Letošní vydání ročenky World Nuclear Industry Status Report věnovalo speciální kapitolu likvidaci jaderných reaktorů. Vzhledem k tomu, že reaktorům stavěným ve druhé polovině dvacátého století postupně končí životnost, bude segment jaderného průmyslu zabývající se jejich likvidací nabývat na důležitosti. V polovině roku 2018 procházelo některou fází likvidace 115 reaktorů, což je 70 % ze 173 bloků, které byly definitivně odstaveny (jejich průměrný věk byl 25,3 roku). Ke stejnému datu byla dokončena likvidace devatenácti reaktorů, z toho třinácti ve Spojených státech, pěti v Německu a jednoho v Japonsku. V deseti případech byla likvidace dotažena na „zelenou louku“, tedy pro libovolné další využití pozemku.

Proces likvidace jaderného reaktoru zahrnuje vyjmutí paliva, rozebrání celého zařízení a bezpečné uložení kontaminovaných dílů. Podle dosavadních zkušeností je celý proces náročný z hlediska technického provedení i zajištění financování. Státy provozující jaderné elektrárny volí mezi dvěma základnímu strategiemi likvidace reaktorů – první je zahájení likvidace co nejdříve po odstavení reaktoru, druhou pak odklad o několik dekád z důvodu poklesu radioaktivity kontaminovaných částí. Dosavadní zkušenost ze Spojených států, které vyzkoušely oba přístupy, ukazuje, že významnou výhodou okamžité likvidace je možnost využití personálu, který je s elektrárnou dobře obeznámen.

Dosavadní zkušenosti s likvidací jaderných reaktorů nelze jednoduše zobecnit. Například průměrná doba likvidace reaktoru činí devatenáct let, ale rozdíly mezi jednotlivými projekty jsou zásadní. Nejméně času si vyžádala likvidace reaktoru Elk River, která trvala šest let. Naopak nejdéle trvala likvidace reaktoru CVTR – celých 42 let. Oba reaktory se přitom nacházely ve Spojených státech. Důležitým faktorem ovlivňujícím dobu likvidace je možnost uložit rozměrné části typu tlakové nádoby reaktoru v celku. Jejich rozřezávání na menší díly je technologicky i časově velmi náročné. Projevuje se skutečnost, že při konstrukci reaktorů byla jejich budoucí likvidaci věnována jen malá pozornost.

Významné rozdíly jsou rovněž v nákladech na likvidaci, ve Spojených státech se u tří srovnatelných reaktorů pohybují mezi 300 a 840 miliony dolarů na reaktor. Náklady stejně jako dobu likvidace snižuje možnost umístit velké kontaminované díly do úložiště v celku. Tato možnost pochopitelně závisí na kapacitě úložišť.

Států se zkušenostmi s likvidací jaderného reaktoru bude v příštích letech a desetiletích přibývat. Likvidace prvních reaktorů byla zahájena ve Francii, počet likvidovaných reaktorů významně naroste v Německu. Celkový odhad velikosti trhu pro firmy zabývající se likvidací reaktorů činí 1000 miliard dolarů do roku 2050.

Více informací najdete v ročence World Nuclear Industry Status Report 2018 na stranách 134 až 151: https://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/20170912wnisr2017-en-lr.pdf

*****

(c) Karel Polanecký, Temelin.cz // foto: JAVYS