Senát Parlamentu České republiky se přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.

Jaderná energetika je sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“ a proto ji Evropská komise do taxonomie environmentálně udržitelných technologií až dosud nezařadila. Jsou to zejména:

• Existující riziko jaderné havárie s dramatickými následky pro životní prostředí, biologickou rozmanitost a lidské životy.
• Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení.   Snížená dostupnost chladící vody, která je také důvodem pro omezení výkonu plánovaného nového reaktoru v Dukovanech, vede v zahraničí periodicky ke snížení nebo dokonce přerušení výroby elektřiny v posledních letech, přičemž klimatická změna přinese v Evropě ještě více sucha.
• Těžba uranu způsobuje výrazné znečištění životního prostředí. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím.  Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Těžba a upracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá [2].
• Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady, které zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let. Hledání místa pro hlubinné úložiště v České republice se potýká s nesouhlasem dotčených obcí pro zásadní dopady do životů jejich obyvatel a rizika pro podzemní vody.
• Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: „Jaderná energetika nepatří mezi technologie, které by mohly být zařazeny mezi environmentálně udržitelné, protože nesplňuje kritéria, které k tomu Evropská komise stanovila. Pokud se tak přesto stane, půjde o politické rozhodnutí po nátlaku zemí jako je Francie nebo i Česká republika.“

„Víra, že pro Česko není jiné cesty, než další rozvoj jaderné energetiky, při rozhodování obou komor Parlamentu převážila i v tak odborné věci, jako je zařazení nějaké technologie mezi udržitelné z hlediska životního prostředí. Ve skutečnosti bychom měli hledat cesty, jak zajistit dostatek energií levněji, bezpečněji a pomocí dostupných zdrojů.“

*****

(c) Tisková zpráva Calla - Sdružení pro záchranu prostředí // obrázek: archiv Cally

Poznámky:
[1] Usnesení Poslanecké sněmovny „k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky“ přijala Sněmovna 14. 12. 2021 po mimořádném zařazení na program jednání na popud poslance Marka Bendy z ODS
Senát 15. 12. 2021 usnesení vsunul do stanoviska k „Informaci vlády ČR o pozicích vlády ČR a programu jednání Evropské rady, které se koná ve dnech 16. - 17. prosince 2021“ na popud senátora Zdeňka Nytry z ODS
[2] Uranium 2016: Resources, Production and Demand, NEA a IAEA 2016, http://www.oecd.org/publications/uranium-20725310.htm