Francouzský elektrárenský gigant EDF nabídla v tendru na dodávku nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany produkt firmy Framatome, kterou většinově ovládá. Ta ovšem podobně jako korejská KHNP ve svém současném výrobním programu nemá reaktor s požadovaným výkonem. V tendru pravděpodobně EDF nabídla modifikovanou verzi reaktoru EPR se sníženým výkonem a předpokládaným označením EPR 1200.

Česká strana bude pravděpodobně pro potřeby tendru akceptovat jako referenční projekty dosud postavené reaktory EPR. Dva reaktory tohoto typu jsou v současné době provozovány v Číně a jeden (Olkiluoto 3) byl na podzim 2022 uveden do zkušebního provozu. EDF navíc jako investor staví jeden reaktor EPR ve francouzském Flamanville a dva v britské elektrárně Hinkley Point.

Všechny projekty s reaktorem EPR se dosud potýkaly nebo potýkají s výraznými technickými potížemi, které vedly k zásadnímu nárůstu rozpočtu a prodloužení doby výstavby. Finský reaktor Olkiluoto stavěla společnost Areva (předchůdce Framatome) bez zapojení EDF. Problematický projekt v Olkiluotu (celkové zpoždění oproti původnímu harmonogramu dosáhlo třinácti let) byl jednou z hlavních příčin finančního kolapsu společnosti Areva. Smlouva s finským investorem byla uzavřena na pevnou částku 3 miliardy eur, přičemž skutečné náklady dosáhly podle posledních odhadů 11,4 miliard eur. Areva se opakovaně dostávala do miliardových ztrát, což vedlo k jejímu faktickému bankrotu. Součástí plánu francouzské vlády na záchranu Arevy bylo převzetí reaktorové divize energetickou společností EDF. Ta ovšem souhlasila pouze pod podmínkou, že nebude muset převzít závazky spojené s projektem Olkiluoto. Projekt tak musí dotáhnout dokonce speciální subjekt Areva SA vlastněný a financovaný francouzskou vládou.

Bez přímého zapojení EDF postavila Areva také dva reaktory v čínské jaderné elektrárně Taishan. Jejich výstavba trvala devět let, potřebné náklady nelze z otevřených zdrojů dohledat. V červenci 2021 byl v elektrárně Taishan zaznamenán problém s poškozením palivových tyčí, v jehož důsledku došlo k úniku radioaktivních plynů. Řešení problému si vyžádalo roční odstávku prvního reaktoru.

Společnost EDF je pak hlavním investorem dalších dvou projektů s reaktory EPR – jednoho bloku ve francouzském Flamanville a dvou bloků v britské elektrárně Hinkley Point. V případě Flamanville došlo k obdobným problémům jako ve Finsku. EDF aktuálně předpokládá celkové náklady na úrovni 12,7 miliard eur bez finančních nákladů, při zahájení výstavby byly náklady odhadovány na 3,3 miliardy eur. Zpoždění oproti původnímu hamonogramu dosáhlo deset let. Významným technickým problémem byla nutnost předělat desítky nevyhovujících svarů na potrubí sekundárního okruhu.

Výstavba prvního bloku EPR v Hinkley Point byla zahájena v roce 2018, druhý blok se začal stavět o rok později. Podle posledního odhadu bude první blok uveden do provozu v červnu 2027 – oproti odhadu při zahájení výstavby o dva roky později. Celková cena elektrárny se podle vyjádření EDF z jara 2022 dostala na úroveň 25 až 26 miliard liber v cenách roku 2015. V hodnotě používané pro porovnání zdrojů různého výkonu se cena Hinkley Point dostala na 9190 až 9560 eur/kW.

O úpravě reaktoru EPR potřebné pro snížení výkonu a nasazení v Dukovanech zatím nejsou k dispozici oficiální informace. Lze však předpokládat, že dojde ke zmenšení aktivní zóny a snížení počtu chladících okruhů ze čtyř na tři. V současné době nejsou předpokládány jiné zakázky na reaktor EPR 1200. Náklady na vývoj tak bude třeba započítat do rozpočtu českých projektů.

V současné době musí EDF prioritně řešit problémy stávajících reaktorů ve Francii. Na konci roku 2021 byl zjištěn problém s korozí potrubí chladícího systému u čtyř reaktorů s výkonem 1450 MWe a následně u dvaceti reaktorů s výkonem 1300 MWe. Problém patrně nesouvisí se stárnutím reaktorů, neboť u starších bloků s výkonem 900 MW se nevyskytuje. Řešení problému, který byl jednou z příčin nízkého využití francouzských jaderných bloků v roce 2022, potrvá několik let.

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz