Globální projekt Greenpeace nazvaný Energetická (r)evoluce prověřuje za pomoci modelovaných scénářů možnost přechodu od energetického zásobování postaveného na fosilních palivech a jaderných reaktorech k nízkouhlíkovému systému s převahou obnovitelných zdrojů energie a to do roku 2050. V současné době mají zájemci možnost posoudit, jakým dílem by měla ke globální nízkouhlíkové energetice přispět naše země. Energetická (r)evoluce pro Českou republiku byla zveřejněna na začátku června.

Výsledky Energetické (r)evoluce pro ČR vybízejí ke srovnání s koncepcí českých ekologických organizací Chytré energie, která byla publikována v roce 2010. Obě práce vycházejí z podobných odhadů českých možností energetické efektivnosti a produkce energie z obnovitelných zdrojů a obě porovnávají vývoj podle tří možných scénářů. Energetická (r)evoluce porovnává Referenční scénář převzatý od Mezinárodní agentury pro energii (IEA) s vlastní základní a pokročilou verzí (v pokročilé verzi je nástup obnovitelných zdrojů rychlejší). Scénáře byly modelovány v německém Středisku pro letectví a kosmonautiku (DLR).

Česká Energetická (r)evoluce ovšem těží z globálního rozměru celého projektu, který umožňuje modelovat i vývoj cen paliv a elektřiny. Výsledek ukazuje, že ve scénářích Energetické (r)evoluce, které počítají s velkými investicemi do obnovitelných zdrojů, by cena elektřiny byla do roku 2040 oproti referenčnímu scénáři o 10 procent vyšší . V delším časovém horizontu (tj. po roce 2050) je již cena elektřiny v „obnovitelných“ scénářích nižší než v kalkulacích IEA.

V celkovém energetickém mixu (spotřeby tzv. primárních energetických zdrojů) pro rok 2050 počítá tzv. pokročilý scénář Energetické [r]evoluce pro ČR s 0 % jádra, 4 % uhlí, 12 % zemního plynu, 15 % ropy, 1 % vodní energie, 10 % solární energie, 5 % solární energie, 33 % biomasy a 20 % geotermální energie.

Energetická (r)evoluce pro Českou republiku potvrzuje, že přechod k systému postavenému převážně na obnovitelných zdrojích je možný. Zároveň přináší přehled kroků a opatření, která jsou pro razantní změnu nezbytná. Konkrétně pro Českou republiku jsou nejdůležitější dvě podmínky: zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a obnovení podpory investic do rozvoje obnovitelných zdrojů.

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Wikimedia, GNU Free Documentation License