Jim Green v časopise The Ecologist hodnotí vyhlídky jaderného průmyslu na základě dokumentů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a odhadů průmyslových asociací typu World Nuclear Association. Přinášíme zkrácenou verzi článku v českém překladu.

Jaderný průmysl bude v příštích letech čelit problému se stárnutím aktuálně provozovaných reaktorů, který se bude s postupem času prohlubovat. Průměrný věk provozovaných jaderných bloků překročil v polovině loňského roku třicet let a dále poroste. V příštích dekádách lze počítat s definitivním odstavením osmi až jedenácti reaktorů ročně. Mezi lety 2014 a 2040 má jít celkem o 200 kusů.

Odstavování starých a spouštění nových reaktorů

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) předpokládá mezi lety 2017 a 2050 ukončení provozu jaderných elektráren s celkovým výkonem 320 gigawattů, což je zhruba 80 % současného instalovaného výkonu. IAEA zároveň odhaduje, že již mezi lety 2018 a 2030 bude odstaveno 139 gigawattů. Portál Nuclear Energy Insider počítá s odstavením dvou stovek reaktorů v průběhu příštích dvaceti let.

K udržení současného počtu provozovaných reaktorů by bylo třeba zahájit výstavbu osmi až jedenácti bloků za rok. Průměrný počet nových projektů je ovšem nižší – za posledních pět let činila průměrná hodnota 4,5 reaktoru. Zahájení 22 projektů v období 2014 až 2018 a postupné spouštění reaktorů rozestavěných před fukušimskou havárií znamená, že aktuální počet rozestavěných reaktorů poprvé za posledních deset let klesl pod padesát kusů.

IAEA je ve zprávě ze září 2018 k rozvoji jaderné energetiky výrazně skeptičtější, než dosud bývalo zvykem. Dožívání starých reaktorů, omezená konkurenceschopnost nových jaderných zdrojů, snižování ceny elektřiny v důsledku vysoké produkce obnovitelných zdrojů a rozhodnutí o ukončení provozu jaderných elektráren v některých zemích jsou označovány za hlavní příčiny očekávaného zpomalení sektoru. Scénáře globálního vývoje jaderné energetiky IAEA do roku 2030 vedou ve vysoké i nízké verzi k odhadu hodnoty instalovaného výkonu, která je o 36 % nižší než ve scénářích publikovaných v roce 2010, tedy těsně před fukušimskou havárií.

Analytik Steve Kidd, bývalý ředitel World Nuclear Association upozornil v článku ze srpna 2018, že počet reaktorů spuštěných v tomto roce vypadá působivě, ale je především důsledkem růstu čínského jaderného průmyslu, který již v současné době nepokračuje. Náhradu čínského příspěvku pomocí rozvoje jaderné energetiky v jiných asijských zemích nepovažuje za pravděpodobnou. S navýšením tempa spouštění nových reaktorů se ve dvacátých letech nedá počítat.

Žádný z technologických konceptů, které jsou řazeny k reaktorům čtvrté generace, se zatím nedostal do fáze reálného projektu. Ve Spojených státech se jejich komerční využití očekává nejdříve v polovině století.

Éra likvidace

Navzdory úsilí jaderného průmyslu o prodlužování životnosti aktuálně provozovaných bloků je zřejmé, že vlna likvidace vysloužilých reaktorů již začala a od poloviny dvacátých let bude nabývat na síle (toto očekávání plyne z vysokého počtu reaktorů, které byly spuštěny v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Éru likvidace jaderných reaktorů bude mimo jiné charakterizovat:
•    pokles počtu provozovaných reaktorů,
•    snižování spolehlivosti provozu vzhledem ke stárnutí součástí,
•    rostoucí počet řízení o prodlužování životnosti reaktorů,
•    mezinárodní protesty proti pokračujícímu provozu stárnoucích reaktorů,
•    výskyt technických problémů s likvidací reaktorů,
•    snaha o pokrytí nákladů na likvidaci elektráren a uložení odpadů z veřejných prostředků (podle odhadu Nuclear Energy Insider chybí provozovatelům evropských jaderných elektráren na účtech vyčleněných na likvidaci elektráren a jaderného odpadu 118 miliard eur),
•    konflikty v lokalitách určených pro vybudování úložišť radioaktivních odpadů.

Veřejná debata o zmíněných charakteristikách povede k obtížnějšímu prosazování nových jaderných projektů v porovnání s dneškem a prohloubení krize jaderného průmyslu. Může se zdát, že tato úvaha je pouhým přáním protijaderného aktivisty. Ovšem o "prudce zrychlující krizi" nebo "krizi, která ohrožuje existenci jaderné energetiky na Západě" píší také zastánci jaderného rozvoje.

Kompletní originál článku najdete na adrese:

https://theecologist.org/2019/jan/29/nuclear-decommissioning-era-approaches

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz //  Graf: WNISR - Mycle Schneider Consulting