ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Ekonomika jádra

Temelín bez šance

Zrušení tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v Temelíně je součástí širšího problému. Zajistit financování pro budování jaderných elektráren je za současných podmínek velmi obtížné. Ve většině zemí se se nedaří nastavit parametry projektu tak, aby byl přijatelný pro banky z hlediska poskytnutí úvěru a zároveň nevedl k neúnosnému zatížení spotřebitelů. ČEZ a česká vláda deklarují, že budou hledat alternativní cesty k prosazení rozvoje jaderné energetiky.

Rovněž vlády dalších evropských států usilují o nalezení způsobu, jak zajistit ekonomickou životaschopnost projektů výstavby nových reaktorů. Za pozornost stojí zejména britský model podpory pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C a maďarský plán rozšíření elektrárny v Paksi.

Smlouva mezi britskou vládou a společností  Electricité de France (EDF) o výstavbě dvou nových reaktorů byla zveřejněna v říjnu 2013 a vyvolala vlnu zájmu. Představitelům Maďarska, které je členem neformální, ale pravidelně fungující skupiny členských států EU „se zájmem o výrobu elektřiny z jádra“, byl britský model jistě znám. V zápise z posledního setkání skupiny je uvedeno, že její členové „budou nadále pozorně sledovat vývoj reformy britského trhu s elektřinou s cílem posoudit využití tohoto přístupu v dalších zemích“.

Nutno podotknout, že podmínky, na které britská vláda přistoupila, aby bylo možné smlouvu s EDF uzavřít, nejsou pro Brity výhodné a využití modelu v jiné zemi není pravděpodobné. Cena za dva reaktory byla stanovena na 19 miliard eur  (7200 eur na kW instalovaného výkonu), což je o 60 % více ve srovnání s předběžnými odhady pro temelínský projekt, tedy celkovou sumou 11 miliard eur (4500 eur na kW z důvodu nižšího výkonu reaktorů). Cena je také o 15 % vyšší ve srovnání s tvrzením EDF týden před jejím podpisem. Součástí smlouvy je závazek britské vlády, že po dobu 35 let bude celá produkce elektrárny vykoupena za pevnou cenu, která poroste společně s inflací. Stanovená výkupní cena je ve srovnání se současnou cenou elektřiny v Británii dvojnásobná.

Britská vláda rovněž poskytne záruku za úvěr, který pokryje 70 % očekávaných nákladů na výstavbu. V případě zhroucení projektu tak bankám zaplatí daňoví poplatníci. Smlouvu mezi britskou vládou a EDF ještě posuzuje Evropská komise z pohledu pravidel pro státní podporu. První vyjádření Komise nedává velké naděje na souhlasné stanovisko. Neprojde-li projekt Hinkley Point touto zkouškou, nebude možné smlouvu naplnit. Deset let příprav a utracené peníze by pak přišly vniveč. Britský model podpory jádra jistě není proveditelnou cestou pro Českou republiku.

Maďarská vláda se rozhodla vsadit na jinou cestu, smlouvu o dodávce dvou reaktorů uzavřela s Ruskem. Ruská státní společnost Rosatom nabízí své reaktory i na trzích, kterým se její konkurenti vyhýbají (Bělorusko, Jordánsko, Bangladéš), neboť o její strategii nerozhodují akcionáři. Očekávané náklady na výstavbu maďarských reaktorů se pohybují kolem 12 miliard eur, přičemž Rusko poskytne půjčku ve výši 10 miliard eur, která bude splatná během 21 let. Investorem bude speciální státní podnik zřízený za tímto účelem. Ze zveřejněných informací není jisté, kdo by nesl náklady v případě prodloužení výstavby a navýšení rozpočtu podobnému současnému finskému nebo francouzskému projektu. Ale vsadil bych se, že by platili maďarští spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci. Projekt pochopitelně zvýší maďarskou závislost na Rusku.

Navzdory kolapsu temelínského tendru a souvisejícím vyhozeným penězům se zdá, že ČEZ a česká vláda budou pokračovat ve svém úsilí, neboť podléhají iluzi, že příčinou neúspěchu byly odstranitelné chyby. Objevují se úvahy o vypsání nového tendru pro větší počet účastníků než pro Westinghouse a Rusko. Skutečnost je taková, že v okamžiku, kdy stát projeví zájem o rozvoj jaderné energetiky, pospíší si průmysl s příslibem nízkých cen a otevřené soutěže mezi dodavateli. V roce 2008 jaderný průmysl v Británii tvrdil, že elektřina z nových reaktorů bude konkurenceschopná v soutěži s plynovými elektrárnami a že minimálně tři dodavatelé budou nabízet čtyři různé druhy reaktorů. O pět let později jsme skončili u téměř nejdražší elektřiny ze všech možností její výroby, jednoho typu reaktoru a jednoho dodavatele, nutnosti státních záruk za úvěr a nárůstu ceny na poslední chvíli. Ke smůle britské veřejnosti nenašla vláda dost odvahy, aby připustila svůj omyl a ukončila jednání o smlouvě. Doufejme, že česká vláda pochopí marnost snažení o současné pokračování v jaderné cestě. Je čas ji opustit a využít příležitostí k výrobě elektřiny, která bude dostupná, spolehlivá a čistá.

Stephen Thomas, autor je vedoucím energetického výzkumu na University of Greenwich

*****

(c) foto: archiv Calla


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies