Vláda dnes přerušila projednání Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK). Ta potvrzuje, že se klidně obejdeme bez uhlí za limity těžby i rozšiřování jaderných elektráren a že závislost na fosilních palivech by šlo výrazně srazit. Jeden z navržených scénářů možného vývoje české energetiky totiž počítá se zachováním hnědouhelných limitů a současným nerozšiřováním jaderných elektráren. A to i přesto, že ASEK promarňuje většinu příležitostí ke snížení energetické náročnosti ekonomiky i výrobě domácí čisté energie.

Energetická efektivita

ASEK počítá s nárůstem konečné spotřeby energie o 3 až 10 % do roku 2040 (oproti aktuální hodnotě). A to navzdory trendu posledních let a potenciálu, k jakému došli renomovaní experti:
•    v budovách lze snížit spotřebu minimálně o polovinu, v sektoru průmyslu minimálně o 23 %;
•    o celou třetinu lze snížit spotřebu do roku 2040 podle scénáře připraveného renomovaným Wuppertalským institutem na základě analýz potenciálových studií;
•    se snížením spotřeby o 12,5 % oproti dnešku počítá i schválený cíl EU pro energetickou efektivitu do roku 2030, který ekologické organizace označují za málo ambiciózní.

Koncepce připravená ministrem průmyslu a obchodu tyto výpočty ignoruje – pokles pod dnešní úroveň spotřeby nepředpokládá žádný ze scénářů ASEK.

Hnědouhelné limity

Očekávání, že energetická koncepce výslovně rozhodne o budoucnosti limitů těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří a tím i o možnostech rozvoje regionu a budoucnosti ohrožených obcí, zůstává nenaplněno. Ministerstvo průmyslu a obchodu na poslední chvíli z koncepce a jejích příloh všechny zmínky o limitech vyškrtalo.

Z koncepce nicméně jasně vyplývá, že se česká energetika bez uhlí pod ohroženými obcemi v severních Čechách bez komplikací obejde -  do navržených možností využití hnědého uhlí v následujících letech se vejde jak zachování, tak prolomení limitů. Z hlediska energetické bezpečnosti jsou přitom podle návrhu koncepce obě varianty přijatelné. Nejde o zásadní překvapení: uhlí ze sporného velkolomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, Černice a Unipetrol Litvínov, se v současnosti podílí na energetickém mixu České republiky pouhými třemi procenty.

To v minulých dnech výslovně potvrdil i náměstek ministra Pavel Šolc, který byl za přípravu koncepce odpovědný. I zastánci prolomení limitů v poslední době významem uhlí pro českou energetiku argumentují méně a soustředí se spíše na vlivy na zaměstnanost.

Závislost na dovozech a na fosilních palivech

Plány ministerstva průmyslu ukazují, že začít výrazně snižovat závislost na fosilních palivech je naprosto možné a přínosné. Ale neochota využít většiny příležitostí vede k tomu, že tempo kýženého omezování spotřeby uhlí, ropy a plynu ve scénářích postupně upadá.
•    dovozní závislost naroste podle predikcí ASEKu z dnešních 50 % na 71 %;
•    přitom už dnes odchází z ČR každý den za dovoz ropy a plynu víc než půl miliardy korun, víc než dvě třetiny částky inkasuje Rusko;
•    srovnání s výpočty nezávislých expertů z renomovaného Wuppertalského institutu ukazují, že dovoz ropy by mohl být každoročně nižší o pět milionů barelů a dovoz plynu o pět miliard kubických metrů.

Navíc, ve výsledku návrh ASEK neodpovídá strategickým cílům Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů ani aktuální národní klimatické politice. To bude muset napravit zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, který by – tak jako podobná legislativa třeba v Británii – příznivé tempo snižování závislosti garantoval. Jeho předložení vláda slíbila už ve svém programovém prohlášení.

Jaderná energetika

Navržený rozsah pro podíl jádra na výrobě energie umožňuje udržet výkon jaderných elektráren na stávající úrovni a dál jej nezvyšovat. Podrobněji tuto variantu rozpracovává tzv. dekarbonizační scénář, který současně počítá se zachováním hnědouhelných limitů.

Jádro se přesto podle autorů ASEK má stát pilířem výroby elektřiny a pokrývat 50-60 % její spotřeby. Máme tak předstihnout i Francii, která se rozhodla do roku 2025 snížit podíl jaderné energetiky pod 50 %.  Do roku 2040 mají vzniknout dva nové bloky o celkovém výkonu 2500 MW, další má být ve stavbě a má být připravena lokalita pro novou jadernou elektrárnu. Takový vývoj by znamenal, že:
•    elektřina z nových reaktorů bude minimálně dvakrát až třikrát dražší, než aby byla konkurenceschopná, a bude vyžadovat veřejnou podporu. Podle zvoleného modelu tohoto „jaderného tunelu“ ji buď zaplatí spotřebitelé elektřiny (každý ročně navíc několik tisíc korun), anebo mnohamiliardové dorovnání dopadne na konto daňových poplatníků. Například nové dva reaktory v maďarském Paksu mají stát přes 360 miliard korun;
•    s výrobou jaderného paliva se v ČR samozřejmě nepočítá a jeho dovoz výrazně navýší naši energetickou závislost;
•    vysoký podíl velkých centralizovaných a obtížně regulovatelných zdrojů by po dlouhé desítky let negativně ovlivňoval podobu energetiky, zejména vytěsňoval menší pružně vyrábějící zdroje a posiloval moc dominantních energetických firem.

Obnovitelné zdroje

Koncepce navrhuje využít zhruba jen polovinu dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. Ignoruje tak závěry Nezávislé (takzvané Pačesovy) energetické komise i studie připravené odborníky.

Větrná elektřina by mohla v roce 2050 dodávat až 18 TWh elektřiny a fotovoltaické panely umístěné na střechách a fasádách budov či na brownfieldech a jinak nevyužitelných plochách u dopravních tras dokážou vyrobit více než 12 TWh ročně. To je dohromady dvakrát více, než kolik činí roční spotřeba všech domácností v ČR.

Elektřina z větrných elektráren je už levnější než ta z nových uhelných či jaderných elektráren. Větrná a solární energetika by v roce 2030 mohla dávat práci víc než 100 tisícům lidí.

Nevyhovující podoba energetické koncepce je také důsledkem přípravy, ze které byly cíleně vyloučeny ty části energetického průmyslu, které se věnují energetické efektivitě a obnovitelným zdrojům energie. Ministerstvo průmyslu ignorovalo řadu požadavků ministerstva životního prostředí, které měly být hodnoceny v rámci vlivů na životní prostředí, stejně tak více než dva a půl tisíce připomínek zaslaných veřejností

Podrobnější připomínky ekologických organizací k návrhu ASEK najdete zde: http://www.temelin.cz/images/PDF/vyhrady_asek.pdf

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl: „Dánsko má čtyři scénáře přechodu energetiky na úplné zásobování obnovitelnými zdroji do roku 2035. Německo má plán omezení emisí oxidu uhličitého o 80 % do roku 2050, řada dalších zemí od Skotska přes Belgii po Portugalsko má ambiciózní plány rozvoje obnovitelné energetiky. Česká republika má vlivné uhlobarony.“

Edvard Sequens, energetický konzultant působící v Calle, řekl: „Je jisté, že energetická koncepce v této podobě nepřežije moc dlouhou dobu, konečně i ČEZ již ohlašuje preferenci decentralizovaných zdrojů a poskytování energetických služeb. Svět energetiky se mění rychleji, než co si dokázali představit autoři koncepce utápějící se v minulém století.“

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl: „Ministr průmyslu se zjevně rozhodl tématu limitů širokým obloukem vyhnout. Podle návrhu koncepce se nicméně uhlí pod ohroženými obcemi vytěžit nemusí. Za současné situace to považujeme za kontumační vítězství obcí nad uhlobarony. Vzhledem k tomu, jak silně na rozšiřování povrchových dolů v posledním roce tlačili majitelé těžebních společností, to asi lépe dopadnout nemohlo. Předpokládáme nicméně, že příští rok to uhlobaroni zkusí znova – je to nekonečný příběh.“

*****

(c) Karel Polanecký - Hnutí DUHA, Edvard Sequens - Calla, Jan Rovenský - Greenpeace ČR, Monika Machová Wittingerová - Jihočeské matky /  foto: archiv Calla