektrárnu v Spojených arabských emirátech staví.
Společnost EDF Energy usiluje o opětovné spuštění třetího bloku v jaderné elektrárně Hunterston B. Ten byl neplánovaně odstaven na jaře 2018 z důvodu šíření trhlin v grafitových blocích tvořících jádro reaktoru. Podle vyjádření EDF z loňského roku se trhliny šířily rychleji, než experti očekávali. Vzhledem k tomu, že grafitové bloky nelze vyměnit ani opravit, musí EDF přesvědčit jaderný dozor o vyhovující bezpečnosti provozu navzdory trhlinám, kterých bylo celkem detekováno 370. EDF Energy žádost o povolení k obnovení provozu aktuálně připravuje.
Greg Jaczko, který vedl jaderný dozor Spojených států (Nuclear Regulatory Commission – NRC) po dobu tří let včetně roku 2011, kdy došlo k fukušimské havárii, vydal knihu, v níž shrnuje své zkušenosti a poznatky. Kniha s názvem Confessions of a Rogue Nuclear Regulator (Zpověď neposlušného jaderného regulátora) je v amerických médiích označována jako „výbušná“. Autor v ní vyjadřuje přesvědčení, že provoz jaderných elektráren je velmi riskantní a jeho pokračování povede k další havárii ve Spojených státech nebo jinde ve světě. Navrhuje ukončit využívání jaderné energetiky.
Kvůli vlně veder musely některé jaderné elektrárny již omezit svůj výkon. Klimatické změny nyní dopadají i na Evropu – a stávají se především v oblasti jaderné energetiky bezpečnostním rizikem.
Francouzská parlamentní komise, ustavená v lednu 2018 k přezkoumání bezpečnosti a zajištění jaderných zařízení, ve své zprávě vydané 5. července shrnuje, že jaderné elektrárny jsou i nadále zranitelné vůči haváriím a útokům [1].
První plovoucí jaderná elektrárna na světě, ruská loď Akademik Lomonosov o hmotnosti 21 500 tun, pomalu pluje Severním ledovým oceánem. Po řadě zastávek má definitivně zakotvit na severovýchodě Ruska – ve městě Pevek 80 kilometrů od Beringova průlivu. Celý projekt je spojen s řadou rizik.
